Usnesení

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobců: a) N. X. T., b) D. A., oba zastoupeni Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalované: Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, Praha 3, Olšanská 2, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2006, čj. 8 Ca 339/2005 – 25, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Kasační stížností se žalobci domáhají přezkoumání a zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2005, čj. SCPP‑4320/C‑255‑2005 odmítnuta s poukazem na to, že jde o rozhodnutí, které je dle § 171 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, z přezkoumání soudem vyloučeno.

V této věci rozhodnutím Policie České republiky, oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, oddělení cizinecké policie ve Znojmě ze dne 9. 9. 2005, čj. SCPP‑9/BR‑XIII‑SV‑2005 bylo vysloveno správní vyhoštění prvého žalobce z přechodného pobytu  na území České republiky s dobou platnosti na čtyři roky od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

K odvolání žalobců rozhodnutím Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ze dne 30. 11. 2005, čj. SCPP‑4320/C‑255‑2005 bylo rozhodnutí správního orgánu prvého stupně částečně změněno, když byla stanovena i doba k vycestování (§ 118 odst. 1 cit. zákona) s tím, že v ostatních částech výroků zůstává odvoláním napadené správní rozhodnutí beze změny.

V podáné kasační stížnosti žalobci (stěžovatelé) navrhli, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. V tomto směru zejména uvedli následující:

Podaná žaloba, která byla odmítnuta měla odkladný účinek přímo ze zákona (§ 172 odst. 3 cit. zákona). Výkon rozhodnutí by pro oba stěžovatele znamenal nenahraditelnou újmu, neboť by pro ně měl nenapravitelný vliv na jejich rodinný a soukromý život. Oba stěžovatelé ještě před zahájením řízení o správním vyhoštění plánovali sňatek, a to okamžitě po rozvodu druhé stěžovatelky. Chtěli a chtějí mít spolu dítě, což by vzhledem k věku druhé stěžovatelky bylo v případě realizace vyhoštění s každým rokem odloučení méně pravděpodobné a ze zdravotního hlediska komplikovanější a riskantnější. I když v současnosti obě děti druhé stěžovatelky po rozvodu žijí se svým otcem, jejím bývalým manželem, její soužití s prvním stěžovatelem v zahraničí by jí bránilo ve styku s dětmi v obvyklém rozsahu. Z toho vyplývá, že výkon rozhodnutí o vyhoštění prvého stěžovatele nepředstavuje jen nepřiměřený zásah do jeho soukromého rodinného života, ale jeho realizace by znamenala jeho nenapravitelné rozvrácení. Prvý stěžovatel se v České republice léčí pro závažné srdeční onemocnění. V důsledku této léčby se jeho zdravotní stav zlepšil. Vzhledem k tomu, že zdraví nepochybně patří do sféry soukromého života, i z tohoto hlediska by vyhoštění bylo nepřiměřeným zásahem, protože by znamenalo přerušení, případně i zmaření dlouhodobé léčby závažného onemocnění. Přiznání odkladného účinku za této situace se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se zřetelem na skutečnosti, na které poukázali stěžovatelé, neprodlený výkon napadeného správního rozhodnutí (ve spojení s rozhodnutím správního orgánu prvého stupně) by mohl znamenat nenahraditelnou újmu pro stěžovatele. Z ničeho pak nevyplývá, že by přiznání odkladného účinku se nepřiměřeným způsobem dotklo nabytých práv třetích osob či že by bylo v rozporu s veřejným zájmem. Proto bylo podle § 107 za přiměřeného použití § 73 odst. 2 s. ř. s. návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhověno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2007

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu