Ars 1/2013 - 8

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Jana Passera, JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jana Vyklického v právní věci navrhovatele: Přípravný výbor na vyhlášení místního referenda v obci Černolice, zastoupený JUDr. Jiřím Horníkem, advokátem se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti odpůrkyni: obec Černolice, se sídlem úřadu Černolice 64, Mníšek pod Brdy, o návrhu na vyhlášení místního referenda, o kasační stížnosti navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2013, čj. 50 A 1/2013 – 115,

 

 

t a k t o :

 

 

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III.  Navrhovateli   s e   v r a c í   zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce navrhovatele JUDr. Jiřího Horníka do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

  1.                Návrhem ze dne 8. 1. 2013 se navrhovatel domáhal u Krajského soudu v Praze podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. vyhlášení referenda v obci Černolice ve dnech 29. a 30. 3. 2013 o následujících otázkách:

„1. otázka: Chcete, aby Územní plán nebyl schválen ve stávající podobě, ale aby pozemky p. č. 304, 282/1, 283/1, 283/2, 283/3, 283/4, 283/5, 283/6, 283/7, 283/8, 283/9, 283/10, 283/11, 283/12, 283/13 (lokalita označená v návrhu Územního plánu jako Z10a) nebyly zařazeny do Územního plánu jako lokalita určená k bydlení se způsobem využití BI a požadujete ponechání stávajícího způsobu využití těchto pozemků dle aktuálních údajů v katastru nemovitostí.

2. otázka: Chcete, aby Územní plán nebyl schválen ve stávající podobě, ale aby velikost lokality a podmínky pro Regulační plán u lokality určené k bydlení se způsobem využití BI označené v návrhu Územního plánu jako Z9a (parcely p. č. 261/1, 261/40, 261/41 a 261/49) byly stanoveny tak, aby byl zachován výhled na Černolické skály ze silnice III. tř. č. 11510 směrem od Všenor po první křižovatku se silnicí III. tř. č. 11514 vedoucí od obce Černolice a dále aby byl zachován výhled na Černolické skály ze silnice III. tř. č. 11514 v úseku začínajícím první křižovatkou se silnicí III. tř. č. 11510 směrem od Všenor a končícím po 50ti metrech směrem do obce Černolice.

3. otázka: Chcete, aby Územní plán nebyl schválen ve stávající podobě, ale aby lokalita označená v návrhu Územního plánu jako Z2a (parcely p. č. 100/32, 100/37, 100/38, 100/39) byla upravena tak, že u parcel p. č. 100/32 a 100/39 bude ponechán stávající způsob využití pozemků dle aktuálních údajů v katastru nemovitostí a jako lokalita určená k bydlení se způsobem využití BI bude určen pouze pozemek p. č. 100/37 a to v rozsahu 2.100 m2 ze strany navazující na pozemek p. č. 100/44.“

 

  1.                Krajský soud usnesením ze dne 30. 1. 2013, čj. 50 A 1/2013 – 115, návrh zamítl.

 

  1.                Navrhovatel (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností.

 

  1.                Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.

 

  1.                Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu, lhůta je však zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

 

  1.                Z doručenky založené ve spisu krajského soudu na č. listu 121 vyplývá, že usnesení krajského soudu čj. 50 A 1/2013 – 115 bylo zmocněnci stěžovatele J. M. podle § 9 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, doručeno dne 12. 2. 2013. Lhůta pro podání kasační stížnosti marně uplynula dne 26. 2. 2013 (§ 106 odst. 2 s. ř. s. za použití § 40 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel podal kasační stížnost krajskému soudu osobně dne 27. 2. 2013, kasační stížnost je tedy opožděná.

 

  1.                Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.].

 

  1.                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

 

  1.                Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. S ohledem na odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku v plné výši stěžovateli.

 

Poučení:   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně 7. března 2013

 

 

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu