USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci

žalobce:  A. B.

proti

žalované:  Policie ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort

se sídlem Hradec Králové, Věkoše 416

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. listopadu 2020, čj. KRPH-89446-20/ČJ-2020-050022-SV, o zajištění cizince za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy,

takto:

1. Žádost žalobce o ustanovení zástupce k ochraně jeho práv v této věci se zamítá.
2. Žaloba se odmítá.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím žalovaná rozhodla o zajištění žalobce dle § 129 odst. 1 a 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. 1. 2009, v tomto případě podle mezinárodní dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o předávání a přebírání osob na společných státních hranicích ze dne 2. 7. 2002. Doba zajištění byla stanovena na 30 dnů od okamžiku omezení osobní svobody, tj. od 5. 11. 2020 do 4. 12. 2020. 

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, která byla soudu doručena dne 9. 12. 2020. Jedná se o žalobu blanketní, neboť neobsahuje žádný žalobní bod, žádné žalobní tvrzení (k tomu v podrobnostech níže).

V žalobě uvedl toliko, že napadené rozhodnutí mu bylo doručeno dne 6. 11. 2020. Dále požádal o ustanovení zástupce k ochraně svých práv v této věci, konkrétně Mgr. Ladislava Bárty, advokáta se sídlem v Ostravě. Zdůvodnil to tím, že se nachází v zařízení pro zajištění cizinců bez možnosti výdělku, nemá znalosti českého jazyka a českého práva, není tak schopen si svá práva bránit. Jmenovaný advokát je s jeho případem seznámen.

Předmětná žaloba je žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. V posuzované věci je oním zvláštním zákonem zákon o pobytu cizinců, dle jehož ustanovení § 172 odst. 1 musí být žaloba proti rozhodnutí podána do třiceti dnů od jeho doručení. S touto skutečností byl žalobce v poučení napadeného rozhodnutí řádně obeznámen.

Je nepochybné, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 6. 11. 2020, jak sám v žalobě uvedl. Soud neměl důvod tomuto tvrzení nevěřit. Poslední den třicetidenní lhůty pro podání žaloby tak připadl na neděli 6. 12. 2020. Dle § 40 odst. 3 s. ř. s. připadne-li poslední den lhůty na neděli, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, v dané věci tedy pondělí 7. 12. 2020.

Dle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence. Žalobce doručoval žalobu prostřednictvím držitele poštovní licence.  Z údajů na obálce, v níž byla žaloba přepravena, krajský soud zjistil, že žalobce předal žalobu držiteli poštovní licence dne 7. 12. 2020. Žaloba tedy byla podána včas, v poslední den lhůty pro její podání. 

Dle § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba proti rozhodnutí správního orgánu obsahovat mimo jiné žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových s právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Dle § 71 odst. 2 věty třetí může žalobce žalobu rozšířit na dosud nenapadené výroky nebo o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.

Žalobce v žalobě uvedl pouze „Proti tomuto rozhodnutí podávám žalobu.“  Žaloba tedy žádný žalobní bod ve smyslu shora citovaného ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s., jakož i ve smyslu konstantní judikatury správních soudů (srovnej zejména závěry obsažené v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78), neobsahovala. Nesplnila tedy zákonné náležitosti.

Na takovou procesní situaci pamatuje ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., dle něhož předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. 

Z judikatury správních soudů však plyne, že krajský soud nemá povinnost žalobce vyzývat podle § 37 odst. 5 s. ř. s. v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, ale zároveň již není objektivně možné, aby žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil (viz zejména rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31). Jinými slovy řečeno, krajský soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů, je-li ještě se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu včas, tedy ve lhůtě pro podání žaloby, doplnit.   

V posuzované věci však žalobce podal žalobu k poštovní přepravě v poslední den lhůty pro její podání, tedy 7. 12. 2020 (viz shora). Soudu pak byla doručena až 9. 12. 2020, tedy bezpochyby po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Za této situace již krajský soud vyzývat žalobce k doplnění žaloby, včetně formulace žalobních bodů, povinen nebyl. Jednalo by se totiž o úkon zcela zjevně nadbytečný, protože žalobce nemohl v žádném případě odstranit nedostatky podané žaloby ve lhůtě pro její podání. Ta již v okamžiku doručení žaloby krajskému soudu uplynula.

Krajský soud proto uzavírá, že žalobce neuplatnil ve lhůtě pro podání žaloby proti předmětnému rozhodnutí žalované alespoň jeden žalobní bod tak, aby jeho žaloba byla projednatelná (§ 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s.). Proto soudu nezbylo, než žalobu odmítnout podle § 37 odst. 5 s. ř. s. (výrok II.). Z toho důvodu ani neposílal žalobu žalované k vyjádření a nežádal ji o předložení správního spisu, všechny relevantní údaje totiž vyplývaly již z obsahu soudního spisu, tedy žaloby a jejích příloh.

Krajský soud nepřehlédl, že žalobce v žalobě požádal o ustanovení zástupce k hájení jeho práv v této věci. Takové žádosti může soud dle § 35 odst. 10 s. ř. s. vyhovět za předpokladu, že žalobce splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.  Dle § 36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník řízení osvobozen od soudních poplatků, pokud doloží, že nemá dostatečné prostředky. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. 

Ze shora uvedeného závěru krajského soudu je zřejmé, že žaloba úspěšná být nemohla, krajský soud neměl jinou možnost, než ji odmítnout. Proto krajský soud návrh žalobce na ustanovení zástupce zamítl (výrok I.). 

Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok III.).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 11. prosince 2020

JUDr. Jan Rutsch v. r.

samosoudce