U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: Družstvo vlastníků domu Praha 4 – Michle, ul. Magistrů 7, čp. 379, družstvo, se sídlem Magistrů 379/7, Praha 4, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: a) IPB Real a. s., se sídlem Přemyslovská 2845/43, Praha 3, zastoupené Mgr. Patrikem Ferklem, LL. M., advokátem se sídlem Internacionální 1231/8, Praha 6, b) FARA spol. s. r. o., se sídlem K Matěji 2162/33, Praha 4, c) Doc. Ing. P. T., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. S-MHMP 276886/2007/OST/Ca/Hn, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení ad a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2009, č. j. 8 Ca 10/2008 - 131, o návrhu osoby zúčastněné na řízení ad a) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
t a k t o :
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nevyhovuje.
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se osoba zúčastněná na řízení ad a) jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, jímž bylo zrušeno výše uvedené rozhodnutí žalovaného a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení, a současně navrhuje, aby zdejší soud přiznal podané kasační stížnosti odkladný účinek.
Stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl žádné konkrétní důvody, na základě kterých by měl zdejší soud jeho návrhu vyhovět.
Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Z výše uvedených zákonných předpokladů je vždy nutné v první řadě vážit riziko vzniku vážné újmy na straně stěžovatele. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by s ohledem na poměry konkrétního stěžovatele mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí vést k velmi závažným až nevratným následkům. Z judikatury správních soudů přitom vyplývá, že při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě stíhá povinnost tvrdit a prokázat nebezpečí vzniku nenahraditelné újmy žalobce. Pokud důkazní břemeno neunese, soud návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítne (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144, publikováno pod č. 87/2004 Sb. NSS.). Nejvyšší správní soud považuje uvedený závěr, k němuž dospěly krajské soudy, za přesvědčivý a konstatuje, že jej lze nepochybně vztáhnout i na řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud tedy na základě shora uvedeného dospívá k závěru, že stěžovateli, jenž svůj návrh na přiznání odkladného účinku v kasační stížnosti nikterak neodůvodnil, se nepodařilo prokázat, že by mu v důsledku výkonu či jiných právních následků napadeného rozhodnutí mohla vzniknout nenahraditelná újma ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.
Proto Nejvyšší správní soud návrhu na přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti nevyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. července 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu