Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: TEMPLUM‑společenské hry s. r. o., se sídlem Radlická 49, Praha 5, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2010, č. j. 09404-4/2010-ERU, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2011, č. j. 62 A 8/2011 ‑ 20,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Podanou kasační stížností ze dne 7. 9. 2011 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení, kterým Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zastavil řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení krajského soudu ze dne 14. 6. 2011, č. j. 62 A 2/2011 - 52, a to z důvodu nezaplacení soudního poplatku.
Před nabytím právní moci usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti pro nezaplacení soudního poplatku podal stěžovatel ke krajskému soudu žádost o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení advokáta. Krajský soud proto usnesením ze dne 15. 9. 2011, č. j. 62 A 8/2011 – 49, zrušil ve smyslu § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích napadené usnesení o zastavení řízení.
Krajský soud vzhledem ke shora uvedenému vyzval stěžovatele přípisem ze dne 16. 9. 2011, aby sdělil, zda nadále trvá na podané kasační stížnosti. K této výzvě zaslal stěžovatel krajskému soudu zprávu, jež by bylo možno považovat za zpětvzetí kasační stížnosti; toto podání však stěžovatel učinil pouze elektronickou formou bez ověřeného podpisu. Přestože uvedl, že jej současně podal k poštovní přepravě, písemné podání shodného obsahu (ani jeho originál) se do dispozice krajského soudu nedostalo. K takovému podání proto krajský soud ani Nejvyšší správní soud nemohou přihlížet [§ 37 odst. 2 s. ř. s.].
Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví – existence pravomocného rozhodnutí krajského soudu je tedy zásadní podmínkou pro možnost vést řízení o kasační stížnosti. Bylo‑li rozhodnutí krajského soudu napadené kasační stížností zrušeno, není naplněna jedna z podmínek řízení, přičemž tento nedostatek je neodstranitelný (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 7 Afs 1/2003 – 144).
Za této situace Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení na základě § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud si je vědom skutečnosti, že stěžovatel neuhradil za podanou kasační stížnost soudní poplatek a nebyl v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem či zaměstnancem nebo členem stěžovatele, který za něj jedná nebo jej zastupuje a má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie [§ 105 odst. 2 s. ř. s.]. Za situace, kdy kasační stížnost směřuje proti zrušenému rozhodnutí krajského soudu, má však soud za to, že nebylo třeba na této podmínce trvat, neboť ani kvalifikované zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti by nemohlo nijak zhojit shora popsaný neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Žádat o doložení plné moci a úhradu soudního poplatku považuje za této situace Nejvyšší správní soud za neúčelné a nadbytečné.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2011
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu