č. j. Pst 5/2003 – 43

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M   R E P U B L I K Y

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatele vlády České republiky, se sídlem  Praha 1, nábř. E. Beneše 4, proti odpůrci Republikánské unii, se sídlem Praha 1, Široká 14, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany,

takto:

1. Republikánská unie, se sídlem Praha 1, Široká 14  se  r o z p o u š t í.

2. Navrhovateli se právo na náhradu nákladů řízení  n e p ř i z n á v á.

3. Likvidátorem se určuje JUDr. Drahoslav Sojka, advokát se sídlem Rosice, Palackého nám. 46.

Odůvodnění:

 Dne 26. 3. 2003 podal u Nejvyššího správního soudu navrhovatel návrh na rozpuštění politické strany Republikánská unie na základě § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen zákon o politických stranách), který odůvodnil tím, že odpůrce ani po pozastavení činnosti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 11 Zp 13/99 neučinil žádný úkon zaměřený na odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti, tj. že nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 1998, 2000, 2001 a zprávu za rok 1999 nepředložil v úplnosti stanovené zákonem.

 Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit.

 Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 9. 2001, sp. zn. 11 Zp 13/99 vyplývá, že činnost odpůrce byla pozastavena proto, že nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, když nedoručil Poslanecké sněmovně v zákonné  lhůtě  výroční  finanční  zprávy  za  roky  1996 a 1997, dále  že  výroční finanční zprávy za roky 1998 a 2000 nepředložil vůbec a za rok 1999 po lhůtě stanovené zákonem a ve stavu, který nesplňoval všechny zákonné náležitosti. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 26. 10. 2001.

 Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách platí, že strana  a hnutí  mohou  být zrušeny rozhodnutím  soudu o jejich  rozpuštění,  jestliže  je jejich  činnost v  rozporu s § 1               až § 5 zákona o politických stranách nebo  jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o  pozastavení činnosti strany  nebo hnutí  trvají  skutečnosti, pro které byla jejich   činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí  určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.

  Podle § 14 odst. 2 zákona o politických stranách může při pozastavení činnosti strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li  i  nadále  skutečnosti,  pro  které byla činnost strany  pozastavena, podají  orgány uvedené v § 15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.

   Ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o politických stranách o  rozpuštění strany  a hnutí rozhoduje na návrh vlády, případně na návrh prezidenta republiky, Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Podle § 96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

 Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, protože odpůrce  po pozastavení jeho činnosti v zákonem stanovené době 1 roku, neučinil žádné úkony k odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí Nevyššího soudu České republiky o pozastavení jeho činnosti, tj. že do dnešního dne nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 1998, 2000 a za rok 1999 nepředložil výroční finanční zprávu, která by obsahovala veškeré zákonem požadované náležitosti. Navíc odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu ani za rok 2001, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 2299 z 49. schůze 3. 5. 2002.

Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany. Ve věci rozhodl soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

 Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšný navrhovatel náhradu nákladů řízení nepožadoval. 

Podle § 13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud likvidátorem JUDr. Drahoslava Sojku, advokáta se sídlem Rosice, Palackého nám. 46, který bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§ 12 odst. 4 zákona o politických stranách).

Poučení: Proti tomuto rozsudku  n e j s o u  opravné prostředky přípustné.

                                            V Brně dne 4. prosince 2003

                                                                                                        JUDr.  Dagmar Nygrínová

                                                                                                              předsedkyně senátu