U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: J. J., zastoupený JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem se sídlem Bašty 416/8, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, proti rozhodnutí  žalovaného ze dne 30. 4. 2009, č. j. MMB/0092854/2009, sp. zn. OÚSR/MMB/0069197/2009/2, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) M. N. a 2) F. N., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2011, č. j. 29 Ca 110/2009 - 53, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

t a k t o :

Kasační stížnosti  s e  p ř i z n á v á  odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2009, č. j. MMB/0092854/2009.

V projednávané kasační stížnosti stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svoji žádost odůvodnil tím, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něj znamenal neodstranitelnou újmu, neboť stav nastalý v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí by již nebylo možno fakticky obnovit a případné odstranění stavby by si vyžádalo obrovské náklady. Předmětná stavba v současné době slouží k uspokojování základních bytových potřeb žalobce a jeho rodiny.

Žalovaný se k žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

Kasační stížnost nemá podle ustanovení § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§ 73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení § 73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.

Kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege a Nejvyšší správní soud jej může přiznat pouze na návrh a ve výjimečných případech. Má-li být návrh na přiznání odkladného účinku úspěšný, musí stěžovatel vždy svými dostatečně věrohodnými a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom důvody možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech posuzovaného případu a v těchto intencích je soud povinen je posuzovat.

Nejvyšší správní soud posoudil žádost stěžovatele a rozhodl, že stěžovatel svými tvrzeními naplnil pojem nenahraditelné újmy, neboť nelze vyloučit, že by důsledky plynoucí z toho, že by napadené rozhodnutí žalovaného bylo vykonáno a stavba by byla odstraněna, nešlo v budoucnu zhojit, a to zejména s ohledem na skutečnost, že předmětná nemovitost slouží v současnosti k bydlení stěžovatele a jeho rodiny.

V návaznosti na další dvě podmínky pak Nejvyšší správní soud konstatuje, že je zároveň zřejmé, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se v daném případě nedotýká práv třetích osob a nelze ani tvrdit, že by přiznání odkladného účinku bylo v daném případě v rozporu s veřejným zájmem. Naopak je třeba připomenout, že nepřiznáním odkladného účinku by byla vzhledem ke skutkovým okolnostem projednávané věci popřena podstata soudní ochrany poskytované  správním soudnictvím, tj. efektivní a účinná právní ochrana veřejných subjektivních práv stěžovatele.

S ohledem na vše výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2011

Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu