U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: A. S. G. F. M.,  zastoupeného Mgr. Petrou Schinnenburgovou, advokátkou se sídlem V Nových domcích 13, Praha 10, proti žalovanému Celnímu ředitelství Praha, se sídlem Washingtonova 7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2006, č. j. 6774/06-1701-21, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2008, č. j. 8 Ca 214/2006 - 39,

 

 

t a k t o :

 

 

  1. Kasační stížnost   s e    o d m í t á .

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Výše uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou žalobce brojil proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Rozsudek obsahoval i poučení o možnosti podat proti němu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů po jeho doručení.

 

Žalobce podal kasační stížnost – zaslal ji Městskému soudu v Praze formou faxu dne 13. 1. 2009 a následujícího dne u městského soudu osobně předložil též její originál. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a dále požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

 

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.

 

Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

 

Žalobci byl předmětný rozsudek v souladu s § 42 odst. 2 s. ř. s. doručen v pondělí 29. 12. 2008, jak vyplývá z doručenky.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci podle § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 12. 1. 2009 (pondělí). Protože kasační stížnost žalobce podal až dne 13. 1. 2009, je zjevné, že lhůta nebyla dle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována.

 

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.

Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

 

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.

 

O vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost je podle § 3 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, příslušný rozhodnout Městský soud v Praze.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 3. června 2009

 

 

                  JUDr. Lenka Kaniová

                                                                                                    předsedkyně senátu