USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

žalobce:  Y. K.
bytem X
zastoupený Mgr. Ing. Lukášem Vajdou, advokátem,
se sídlem Praha 1, Vodičkova 695/24

proti

žalovanému:  Úřad pro ochranu osobních údajů
se sídlem Praha 7, PPlk. Sochora 27

o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 12. 12. 2020, č. j. UOOU-04999/20-2,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení sdělení žalovaného označeného jako „Stížnost subjektu údajů ve věci zpracování osobních údajů Nejvyšším státním zastupitelstvím – sdělení“ ze dne 12. 12. 2020, č. j. UOOU-04999/20-2. Uvedeným sdělením žalovaný neshledal důvody k zahájení  řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že ze sdělení nejvyššího státního zástupce ze dne 8. 9. 2020, č. j. 1 SPR 125/2020-23, nevzniká důvodné podezření na to, že by Nejvyšší státní zastupitelství sdělilo žalobci informace ohledně zpracování osobních údajů vztahujících se k žalobci v rozporu s § 28 č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“).
2. Při posouzení žaloby soud vyšel z následující právní úpravy:

-            Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s.ř.s.“) kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

-            Podle § 70 písm. a) s.ř.s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

-            Podle § 31 odst. 1 zákona o zpracování osobních údajů Úřad může na základě podnětu subjektu údajů ověřit zákonnost zpracování osobních údajů.

-            Podle § 31 odst. 2 zákona o zpracování osobních údajů Úřad nemusí podnětu podle odstavce 1 vyhovět zejména, pokud doloží, že podnět je zjevně nedůvodný nebo nepřiměřený, například proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.

3. Soud o podané žalobě uvážil následovně:
4. Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se lze ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. domáhat přezkoumání úkonů správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší  nebo závazně určují subjektivní veřejná práva a povinnosti. Pro tyto úkony zavádí s.ř.s. v uvedeném ustanovení legislativní zkratku rozhodnutí. Zároveň s.ř.s. v § 70 písm. a) vylučuje ze soudního přezkumu ty úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími, tzn. ty úkony, který nejsou způsobilé přivodit následky předpokládané v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Žaloba proti takovému úkonu je podle § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná. 
5. V posuzované věci směřuje žaloba proti sdělení, ve kterém žalovaný oznamuje žalobci, že jeho podnětu k zahájení řízení o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů nelze vyhovět. Toto sdělení v žádném případě není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť se nejedná o úkon správního orgánu, kterým by se zakládala, měnila, rušila nebo závazně určovala práva nebo povinnosti žalobce. Uvedeným sdělením byl žalobce toliko vyrozuměn o skutečnostech, pro které žalovaný neshledal v daném případě důvod k zahájení správního řízení z moci úřední, konkrétně že informaci nejvyššího státního zástupce ze dne 8. 9. 2020, č. j. 1 SPR 125/2020-23, ohledně zpracování osobních údajů žalobce neshledal v rozporu se zákonem o zpracování osobních údajů. Žalovaný pak v projednávaném případě nebyl povinen k podnětu žalobce zahájit řízení o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů a o podnětu rozhodnout, neboť v § 31 odst. 1 a 2 zákona o zpracování osobních údajů zákonodárce svěřil žalovanému možnost k podnětu žalobce zahájit řízení, nikoliv však povinnost. Pravomoci žalovaného jsou na úseku ochrany osobních údajů spíše kontrolní a dozorové, se kterými nejsou spojeny účinky návrhu na zahájení řízení. Sdělení žalovaného tak v žádném případě nezasáhlo do hmotněprávních oprávnění a povinností žalobce a nejedná se tak o rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s.ř.s.
6. Nad shora uvedené soud rovněž poukazuje na skutečnost, že ani dle předchozí právní úpravy, obsažené v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nebyla informace žalovaného o způsobu vyřízení podnětu k uplatnění dozorčího práva žalovaného rozhodnutím podle § 65 s.ř.s. (viz rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 1 As 93/2009-273).
7. Rozhodnutí, které se v projednávaném případě v právní sféře žalobce projevilo, je rozhodnutí nejvyššího státního zástupce ze dne 8. 9. 2020, č. j. 1 SPR 125/2020-23, jímž byl žalobce vyrozuměn o zpracování osobních údajů Nejvyšším státním zastupitelstvím. Výlučně toto rozhodnutí je způsobilé zasáhnout do práv žalobce. K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 11. 2020, č. j. 4 Azs 246/2020-27, ve kterém Nejvyšší správní soud konstatoval, že „písemná informace o vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům poskytnutá podle § 30 odst. 4 zákona o zpracování osobních údajů, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s.“. Pro úplnost soud doplňuje, že v uvedeném rozsudku zároveň Nejvyšší správní soud uvedl, že stížnost či podnět k žalovanému směřující proti tomuto rozhodnutí nejsou řádnými opravnými prostředky.
8. Protože žalobce podal žalobu proti úkonu, který je ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s.ř.s. ve spojení s § 65  odst. 1 s.ř.s. vyloučen, soudu nezbylo než podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu jako nepřípustnou odmítnout.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s. Byla-li žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na hlavní straně jeho internetových stránek www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

Praha 10. března 2021

Mgr. Milan Tauber v. r.

předseda senátu