7 Azs 20/2011 - 1
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobců: a) A. A., b) nezl. M. A., c) nezl. N. A., nezletilí žalobci zastoupeni žalobcem a), proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. 2 Az 26/2008 - 121,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 10. 2010, č. j. 2 Az 26/2008 - 121, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 8. 9. 2008, č. j. OAM-1-755/VL-10-PA03-2007, kterým jim nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o azylu“).
Proti tomuto rozsudku městského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) kasační stížnost, kterou opřeli o ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti stěžovatelé namítali, že městský soud se v řízení dopustil pochybení, která jsou podřaditelná pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s. Proto navrhli, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek městského soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádali, aby jim byl z důvodu nemajetnosti ustanoven pro řízení před Nejvyšším správním soudem zástupce z řad advokátů.
Usnesením ze dne 2. 3 2011, č. j. 2 Az 26/2008 - 138 rozhodl městský soud tak, že se stěžovatelům neustanovuje zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne 14. 3. 2011. Dalším usnesením ze dne 29. 3. 2011, č. j. 2 Az 26/2008 - 142 byli stěžovatelé městským soudem vyzváni, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení odstranili jednak vady kasační stížnosti, protože nestačí obecné uvedení důvodů kasační stížnosti, které jsou obsaženy v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s., a jednak nedostatek spočívající v absenci povinného zastoupení stěžovatelů advokátem v řízení před Nejvyšším správním soudem. Současně byli stěžovatelé poučeni, že nebude-li ve stanovené lhůtě požadavku soudu vyhověno, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo doručeno stěžovateli a) dne 11. 4. 2011 (i jako zástupci ostatních stěžovatelů) a téhož dne nabylo právní moci. Stěžovatelé však na uvedenou výzvu nereagovali a městskému soudu nepředložili žádný doklad, který by osvědčoval, že jsou v řízení o kasační stížnosti zastoupeni advokátem, ani kasační stížnost v požadovaném směru a rozsahu nedoplnili.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie. Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinné zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o kasační stížnosti je zvláštní podmínkou řízení, jejíž nedostatek lze odstranit. Bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Stěžovatelé podle obsahu spisu právnické vzdělání nemají a jelikož přes výzvu městského soudu nepředložili plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, neodstranili nedostatek podmínky řízení o tomto mimořádném opravném prostředku, který tak brání pokračování v řízení.
Náležitosti kasační stížnosti jsou uvedeny v ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. (označení rozhodnutí proti němuž kasační stížnost směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů ho stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno). Pokud v kasační stížnosti chybí, musí být podle odst. 3 citovaného ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení obsahující výzvu k odstranění vad. V tomto případě kasační stížnost zákonné náležitosti neobsahovala a stěžovatel a) i jako zástupce ostatních stěžovatelů na výzvu městského soudu nereagoval a vady kasační stížnosti neodstranil.
Nepředložení plné moci udělené advokátovi a neodstranění vad podání (kasační stížnosti) brání věcnému projednání kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto usnesením odmítl kasační stížnost stěžovatelů podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. a § 46 odst. 1 písm. a) za použití § 120 s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 za použití ustanovení § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení nejsou žádné opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu
7 Azs 20/2011 - 155
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Eliškou Cihlářovou v právní věci žalobců: a) A. A., b) nezl. M. A., a c) nezl. N. A., oba nezletilí zastoupeni žalobcem a), proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o opravě výroku usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2011, č. j. 7 Azs 20/2011 - 149,
t a k t o :
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2011, č. j. 7 Azs 20/2011 - 149, s e o p r a v u j e tak, že výrok I. zní: Kasační stížnost s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 16. 6. 2011, č. j. 7 Azs 20/2011 - 149, o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. 2 Az 26/2008 – 121, takto: I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost, II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Při zpracování písemného vyhotovení tohoto usnesení došlo ke zjevné nesprávnosti ve výroku ad. I. spočívající v tom, že v něm bylo nesprávně uvedeno, že je kasační stížnost odmítána pro nepřijatelnost“. Odůvodnění usnesení však obsahuje správnou argumentaci, že kasační stížnost byla odmítnuta podle § 37 odst. 5 a § 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s. pro nepředložení plné moci udělené advokátovi a neodstranění vad podání.
Oprava usnesení se opírá o ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s., podle něhož předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení. Právě o takovou chybu se v dané věci jednalo.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu