USNESENÍ
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 7. 6. 2010, č. j. GŘ-0721/2010-002, sp. zn. CRo/InfZ/2010/1, zamítl prozatímní ředitel žalovaného odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2010, jímž byla odmítnuta žádost žalobce o informace z důvodu ochrany obchodního tajemství.
Proti rozhodnutí o odvolání brojil žalobce žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 16. 5. 2012, č. j. 7 A 131/2010 – 32, zamítl. Rozhodnutí městského soudu bylo žalobci doručeno dne 18. 6. 2012. Dne 3. 7. 2012 podal žalobce (stěžovatel) osobně u Nejvyššího správního soudu kasační stížnost proti uvedenému rozsudku.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou.
Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Napadené rozhodnutí městského soudu bylo dne 18. 6. 2012 doručeno stěžovateli. Následujícího dne, tedy v úterý 19. 6. 2012, začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti, která uplynula v pondělí 2. 7. 2012. Kasační stížnost však byla podána osobně na podatelně Nejvyššího správního soudu až v úterý 3. 7. 2012 ve 14:08 hodin, tedy po uplynutí dvoutýdenní lhůty. Zmeškání lhůty přitom nelze podle zákona prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Jelikož stěžovatel dosud neuhradil soudní poplatek za kasační stížnost, nebyl dán ani důvod k postupu podle § 10 odst. 3 věta poslední a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. září 2012
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu