u s n e s e n í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: V. K., zast. JUDr. Milanem Štětinou, advokátem, se sídlem Česká Lípa, Jiráskova 614, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o plný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 19. 3. 2007, č. j. 63 Cad 71/2006 – 37,
t a k t o :
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti .
III. Zástupci stěžovatele JUDr. Milanu Štětinovi, advokátu, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2856 Kč, která mu bude vyplacena Nejvyšším správním soudem do 60 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností podanou dne 6. 4. 2007 u Nejvyššího správního soudu se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 19. 3. 2007, č. j. 63 Cad 71/2006 – 37, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 9. 2006, č. j. X, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přiznání plného invalidního důchodu s odůvodněním, že podle závěrů posudkového lékaře ze dne 31. 8. 2006 schopnost soustavné výdělečné činnosti stěžovatele poklesla jen o 55 %, nikoliv o alespoň 66 %, jak vyžaduje zákon pro přiznání plného invalidního důchodu.
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2007, č. j. Na 109/2007 – 4, byla kasační stížnost postoupena Krajskému soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, k provedení úkonů krajského soudu, které přísluší krajskému soudu provést po podání kasační stížnosti (§ 108 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“).
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, poté, co usnesením ze dne 18. 6. 2007, č. j. 63 Cad 71/2006 - 56, ustanovil stěžovateli na jeho žádost k zastupování v řízení o kasační stížnosti JUDr. Milana Štětinu, advokáta, se sídlem Jiráskova 614, Česká Lípa, a vyžádal doplnění kasační stížnosti, předložil dne 30. 8. 2007 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud poučil dne 3. 10. 2007 účastníky řízení o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle rozvrhu práce povolán věc projednat a rozhodnout, a rovněž o možnosti namítnout podjatost soudce. Účastníci řízení podjatost soudců nenamítli.
V podání ze dne 9. 10. 2007, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 10. 10. 2007, zástupce stěžovatele uvedl, že po poradě stěžovatele se znalcem z oboru posudkového lékařství bere žalobu zpět. K výzvě Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2007, aby upřesnil k jakému podání směřuje projev vůle podání „vzít zpět“, když o žalobě již bylo rozhodnuto, zástupce stěžovatele sdělením ze dne 16. 10. 2007 upřesnil, že podání ze dne 9. 10. 2007 vyjadřuje vůli zpětvzetí kasační stížnosti.
Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatel (stěžovatelé), jehož procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval.
Jelikož stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
S ohledem na to, že zástupce stěžovatele JUDr. Milan Štětina, byl ustanoven soudem, přiznal Nejvyšší správní soud podle § 35 odst. 8 s. ř. s. označenému zástupci za zastupování v řízení o kasační stížnosti odměnu, sestávající se z odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (á 500 Kč - § 11 odst. 1 b/, d/ ve spojení s § 9 odst. 2 cit. vyhlášky) a tří režijních paušálů (á 300 Kč - § 13 odst. 3 téže vyhlášky). Protože ustanovený advokát je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Částka daně, vypočtená podle § 37 písm. a) a § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. činí 456 Kč. Ustanovenému zástupci se tedy přiznává náhrada nákladů v celkové výši 2856 Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. prosince 2007
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu