č. j.  3A 63/2020 - 115

USNESENÍ

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu soudkyň JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci

 

žalobkyně:  AGRO Rozsochy, a.s., IČO: 63468 026  

sídlem Rozsochy č. p. 165

zastoupena advokátkou JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D

sídlem Jungmannova 24, 110 00 Praha 1

proti
žalovanému:  Státní zemědělský intervenční fond

   sídlem Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1

 

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,

 takto: 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ochrany proti nečinnosti Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „žalovaný“ nebo „SZIF“), který dosud nevydal rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o platbu podanou dne 11. 12. 2018 v rámci dotačního projektu „Stavba silážního plata, chlazení mléka, hadicový aplikátor“.
  2. V žalobě žalobkyně blíže uvedla, že dne 24. 10. 2017 podala žádost o dotaci na projekt „Stavba silážního plata, chlazení mléka, hadicový aplikátor“. Žádost o podporu byla žalobkyni schválena a následně byla dotace na Projekt na základě dohody o poskytnutí dotace ze dne 18. 9. 2018 (dále jen „Dohoda“) poskytnuta. V návaznosti na uvedené žalobkyně zahájila realizaci Projektu. Dne 11. 12. 2018 podala žalobkyně žádost o platbu. V rámci následné kontroly neshledal žalovaný žádné nedostatky. Přes popsaný postup žalovaný přípisem ze dne 3. 7. 2019 sdělil žalobkyni, že dotace nebude vyplacena ve smluvených termínech. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného i jeho nadřízený správní orgán k učinění opatření proti nečinnosti.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl žalobu zamítnout, neboť není nečinný. Jeho úkolem je chránit veřejný zájem na řádném nakládání s finančními prostředky Evropské Unie. K nesouhlasu žalobkyně ohledně možnosti změny ve způsobilosti žalobkyně v období, kdy ukončil kontrolu Projektu, žalovaný uvedl, že v průběhu celého řízení o žádosti o dotaci je možné, aby i bez přímého jednání žadatele, došlo ke změně způsobilosti získat dotaci. Zkoumat způsobilost žadatele je Fond povinen kdykoliv během administrace, až do vyplacení. Žalovaný postupoval v souladu s čl. 48 odst. 2 písm a) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013. Z tohoto ustanovení nařízení vyplývá povinnost Fondu kontrolovat zejména způsobilost žadatele a další stanovené podmínky, a to po celé řízení o žádosti, tedy především před vydáním oznámení o výši dotace a před jejím vyplacením.
  4. Ve vyjádření ze dne 7. 4. 2021 žalovaný doplnil, že auditní šetření č. UMB/2019/003/CZ týkající se Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014-2020 (EZFRV) nebylo dosud ze strany Evropské unie vůči žalovanému ukončeno: ze strany EK nebyla vydána závěrečná zpráva. České orgány obdržely od EK formální sdělení podle čl. 34 odst. 3 třetí pododstavec a čl. 40 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014. Po seznámení s tímto formálním sdělením ČR využije možnost smírčího řízení a podává návrh na zahájení smírčího řízení podle čl. 40 nařízení (termín pro podání návrhu je 9. 4. 2021). V souladu s čl. 34 odst. 4 nařízení Komise (EU) č. 908/2014 sdělí své závěry poté, co obdrží zprávu od smírčího orgánu.
  5. Žalovaný rovněž uvedl, že dne 24. 11. 2020 byl žalovanému doručen Ministerstvem zemědělství návrh na zahájení sporného řízení žalobkyně podle ustanovení § 141 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“)], čímž bylo dle sdělení Ministerstva zemědělství dne 10. 11. 2020 zahájeno řízení ve sporu z Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR 2014 - 2020, která byla uzavřena dne 18. 9. 2018 k žádosti o dotaci s reg. č. 17/005/0411c/563/000689, které nebylo dosud ukončeno. Dle mínění žalovaného tak na základě výše uvedených skutečností nebyly dosud vyčerpány opravné prostředky, proto by žaloba měla být odmítnuta.
  6. V replice ze dne 15. 4. 2021 žalobkyně setrvala na žalobě v plném rozsahu, neboť žalovaný podle ní nepředložil žádný argument či důkaz, který by ospravedlňoval nezákonnou nečinnost žalovaného.
  7. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobu věcně projednat nelze, neboť je nepřípustná.
  8. Podle ust. § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
  9. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o platbu podanou dne 11. 12. 2018 v rámci dotačního projektu „Stavba silážního plata, chlazení mléka, hadicový aplikátor“.
  10. Soud se předně zabýval otázkou, zda lze žalobu věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Řešil přitom otázku, zda rozhodnutí, jehož vydání se žalobkyně domáhá, je úkonem správního orgánu s důsledky předpokládanými v ustanovení § 65 s. ř. s., tedy jde-li o úkon, který je ve smyslu soudního řádu správního rozhodnutím.
  11. Dohoda o poskytnutí dotace je dohodou uzavřenou mimo režim rozpočtových pravidel, je veřejnoprávní smlouvou (subordinační) podle části páté správního řádu (§ 161).
  12. Spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy (§ 169 odst. 1 písm. d) správního řádu). Spory z veřejnoprávních smluv se řeší ve sporném řízení (§ 141 správního řádu). Platí přitom, že proti rozhodnutí o sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podat odvolání ani rozklad (§ 169 odst. 2 správního řádu). Teprve proti rozhodnutí o sporu z veřejnoprávní smlouvy je možné podat žalobu ke správnímu soudu, neboť tyto spory je nutné v souladu se zásadou subsidiarity správního soudnictví primárně posuzovat v rámci veřejné správy.
  13. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 3. 2021 č. j. 6 Afs 249/2019-25 „Pravidla tedy pro účastníky smluvního vztahu (Dohody o poskytnutí dotace) zakotvují způsoby možného řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy, přičemž je na příjemci dotace, zda a který z nich zvolí. Podle Pravidel není nutné, aby příjemce vyčerpal oba z možných postupů řešení sporu z veřejnoprávní smlouvy. Aby se však mohl domáhat soudní ochrany proti způsobu či výsledku posouzení vzniklého sporu, musí existovat rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., proti němuž může brojit žalobou. Za takové rozhodnutí přitom nelze považovat úkon poskytovatele dotace, který tento poskytovatel činí toliko na podkladě smluvních ujednání, resp. Pravidel, která se stala jejich součástí. Takovým rozhodnutím proto nebude v posuzované věci oznámení o výši dotace, pro němuž příjemce brojil žalobou, neboť se nejedná o rozhodnutí, jímž by byl na úrovni veřejné správy konečným způsobem vyřešen spor z veřejnoprávní smlouvy; tím je pouze rozhodnutí příslušného nadřízeného správního orgánu podle § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu“.
  14. Uvedené přiléhavě dopadá na nyní projednávanou věc. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá soudní ochrany, aniž by k tomu byly splněny podmínky dané ust. § 79 s.ř.s., neboť výsledkem řízení ve věci žalobkyně není rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 s.ř.s. ani vydání osvědčení. Jinými slovy žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí ve věci žádosti o platbu podanou dne 11. 12. 2018, které ale není rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 s. ř. s., jímž by bylo završeno správní řízení. Tím by mohlo být až rozhodnutí nadřízeného orgánu žalovaného o návrhu žalobkyně na zahájení sporného řízení podle ustanovení § 141 správního řádu, k tomu však dosud dle vyjádření obou účastníků nedošlo.
  15. Městský soud v Praze tak žalobu odmítl jako nepřípustnou ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) a § 68 písm. e) s.ř.s.
  16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., neboť žaloba byla odmítnuta.
  17. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za řízení o žalobě ve výši 2 000 Kč. Podle § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud tedy rozhodl, že žalobkyni bude vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to z účtu městského soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

 

Poučení:

 

Proti výroku I. a II. tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

Proti výroku III. tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 14 zákona o soudních poplatcích).

 

Praha 19. dubna 2021

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.