[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci

o žalobě proti rozhodnutí Bankovní rady České národní banky ze dne 17. 5. 2019, č. j.  2019/053453/CNB/110,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí České národní banky ze dne 28. 2. 2019, č. j. 2019/24124/570 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 350 000 Kč.
2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.
3. Žalobkyně provozuje několik směnáren v Praze.
4. Prvoinstančním rozhodnutím žalovaný shledal žalobkyni vinnou ze spáchání tří přestupků a uložil ji pokutu ve výši 350 000 Kč.
5. Za prvé se jednalo o přestupek provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“). Ten spočíval v tom, že žalobce ve svých provozovnách uveřejnil informace o nabídce výhodnějších směnných kurzů způsobem zaměnitelným s údaji o směnných kurzech uvedenými na kurzovním lístku. Fotografie LCD obrazovky v provozovně žalobce obsažená v prvostupňovém rozhodnutí:

[OBRÁZEK]

6. V levé polovině obrazovky je vždy umístěn kurzovní lístek a současně v pravé polovině výhodnější nabídka pro výměnu peněžních částek přesahujících určitý limit. Obě tyto poloviny mají rozdílné podbarvení, když jako podklad pro levou polovinu je užita šedobílá kombinace a pravá polovina je v oranžovobílém provedení. Kurzovní lístek je uvozen nápisy „KURZOVNÍ LÍSTEK“ a „EXCHANGE LIST“ a je rozdělen do dvou částí. Horní polovina obsahuje údaje o prodejních směnných kurzech a dolní polovina údaje o nákupních směnných kurzech. Výhodnější nabídka umístěná v pravé polovině obrazovky je uvozena nápisy „TOTO NENÍ KURZOVNÍ LÍSTEK, THIS IS NOT EXCHANGE LIST“ a „ZVÝHODNĚNÁ NABÍDKA PRO NADLIMITNÍ MNOŽSTVÍ VALUT, MORE ADVANTAGE OFFER FOR OVER LIMIT CASH TRANSACTIONS“. Výhodnější nabídka zahrnuje pouze údaje o nákupních směnných kurzech, které jsou umístěny přímo vedle prodejních směnných kurzů uvedených na kurzovním lístku (tj. u prodejního směnného kurzu konkrétní měny je ve stejném řádku v pravé části obrazovky uveden nákupní směnný kurz výhodnější nabídky u této měny). Informace o výhodnějších nákupních směnných kurzech zabírají polovinu plochy výhodnější nabídky. Velikost písma výhodnějších směnných kurzů je stejná jako kurzů uvedených na kurzovním lístku, velikost informace (nadpisu), že se jedná o směnné kurzy při transakcích nad stanovený limit, je však výrazně menší (přibližně poloviční) než označení „KURZOVNÍ LÍSTEK“.
7. Ze skutečnosti, že zvýhodněná nabídka pro nákup valuty je uvedena na stejném řádku jako prodej valuty v kurzovním lístku, barevného zvýraznění zvýhodněné nabídky, běžnost zvýhodněné nabídky oproti zcela nevýhodné běžné nabídce (například nákup eura za 25,90 Kč oproti 16,05 Kč) a malé velikosti písma v nadpisu pravé strany, že jde pouze o zvýhodněnou nabídku, žalovaný dovodil zaměnitelnost zvýhodněné nabídky za kurzovní lístek.
8. Za druhé se žalobce dopustil přestupku proti peněžnímu oběhu podle § 29 odst. 2 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oběhu bankovek“). Směnárenskou činnost v provozovnách žalobce vykonávaly osoby, které nebyly držitelkami osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování. Konkrétně se jednalo o osmnáct zjištěných osob.
9. Za třetí se žalobce dopustil přestupku podle § 24 odst. 7 písm. m) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce při nabízení a poskytování směnárenské činnosti neinformoval spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o internetové adrese subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, příslušném pro směnárenskou činnost.
10. Při určení výše pokuty žalovaný přihlédl k tomu, že porušení předpisů upravujících směnárenskou činnost považoval v celkovém rozsahu jako vysoce závažné. Zákon stanovoval sankci za nejtěžší přestupek (provádění směnárenských obchodů prostřednictvím zaměstnanců, kteří nebyli držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování) až do výše 10 000 000 Kč. Porušení směnárenského zákona mělo systémový charakter. Zabýval se také majetkovými poměry žalobce.
11. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, ve kterém rozporoval spáchání prvního a druhého přestupku.
12. Napadeným rozhodnutím bankovní rada rozklad žalobce zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Bankovní rada se ztotožnila se závěry prvostupňového rozhodnutí. K rozkladovým námitkám žalobce uvedla, že se plně ztotožňuje se závěrem, že kurzovní lístek nevyhovoval zákonem stanové podmínce nezaměnitelnosti výhodnějších směnných kurzů s údaji o směnném kurzu uvedeném na kurzovním lístku. Směnný kurz nabízený žalobcem (16,05 Kč za euro při kurzu publikovaném ČNB ve výši 26,085 Kč za euro) lze považovat z hlediska jeho nejobvyklejšího zákazníka za překvapivý.
13. Bankovní rada se také neztotožnila s námitkou, že osoby provádějící směnárenské operace příslušné kurzy absolvovaly, ale dosud jim jen nebylo vydáno osvědčení. V případě pěti zaměstnanců došlo k započetí jejich činnosti ještě před absolvováním odborného kurzu. Již tyto případy by stačily ke shledání porušení § 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí. Navíc skutková podstata přestupku je formulována tak, že zaměstnanci musí být držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu. Není tedy podstatné, že kurz absolvovali.

