U s n e s e n í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele F. K., zastoupeného JUDr. Janem Tarabou, advokátem se sídlem v Písku, Prokopova 339, za účasti Finančního ředitelství v Českých Budějovicích, se sídlem v Českých Budějovicích, Prokišova 5, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 1. 2003, č. j. 10 Ca 365/2000 – 71,

t a k t o :

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 1. 2003, č. j. 10 Ca 365/2000 – 71, jímž byly zamítnuty jeho žaloby proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 4. 8. 2000, č. j. 5992/110/2000 a č. j. 637/110/2000, kterými byla zamítnuta odvolání stěžovatele proti rozhodnutím Finančního úřadu v Písku ze dne 3. 11. 1992, č. j. 72988/99/097910, jímž byla stěžovateli dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1997 ve výši 102 940 Kč, a č. j. 72948/99/097910, jímž byla stěžovateli dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1996 ve výši 139 690 Kč.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu nezákonnosti spočívající jednak v nesprávném posouzení právní otázky soudem a jednak ve vadách řízení spočívajících v tom, že skutková podstata z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel nemá oporu ve spise, když pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl soud správní rozhodnutí zrušit. Proto navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

 Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2004, č. j. 7 Afs 1/2003 ‑ 109, byla kasační stížnost stěžovatele zamítnuta a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Na základě stěžovatelem podané ústavní stížnosti byl tento rozsudek nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 6. 2005, sp. zn. IV. ÚS 29/05 zrušen spolu s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 1. 2003, č. j. 10 Ca 365/2000 – 71.

Skutečnost, že kasační stížnost za dané situace směřuje proti neexistujícímu rozhodnutí krajského soudu, resp. proti rozhodnutí zrušenému Ústavním soudem, brání jejímu věcnému vyřízení. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení    n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. července 2005

 JUDr. Eliška Cihlářová

         předsedkyně senátu