[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Hejtmánka              a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci

žalobce:  ████████████

bytem ████████████████████████████ 

proti   

žalovanému: Úřad městské části ███████

sídlem █████████████████████████████████

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu

takto:

1.                                          Žaloba se zamítá.

2.                                       Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1        Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, kterou spatřoval v okolnosti, že žalovaný odpírá zapsat číslo evidenční stavby chaty o výměře 38 m² na pozemku č. parc. X  v k.ú. X do registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RUIAN“).

2        Žalobce uvedl, že  je vlastníkem předmětného pozemku a stavby, stavba je bez závad užívána a v katastru nemovitostí je zapsána bez čísla evidenčního. Dne 27. 11. 2018 provedl stavební úřad žalovaného (dále jen „žalovaný“) místní šetření na pozemcích č. parc. X a X, k.ú. X, při němž zjistil, že v souladu se zakreslením v příslušném mapovém listu katastrální mapy se na pozemku č. parc. X, k.ú. X, nachází předmětná stavba, a ověřil, že stavba je při porovnání skutečného stavu se zakreslením objektu v katastrální mapě  umístěna v souladu                  s jejím zakreslením.

3        Žalobce dále uvedl, že Magistrát hl. m. Prahy vydal k žádosti právního předchůdce žalobce NEWLAKITA s.r.o. doklad o přidělení čísla evidenčního ze dne 26. 2. 2019 č.j. S-MHMP 318029/2019, který byl doručen žalovanému. Právní předchůdce žalobce následně požádal o zápis čísla evidenčního stavby do katastru nemovitostí podle ust. § 21 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Katastrální úřad však vrátil podání přípisem ze dne 18. 3. 2019 pod Z-7620/2019-101 s tím, že „k zápisu č.e. X jiné stavby na pozemku parc.č. X k.ú. X je třeba zajistit zápis č.e. do systému RUIAN (spravuje stavební úřad).“

4        Žalobce dne 9. 4. 2020 zaslal žalovanému podnět s výzvou k provedení zápisu do RUIAN podle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“), na podnět žalovaný reagoval sdělením č.j. MCP6 152629/2020 ze dne 15. 6. 2020, kde odkázal na své předchozí sdělení č.j. MCP6 273096/2019 ze dne 15. 8. 2019 určené právnímu předchůdci žalobce, a uvedl, že „Od vydání tohoto sdělení neobdržel stavební úřad žádné nové podklady, které by prokazovaly legálnost předmětné stavby, ani se nezměnila metodika zápisů do katastru nemovitostí. Ve smyslu § 4 odst. 3 zákona o základních registrech nebyla tedy odstraněna oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje. Z tohoto důvodu nelze provést zápis do RUIAN.“

5        Žalobce dále konstatoval, že žalovaný je jako orgán veřejné moci editorem podle ust. § 2 písm. h) zákona o základních registrech,  který je povinen zapisovat údaje do základního registru a provádět změny zapsaných údajů, a podle ust. § 4 odst. 3 zákona o základních registrech má povinnost zapsat referenční údaj do základního registru nebo provést jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo                    o změně skutečnosti, kterou referenční údaj popisuje, dozví. Zápis referenčního údaje žalovaný provádí do základního registru prostřednictvím agendového informačního systému. Referenční údaj je podle ust. § 4 odst. 3 zákona o základních registrech považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje.  U zápisu čísla evidenčního není myslitelné, aby vznikla „oprávněná pochybnost“ o tomto údaji ve smyslu zákona, tj. pochybnost o přidělení čísla evidenčního. Z toho dle žalobce plyne, že postup žalovaného je svévolný a protiprávní, neboť pouhá skutečnost, že k stavbě má údajně chybět dílčí historická projektová dokumentace, nemůže odůvodnit odepření zápisu čísla evidenčního do RUIAN.

6        Žalobce se v žalobě rovněž podrobně vyjádřil k přípustnosti a včasnosti žaloby, ke své vlastní aktivní legitimaci a nepřímo i k pasivní legitimaci žalovaného, kterou dovodil z ust. § 42 odst. 1 zákona o základních registrech.