II. Argumentace účastníků

14. Žalobce v žalobě vznesl tři okruhy žalobních námitek:

1) Správní orgány chybně vyhodnotily, že žalobce porušil § 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Publikovaný kurzovní lístek byl jasný a nemohl vyvolat nebezpečí záměny se zveřejněnou zvýhodněnou nabídkou. 

2) Žalobce nespáchal ani přestupek podle § 33 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí. Zaměstnanci žalobce úspěšně absolvovali povinný kurz. ČNB jim však až se zpožděním vystavila příslušné osvědčení.

3) Uložená sankce je nepřiměřená.

15. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť žalobní námitky považoval za nedůvodné.
16. Dne 10. 2. 2021 se ve věci konalo jednání před soudem, při kterém žalovaný odkázal na argumentaci z napadeného rozhodnutí a písemných podání. Žalobce se jednání neúčastnil.

III. Posouzení žaloby

17. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). Žalobními námitkami se soud zabýval postupně.
18. Ad 1)   V dané věci je mezi účastníky sporné, zda informace o výhodnějších směnných kurzech zveřejněných žalobcem v jeho provozovnách mohla vyvolat nebezpečí záměny s kurzovním lístkem v rozporu s § 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti.
19. Podle § 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do 31. 3. 2019 platilo, že nabízí-li provozovatel směnný kurz, který je pro zájemce výhodnější než směnný kurz uvedený na kurzovním lístku, nesmí být informace o tom zaměnitelná s kurzovním lístkem nebo údaji na něm uvedenými, zejména s údajem o směnném kurzu.
20. Městský soud posoudil zaměnitelnost žalobcem zveřejněných údajů a dospěl k totožnému závěru jako správní orgány. Dle městského soudu odůvodnění této části prvoinstančního rozhodnutí, se kterým bankovní rada souhlasila, vyznívá zcela přesvědčivě a městský soud se s ním také plně ztotožňuje a v tomto ohledu na něj odkazuje.
21. Žalobce na jednom řádku uváděl směnný kurz pro prodej valut a zvýhodněný kurz pro nákup valut. Skutečný směnný kurz pro nákup valut byl uveden v dolní části obrazovky. Dle soudu skutečně platí, že lidé zpravidla čtou po řádcích. Pokud v daném řádku našli údaj, který zhruba odpovídá kurzu, který bylo možno očekávat, tak neměly žádný důvod pokračovat ve čtení jinde. To ani ve spodní části obrazovky, která obsahovala kurzovní lístek pro nákup valut, ale ani v pravém horním rohu obrazovky, kde bylo upozornění, že jde o zvýhodněnou nabídku a nikoliv kurzovní lístek. Jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí například v den, kdy v rámci zvýhodněné nabídky žalobce nakupoval jedno euro za 25,90 Kč byl oficiální devizový kurz uváděný ČNB ve výši 26,085 Kč za euro. Již z tohoto důvodu je dle soudu dána možnost záměny ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. K tomu navíc v případě žalobce přistoupilo barevné zvýraznění zvýhodněné nabídky a malá velikost písma nadpisu upozorňujícího, že jde pouze o zvýhodněnou nabídku, a nikoliv kurzovní lístek.
22. Soud se ztotožňuje i se zohledněním faktoru barevného provedení. Opět to mohlo mít za následek upoutání pozornosti zákazníků na tuto část tabulky, obsahující zvýhodněné kurzy nákupu valut, které však fakticky odpovídaly kurzům běžným. Kurz nákupu valut je primárně relevantní pro turisty, kteří poptávají českou měnu. Barevné provedení nebylo s to však přilákat zvláštní pozornost k nadpisu této části tabulky. Důvodem je opět výše zmíněný běžný způsob čtení informací a menší písmo. Zohlednění barevného provedení soud tedy nevnímá nelogicky a rozporně. Navíc dle soudu nejde o stěžejní důvod pro závěr o zaměnitelnosti a napadené rozhodnutí by obstálo i bez zohlednění tohoto faktoru. V žádném případě nelze dovodit, že by naopak barevné zvýraznění pravé strany tabulky mělo svědčit ve prospěch žalobce.     
