U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobců: a) M. H., b) K. A., c) S. H., d) A. H., e) H. H., f) R. H., žalobci c) až f) zastoupeni zákonným zástupcem K. A. a žalobci a) až f) zastoupeni Mgr. Anetou Bendovou, advokátkou se sídlem S. K. Neumanna 725, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2010, č. j. 32 Az 16/2009 – 112,

t a k t o :

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II. Žádnému z účastníků   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 16. 12. 2010, č. j. 32 Az 16/2009 – 112, zastavil podle ust. § 108 odst. 2 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti žalobců (dále jen „stěžovatelé“) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 7. 2010, č. j. 32 Az 16/2009 – 56, neboť stěžovatelé vzali dne 9. 12. 2010 kasační stížnost zpět.

Proti tomuto usnesení podali stěžovatelé kasační stížnost, v níž „požadují zrušit“ své zpětvzetí kasační stížnosti a žádají, aby řízení o kasační stížnosti pokračovalo z toho důvodu, že se dozvěděli o zásadních skutečnostech, které jim brání vrátit se do Sýrie.

Nejvyšší správní soud se kasační stížnosti musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti.

Podle ustanovení § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Podle § 103 odst. 1 s. ř. s. je možno kasační stížnost podat pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést (§ 106 odst. 1 s. ř. s.). V případě rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení může být důvodem pro podání kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. pouze nezákonnost napadeného usnesení.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s.

V dané věci stěžovatelé v kasační stížnosti napadají usnesení krajského soudu, jímž bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti v důsledku jejího zpětvzetí, přičemž nebrojí proti procesnímu postupu krajského soudu a ani nenamítají žádné nedostatky usnesení o zastavení řízení, pro které by jej měl Nejvyšší správní soud zrušit.  

Pokud stěžovatelé pouze požadují, aby bylo pokračováno v řízení proto, že se dozvěděli nové zásadní skutečnosti o situaci v zemi původu, uvádějí jiné důvody, než které připouští ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

Případná změna situace zemi původu, jež by mohla vést k nemožnosti vycestování stěžovatelů pro rozpor se zásadou non refoulement (čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, publikované pod č. 208/1993 Sb.) může být přezkoumána zejména v příslušném řízení o správním vyhoštění. Pokud by pak stěžovateli tvrzená změna poměrů v zemi původu měla znamenat, že u nich vyvstaly nové důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13 či § 14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo podle § 14a či 14b citovaného zákona, není vyloučeno, aby podali opakovaně žádost (§ 10a písm. e) citovaného zákona).

Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud za použití § 104 odst. 4 a § 120 s. ř. s. ve vztahu k § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2011

        JUDr. Eliška Cihlářová

             předsedkyně senátu