U S N E S E N Í

 

 

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: REALMEDIA s.r.o., se sídlem Bellova 504/1, Brno, zast. Mgr. Ditou Křápkovou, advokátkou, se sídlem Obilní trh 4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2012, č. j. 7 Ca 115/2008 - 38, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

 

 

t a k t o :

 

 

Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   s e   z a m í t á .

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

 Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 4. 2012, č. j. 7 Ca 115/2008 - 38, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2008, č. j. 22744/2006-83/1467, a jemu předcházející rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 12. 4. 2006, č. j. KUJI 26897/2006, sp. zn. OUP/134/2006 -2, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Uvedeným rozhodnutím krajský úřad v přezkumném řízení zrušil rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne 19. 12. 2005, č. j. VÝST/18145/2004/2824-Ko, o dodatečném povolení stavby reklamního zařízení a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž odvolání proti tomuto zrušujícímu rozhodnutí krajského úřadu žalovaný svým rozhodnutím zamítl a toto rozhodnutí potvrdil. Soud rozhodl o zrušení předmětných rozhodnutí kvůli jejich nepřezkoumatelnosti, neboť v nich chybí úvaha o zásahu do práv nabytých v dobré víře.

 

 Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost. V  požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento návrh stěžovatel odůvodnil tím, že v důsledku nezákonného a nesprávného rozsudku Městského soudu v Praze vznikl předpoklad nenahraditelné újmy stěžovatele. K tomu stěžovatel dodal, že ačkoliv mu není znám výsledek ezkumného řízení a nelze jej ani předjímat, může nastat situace, kdy stavba reklamního zařízení bude na základě rozhodnutí správního orgánu odstraněna. Jestliže by krajský úřad pokračoval v přezkumném řízení, mohlo by to vést k uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. Stěžovatel závěrem doplnil, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

 

 Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.

 

 Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije § 73 odst. 2  5. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh a po vyjádření přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

 

Nejvyšší správní soud konstatuje, že Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí vydaná v přezkumném řízení z důvodu jejich nepřezkoumatelnosti, čímž zavázal správní orgány ve věci rozhodnout přezkoumatelným způsobem. Soud současně uložil stěžovateli, aby ve věci dále konal. Proto není zřejmé, z jakého důvodu není stěžovatel obeznámen s tím, jak řízení dále pokračovalo. Nadto je třeba konstatovat, že Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí stěžovatele i jemu předcházejí rozhodnutí krajského úřadu a věc se tak vrátila zpět do stádia přezkumného řízení. Proto argumentace obavami o možném rozhodnutí o odstranění stavby je velmi předčasná. To platí tím spíše, že rozhodnutím Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne 19. 12. 2005, č. j. VÝST/18145/2004/2824-Ko, které bylo předmětem přezkumu v přezkumném řízení, byla dodatečně povolena stavba reklamního zařízení a byl dán souhlas s jejím užíváním. Vůči němu směřující zrušující rozhodnutí krajského úřadu přitom bylo soudem zrušeno. Jestliže tedy stěžovatel uvádí, že mu může vzniknout nenahraditelná újma, je kromě neexistence tohoto pojmu v účinné právní úpravě o odkladném účinku nutno konstatovat, že případná povinnost k náhradě škody rozhodně nemá a ani nemůže mít povahu nenahraditelné újmy, která by stěžovateli mohla vzniknout. V daném případě je v mnohem větší nejistotě žalobce, neboť daná věc je ve stádiu přezkumného řízení a jeho výsledek může ovlivnit podobu a existenci původně pro něj příznivého rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí o dodatečném povolení stavby a souhlasu s jejím užíváním. Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že právní následky napadeného rozsudku Městského soudu v Praze pro stěžovatele neznamenají nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.  

 

Lze tedy uzavřít, že v projednávané věci nebyla splněna jedna z kumulativních podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud tento návrh stěžovatele zamítl.

 

 

P o u č e n í:  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.   

 

 

V Brně dne 7. srpna 2012

 

 

JUDr. Dagmar Nygrínová

                                                                                                               předsedkyně senátu