USNESENÍ

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: M. R., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 14. 11. 2011, čj. MMB/0395298/2011, o námitce podjatosti vznesené žalobcem dne 18. 6. 2012 v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 58/2012,

 

t a k t o :

 

Námitka podjatosti vznesená žalobcem dne 18. 6. 2012 v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 58/2012   s e   o d m í t á .

 

O d ů v o d n ě n í :

 

I.

  1.                Úřad městské části Brno-Černovice, Odbor sociální a všeobecný, rozhodnutím ze dne 6. 9. 2011, čj. 4058/2011/BBE, nepřiznal žalobci dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví. Magistrát města Brna zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 14. 11. 2011, čj. MMB/0395298/2011.

 

  1.                Žalobce napadl rozhodnutí Magistrátu města Brna žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji usnesením ze dne 12. 3. 2012, čj. 22 A 7/2012 ‑ 19, odmítl pro opožděnost.

 

  1.                Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností. Zároveň požádal o ustanovení zástupce pro toto řízení.

 

  1.                Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 10. 5. 2012, čj. 3 Ads 58/2012 ‑ 5, poučil stěžovatele o složení senátu a o tom, že může uplatnit námitku podjatosti v propadné lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto přípisu. Přípisem ze dne 31. 5. 2012, čj. 3 Ads 58/2012 ‑ 8, soud vyzval stěžovatele k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů.

 

  1.                Dne 18. 6. 2012 stěžovatel doručil Nejvyššímu správnímu soudu vyplněný formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V tomto formuláři uvedl, že požadavky soudu k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů jsou šikanózní, neoprávněně stěžovatele zatěžují a překračují pravomoc soudu. Stěžovatel se domníval, že jde o „trik soudu“, který mu má zabránit v uplatňování jeho ústavního práva. Tvrdil, že svou majetkovou a sociální situaci řádně doložil a že soud neoprávněně zjišťoval majetek, který stěžovatel nevlastní. Stěžovatel si tímto podáním zároveň „stěžuje na postup soudu a podává podnět k šetření“ a vznáší „námitku nestrannosti a podjatosti soudu“.

 

II.

  1.                Nejvyšší správní soud shledal námitku podjatosti opožděnou.

 

  1.                Účastník řízení musí uplatnit námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud potvrdil, že předmětná lhůta jednoho týdne má charakter propadné lhůty, a soud nesmí k opožděné námitce podjatosti přihlédnout (viz rozsudek ze dne 23. 9. 2009, čj. 1 Afs 78/2009 ‑ 25).

 

  1.                Nejvyšší správní soud poučil stěžovatele o složení senátu a o možnosti uplatnit námitku podjatosti soudců v propadné lhůtě jednoho týdne přípisem, který byl stěžovateli doručen dne 14. 5. 2012. Stěžovatel však uplatnil námitku podjatosti až v podání, které Nejvyššímu správnímu soudu osobně doručil dne 18. 6. 2012, tedy po marném uplynutí lhůty stanovené soudem k vznesení námitky podjatosti. Zároveň z uvedeného podání nevyplývají žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že se stěžovatel dozvěděl o tvrzené podjatosti až po uplynutí lhůty jednoho týdne stanovené soudem v uvedeném přípisu.

 

  1.                Pokud stěžovatel dovodil podjatost soudců třetího senátu Nejvyššího správního soudu z výzvy k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, byla i tato námitka opožděná. Předmětná výzva byla stěžovateli doručena dne 4. 6. 2012, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na č. listu 7. Lhůta pro podání námitky podjatosti tak marně uplynula dne 11. 6. 2012.

 

  1.            Nad rámec nezbytného odůvodnění Nejvyšší správní soud dodává, že tato námitka by nemohla být důvodná, i kdyby nebyla uplatněna opožděně. Podjatost soudce nemůže být dána zasláním výzvy k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Důvodem k vyloučení soudce pro podjatost totiž nemohou být „okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci“ (§ 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Předmětná výzva je standardním postupem soudu pro posouzení, zda jsou u účastníka řízení dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Splnění této podmínky je nezbytné pro ustanovení zástupce, o něhož stěžovatel žádal (viz § 35 odst. 8 s. ř. s.).

 

  1.            Nejvyšší správní soud odmítl námitku podjatosti uplatněnou stěžovatelem jako opožděnou podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.

 

 

Poučení:   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně 31. srpna 2012

 

 

JUDr. Jan Passer

     předseda senátu