23. Žalobce namítá, že menší písmo upozorňující na to, že jde o zvýhodněnou nabídku, bylo použito z toho důvodu, aby se delší text do rámečku vešel. Dle soudu však důvody, proč bylo použito menší písmo, nejsou vůbec podstatné. Ke spáchání přestupku porušením § 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti se nevyžaduje úmysl vyvolat záměnu. Jde o odpovědnost objektivní.
24. Ustanovení § 11 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti, podle kterého údaje na kurzovním lístku se uvádějí v přiměřené velikosti určitým a srozumitelným způsobem, není v daném případě vůbec relevantní. Napadené rozhodnutí není nijak založeno na pochybení žalobce ve zveřejnění kurzovního lístku. Pochybení bylo v tom, že zvýhodněná nabídka byla zveřejněna způsobem, který vyvolal nebezpečí záměny s kurzovním lístkem.
25. Tyto námitky jsou tedy nedůvodné.
26. Ad 2) Podle § 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí směnárník, u něhož při poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz dochází k vracení přijatých bankovek nebo mincí do oběhu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 33 odst. 1 nezajistí, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou.
27. Podle § 33 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí směnárník zajistí, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování (dále jen "kurz"), vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou (dále jen "osvědčení").
28. Městský soud souhlasí se žalovaným, že skutková podstata přestupku, jakož i povinnost podle § 33 odst. 1 směnárenského zákona odkazuje na držení osvědčení o absolvování kurzu. Na druhou stranu se soud zcela neztotožňuje s argumentem bankovní rady, že by bylo irelevantní, zda osoby odborný kurz absolvovaly. Zde je nutno dle soudu přihlédnout k účelu daného ustanovení. Tím je ochránit trh před cirkulací padělaných nebo pozměněných bankovek. Podstatné tedy je, aby osoby pracující s hotovostí měly schopnost padělky rozpoznat. K tomu jím má dopomoci odborný kurz.
29. Rovněž podle důvodové zprávy k zákonu o oběhu bankovek a mincí bylo toto ustanovení harmonizační vzhledem k povinnosti uložené subjektům podílejícím se na příjmu a vracení peněz do oběhu novelizovaným čl. 6 odst. 1a Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání. Podle tohoto ustanovení v členských státech, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, provádí ověření pravosti eurobankovek a euromincí buď odborně vyškolený personál, nebo stroj na zpracování bankovek nebo mincí. I podle Nařízení je tedy podstatné, aby s penězi manipuloval vyškolený personál.
30. Správní orgány však skutečnost, že někteří zaměstnanci žalobce kurz absolvovali, nezohlednily, a to ani jako polehčující okolnost při stanovení výše sankce.  
31. Nicméně v dané věci je dle soudu zásadní, že žalobce daný přestupek bezpochyby spáchal. Podstatné je, jak uvádí bankovní rada v napadeném rozhodnutí, že pět zaměstnanců žalobce vykonávalo směnárenskou činnost ještě před absolvováním odborného kurzu. Proti tomuto závěru žalobce žádné námitky nevznáší. Tato skutečnost dle soudu postačuje k učinění závěru, že rozhodnutí žalovaného o tom, že žalobce spáchal přestupek podle § 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí obstojí.
32. I tato námitka je tedy nedůvodná.
33. Ad 3) V daném případě správní orgány ukládaly úhrnný trest za tři přestupky. Nejpřísněji postižitelným přestupkem bylo porušení § 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí.
34. Podle § 29 odst. 5 zákona o oběhu bankovek a mincí lze za tento přestupek uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
35. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 350 000 Kč, tedy ve výši 3,5% maximální sazby. Již to je dle soudu silná indicie, že se nemůže jednat o nepřiměřenou výši pokuty.
