U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Z. J., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2009, č. j. 30 Ca 218/2008 ‑ 26

t a k t o :

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 2. 2009, č. j. 30 Ca 218/2008 – 26 zamítl návrh žalobce (dále jen „stěžovatel“) na osvobození od soudních poplatků a současně i na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2008, č. j. 30 Ca 218/2008 – 11.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, ve které uvedl, že se domáhá vydání nemovitostí po své tetě M. M. od Úřadu městské části města Brna, Brno – Řečkovice a Mokrá Hora a vyslovil naději,  že po třech letech bude tato žádost co nejdříve vyřízena.

Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, byl stěžovatel usnesením krajského soudu ze dne 26. 3. 2009, č. j. 30 Ca 218/2008 – 30 vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede v jakém rozsahu rozhodnutí krajského soudu napadá, z jakého důvodu byla podána a čeho se domáhá. Současně byl poučen, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, soud ji odmítne. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 3. 4. 2009. Stěžovatel reagoval podáním ze dne 5. 4. 2009, ve kterém uvedl k věci opět pouze to, že se kasační stížností domáhá vyřízení nemovitosti po tetě M. M. v Městské části Brno – Řečkovice, Mokrá Hora.    

Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost meritorně projednána.

Podle ustanovení § 37 odst. 3 věta první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.

Podle ustanovení § 106 odst. 1 a 3 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

Stěžovatel v kasační stížnosti sice uvedl, že ji podává proti usnesení krajského soudu ze dne 26. 2. 2009, č. j. 30 Ca 218/2008 - 26, ale neuvedl v jakém rozsahu toto usnesení napadá  a neuvedl ani žádný důvod ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s., tj. jaké konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká. V kasační stížnosti stěžovatel rovněž neuvedl co navrhuje, tj. jak má Nejvyšší správní soud rozhodnout. Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti.

Stěžovatel byl krajským soudem v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 s. ř. s. řádně vyzván k odstranění vad kasační stížnosti, byla mu k tomu stanovena lhůta 1 měsíce a byl také poučen o následcích nevyhovění této výzvě. Stěžovatel sice na výzvu krajského soudu reagoval, ale takovým způsobem, že náležitosti kasační stížnosti nedoplnil.  

 Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. června 2009

           JUDr. Eliška Cihlářová

           předsedkyně senátu