U S N E S E N Í

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, se sídlem Zátkovo nábřeží 2, České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2012, č. j. 44 A 130/2011 - 33,

 

 

t a k t o :

 

 

  1. Řízení   s e   z a s t a v u j e .

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podáním ze dne 29. 5. 2012 domáhal přezkoumání usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2012, č. j. 44 A 130/2011 - 33, kterým byla odmítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem předsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „předseda soudu“), jíž se stěžovatel domáhal, aby krajský soud zakázal předsedovi soudu „aby pokračoval v porušování žalobcova práva na účinný právní prostředek“ a přikázal mu, „aby obnovil stav před zásahem, ke dni 14. dubna 2011, kdy bylo jím zadrženo podání z 21. března 2011, které je zjevně žalobou, nikoli druhým odvoláním či stížností v téže záležitosti.“

 

Vzhledem k tomu, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], a stěžovatel tuto povinnost současně s podáním kasační stížnosti nesplnil, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 19. 6. 2012, č. j. 7 Aps 5/2012 - 8, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Stěžovatel soudní poplatek nezaplatil a podáním ze dne 11. 7. 2012 požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 23. 8. 2012, č. j. 7 Aps 5/2012 - 15, Nejvyšší správní soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudních poplatků a opětovně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Zároveň byl stěžovatel poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě. Na toto usnesení, které bylo stěžovateli doručeno dne 7. 9. 2012, stěžovatel reagoval podáním ze dne 13. 9. 2012, ve kterém požádal o povolení splátky poplatku za řízení o kasační stížnosti. Svou žádost odůvodnil tím, že hrozí zastavení přezkumu pro nezaplacení poplatku, ačkoli podle stěžovatele dochází k přezkumu na druhém stupni i bez splnění podmínek, a že mu jeho sociální poměry neodůvodňují soudní poplatek uhradit v tak krátké lhůtě.

 

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

 

Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

 

Jelikož stěžovatel ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

 

Podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

 

Pokud jde o žádost stěžovatele o povolení splátek poplatku za řízení o kasační stížnosti, zákon o soudních poplatcích, ani jiný zákon, neupravují možnost povolit placení soudního poplatku ve splátkách. Z kasační stížnosti a dalších podání stěžovatele založených v soudním spise ostatně ani nevyplývá, že by jiná než obvyklá lhůta pro zaplacení soudního poplatku mohla něco změnit na stěžovatelově schopnosti soudní poplatek zaplatit. Dále je v této souvislosti třeba uvést, že v kontextu stereotypního procesního počínání stěžovatele v tomto, i v řadě dalších soudních řízení, která vede, lze mít důvodně za to, že jeho postup lze považovat nikoliv za vážně míněnou žádost, nýbrž pouhou snahu o prodloužení sporu (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2012, č. j. 2 As 86/2012 – 23, nebo ze dne 22. 8. 2012, č. j. 6 As 13/2012 – 32).

 

 

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 27. září 2012

 

 

         JUDr. Eliška Cihlářová

         předsedkyně senátu