U S N E S E N Í

Nejvyšší  správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně: MUDr. E. E., zastoupené Mgr Ditou Křápkovou, advokátkou se sídlem  Brno, Obilní trh 4, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13. 5. 2005 č. j. x, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. dubna 2009 č. j. 41 Cad 124/2005 – 73,

t a k t o :

Kasační stížnosti   s e   p ř i z n á v á   odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadla žalovaná v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 13. 5. 2005 o přiznání dílčího starobního důchodu žalobkyni. Kasační stížnost podala žalovaná z důvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., konkrétně pro nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. V souvislosti s tím požádala i o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti podle ustanovení § 107 s. ř. s.

Nenahraditelnou újmu spatřovala žalovaná v tom, že zruší-li Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalované, dostane se věc do  stadia nového posouzení žaloby. Krajský soud přitom bude vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu a není vyloučené, že původně zrušené rozhodnutí žalované již znovu nezruší a žalobu zamítne. Jestliže však žalovaná mezitím vydá nové rozhodnutí na základě právního názoru vyjádřeného v napadeném rozsudku, nastane situace, kdy budou vedle sebe existovat dvě odlišná rozhodnutí v téže věci. Tento nežádoucí výsledek není řešitelný existujícími procesními instituty. V daném případě by rozhodnutí o původní žalobě ztratilo smysl, což by vedlo k naplnění pojmu nenahraditelné újmy, jejíž vznik je jednou z podmínek přiznání odkladného účinku.

Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti jsou splněny. Situaci popsanou žalovanou řešil již rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne 24. 4. 2007 č. j. 2 Ans 3/2006 – 49, kde se vyslovil, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám projednávaného případu, pro přiznávání odkladného účinku podaným kasačním stížnostem. Judikatura Nejvyššího správního soudu je od této doby stabilizovaná. V daném případě negativní důsledek popisovaný žalovanou reálně hrozí, navíc za situace, kdy podstatou kasační stížnosti je tvrzení o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku pro nesrozumitelnost i nedostatek důvodů, je přítomno i nebezpečí, že by správní orgán v důsledku povinnosti konat realizoval napadený rozsudek způsobem, který soud nezamýšlel, což by mohlo vést k dalším žalobám a tedy zbytečným procesním komplikacím již beztak složité věci. Vzhledem k tomu, že přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti není v daném případě v rozporu s veřejným zájmem a nedotkne se nijak práv třetích osob, rozhodl Nejvyšší správní soud, jak ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 26. srpna 2009

                                            JUDr. Jaroslav Vlašín

                                                                                                                           předseda senátu