36. V tomto ohledu soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu podotýká, že při přezkoumávání rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta za přestupek, soud zkoumá, zda byly naplněny podmínky pro její uložení, zda správní orgán srozumitelně odůvodnil její výši zvolenou ze zákonného rozmezí, potažmo zda dbal mezí správního uvážení stanovených zákonem (srov. například rozsudek ze dne 22. 12. 2005, č. j. 4 As 47/2004-87).
37. Stanovení výše pokuty je pak předmětem volného uvážení správního orgánu, které podléhá soudnímu přezkumu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004, č.j. 5 Azs 47/2003-48, obdobně rozsudek ze dne 11. 3. 2004, č.j. 2 Azs 8/2004-55). Současně finanční postih musí být znatelný v majetkové sféře, tedy nikoli zanedbatelný a nutně v sobě tedy musí obsahovat i represivní složku. V opačném případě by totiž postih postrádal smysl. Při ukládání sankce je správní orgán povinen zabývat se kritérii vyplývajícími ze zákona. Správnímu orgánu je však nadále ponecháno na úvaze, zda přihlédne ještě k hlediskům dalším v zákoně neuvedeným, leč pro projednávaný případ významným (k tomu srov. rozsudek téhož soudu ze dne 30. 4. 2009, č. j. 6 As 34/2008-54). Výše uložené pokuty tak musí být v každém rozhodnutí zdůvodněna způsobem nepřipouštějícím pochyby o tom, že právě taková výše pokuty odpovídá konkrétním okolnostem individuálního případu.
38. Správní orgán se důvodům pro uložení pokuty věnoval velmi podrobně na s. 15 až 19 prvoinstančního rozhodnutí. Této úvaze nelze nic vytknout, neboť následuje zákonem vymezený způsob pro určení druhu a výměry správního trestu dle § 37 a § 38 přestupkového zákona. Výše pokuty je bezpochyby individualizována na případ žalobce.
39. Žalovaný se také zabýval majetkovými poměry žalobce. Vyšel z výsledků jeho hospodaření. V roce 2017 žalobce dosáhl zisku ve výši 2 180 000 Kč. Navíc zohlednil, že v roce 2018 žalobce otevřel novou provozovnu, což svědčí o jeho dobré finanční kondici. Ani těmto úvahám nemá soud co vytknout a plně se s nimi ztotožňuje.  Pokuta tedy nebyla pro žalobce likvidační. Na tom nic nemění ani skutečnost, že v roce 2018 žalobce vykázal ztrátu ve výši 92 000 Kč. Vzhledem k zisku v předchozím roce nejde o ztrátu významnou. Navíc ztráta sama o sobě nemůže vést k závěru, že žalobci nelze ukládat peněžní sankce. Subjekty ve ztrátě by pak byly nepostižitelní za své protiprávní jednání.
40. Výše pokuty dle soudu obstojí i vzhledem k výtce učiněné soudem ad 2) výše. Za přestupek podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona o směnárenské činnosti bylo možno uložit pokutu do výše až 5 000 000 Kč. I pokud by byl primárně zohledněn tento přestupek, tak výše pokuty udělená žalobci byla na samé spodní hranici. A to i když dle soudu tento přestupek žalobce byl velmi závažný. Vyvolání nebezpečí záměny, kdy zákazníci se mohou domnívat, že budou (například) euro vyměňovat za vcelku běžný kurz 25,90 Kč, aby jim pak bylo skutečně směněno za 16,05 Kč, je hrubě v rozporu s poctivostí jednání v právním styku (§ 6 odst. 1 občanského zákoníku). Takové jednání je schopno vyvolat výrazné negativní dopady do životů takto oklamaných zákazníků. I kdyby tedy žalovaný ukládal pokutu pouze za přestupek podle zákona o směnárenské činnosti, nešlo by o sankci nepřiměřenou, ale naopak mírnou. Nadto nelze zapomenout, že soud se žalovaným a bankovní radou souhlasil i v tom, že žalobce spáchal přestupek dle § 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí. 
41. I tato námitka je tedy nedůvodná.
42. Vzhledem k právě uvedenému soud ani neshledal, že by byly splněny podmínky pro moderaci výše pokuty. Podle § 78 odst. 2 soudního řádu správního soud může výši pokuty moderovat, pouze pokud dospěje k závěru, že byla uložena ve zjevně nepřiměřené výši. K tomu však v daném případě nedošlo.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

43. Městský soud tedy z výše uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.
44. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  10. února 2021

JUDr. Karla Cháberová v. r.

předsedkyně senátu