Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: I. N., zastoupeného JUDr. Ivanem Brožem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Střelecká 672, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2006, č. j. OAM-946/VL-10-VL02-2006, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 9. 2007, č. j. 64 Az 105/2006 - 44,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 9. 2007 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2006, č. j. OAM‑946/VL-10-VL02-2006. Současně krajský soud žalobce poučil o možnosti podat proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.
Žalobce podal kasační stížnost, zaslanou Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 7. 12. 2007. Navrhl zrušení napadeného rozsudku. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a o ustanovení advokáta a tlumočníka.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.
Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
Žalobci (jeho zástupci) byl předmětný rozsudek doručen v úterý 16. 10. 2007, jak vyplývá z doručenky.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci v souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 30. 10. 2007 (úterý). Protože kasační stížnost žalobce krajskému soudu zaslal prostřednictvím provozovatele poštovních služeb až dne 7. 12. 2007, je zjevné, že lhůta nebyla dle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval žádostí o přiznání odkladného účinku, ani návrhem na ustanovení advokáta a tlumočníka. Ostatně advokát již byl žalobci i pro řízení o kasační stížnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2007, č. j. 1 Afs 120/2006 - 117, www.nssoud.cz) ustanoven usnesením krajského soudu ze dne 21. 2. 2007 (č. l. 22).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Podle § 35 odst. 8 ve spojení s § 120 s. ř. s. zástupci stěžovatele, jež mu byl soudem ustanoven, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. V předmětné věci soud ustanovenému zástupci odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti nepřiznal, neboť z obsahu soudního spisu vyplývá, že žádný úkon právní služby, za který odměna náleží (§ 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), nevykonal.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. března 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu