U S N E S E N Í

 

 

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele: P. Č., proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 471/1, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2009, č. j. 3755/2009, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 129/2009, o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu Nejvyšším správním soudem dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů,

 

 

t a k t o :

 

 

I. Návrh   s e   z a m í t á .

 

II. Navrhovatel   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

 Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 10. 5. 2011 doručeno podání navrhovatele, kterým se domáhá „určení lhůty k provedení procesních úkonů u žádosti o ustanovení zástupce z 23. listopadu 2010.“ Svůj návrh odůvodnil tím, že „adresovaný soud je naprosto nečinný k žádosti.“

 

 Nejvyšší správní soud zjistil, že v předmětné věci bylo o uvedeném návrhu navrhovatele rozhodnuto usnesením druhého senátu zdejšího soudu ze dne 25. 5. 2011, č. j. 2 As 74/2010 – 74, kterým návrh postoupil Městskému soudu v Praze.

 

 Podle § 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

 

 Podle § 174a odst. 7 téhož zákona pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

 

 Jak je zřejmé z výše uvedeného, byly naplněny předpoklady pro postup dle ust. § 174a odst. 7 citovaného zákona, neboť ve věci již bylo o návrhu, kterým se navrhovatel domáhal ustanovení zástupce,  zdejším soudem rozhodnuto.

 

 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 174a odst. 8, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   přípustné opravné prostředky (§ 174a                           odst. 9 zákona o soudech a soudcích).

 

 

V Brně dne 26. května 2011

 

 

JUDr. Radan Malík

předseda senátu