7        Žalobce navrhl, aby soud prohlásil postup žalovaného za nezákonný, zakázal žalovanému dále pokračovat v uvedeném zásahu, a uložil mu zajistit zápis čísla evidenčního předmětné stavby do RUIAN.

8        Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. K věci samé uvedl, že předmětná stavba je stavbou, která je sice zapsána v katastru nemovitostí, nicméně vzhledem k tomu, že se
nepodařilo ve spisovně stavebního úřadu žalovaného dohledat žádný dokument dokládající její povolení v minulosti (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí či listiny tyto správní akty nahrazující) a ani žalobce, ani jeho právní předchůdce žádné takové dokumenty nepředložili, považuje žalovaný tuto stavbu z hlediska stavebněprávního za nelegální.

9         Žalovaný objasnil, že naopak již v roce 1995 měl o legálnosti této stavby pochybnosti, respektive nedisnopoval žádným dokladem o tom, že se jedná o stavbu povolenou, jak vyplývá z listin týkajících se řízení o povolení vodovodní přípojky k předmětné stavbě. V rámci tohoto řízení žalovaný vyzval žadatele m.j. k doložení kolaudačního stavu objektu uvažovaného k napojení na veřejný vodovod - tedy předmětné stavby. Vzhledem k nepředložení požadovaných dokumentů pak řízení  rozhodnutím ze dne 17. 1. 1996 zastavil. Přitom předmětná stavba byla jak                         v rozhodnutí, tak v žádosti o povolení, specifikována tak, že se jedná o stavbu na pozemku parc. č. X, k.ú. X (tedy nikoliv jako v současné době na odděleném pozemku parc. č. X).  Z těchto dokladů vyplývá, že minimálně v roce 1995, kdy bylo vedeno řízení o povolení vodovodní přípojky k této stavbě, nebyla tato stavba geometricky zaměřena a nestála tak na samostatném pozemku s č. parcelním. Kdy byl pozemek pod stavbou zaměřen a vložen do katastru jako pozemek parc. č. X, není žalovanému známo. Ani dělením pozemku by však nebyl zhojen fakt, že předmětná stavba je stavbou nepovolenou. Žalovanému není ani známo, kdy a na základě jakých podkladů byla stavba zapsána do katastru nemovitostí, kde je v současné době zapsána jako stavba se způsobem využití „jiná stavba“. Podotkl, že se v žádném případě nejedná o stavbu „chaty“, jak uvádí žalobce, neboť nikdy nebyly předloženy žádné dokumenty,             z nichž by bylo možno konstatovat kolaudační stav, natož způsob využití „chata“, které ani není v půdorysné ploše 38 m² v daném území z hlediska limitů územního plánu povolitelné. Pozemek je dle Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy veden jako pozemek k funkčnímu využití jako zahrádky a zahrádkové osady. Přípustným využitím jsou plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, klubová zařízení a zahrádkářské chaty s max. zastavěnou plochou  25 m², dalším přípustným využitím jsou vodní plochy, cyklistické stezky, pěší komunikace a plochy, komunikace účelové, sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby plochy a parkovací a odstavné plochy se zelení související s hlavním využitím. Podmíněně je přípustné využití m.j. stavby pro skladování a zpracování plodin, v žádném případě však v tomto území nemohou být umístěny obytné objekty, ani samostatné objekty pro rodinnou rekreaci (chaty).

10    Žalovaný shrnul, že stavba je zapsána v katastru nemovitostí, nebylo jí přiděleno číslo popisné. K přidělení čísla evidenčního uvedl, že sice na základě místního šetření provedeného dne                  27. 11. 2018 potvrdil existenci stavby a její umístění na pozemku č. parc. X, k.ú. X v souladu se zakreslením uvedeného pozemku na příslušném mapovém listu katastrální mapy. Současně však nedoporučil přidělení čísla popisného či evidenčního, neboť jde o stavbu s nejasným původem, k níž nebyly předloženy ani dohledány žádné doklady prokazující její legálnost. Přesto Magistrát hl. m. Prahy, odbor živnostenský a občanskoprávní dne 26. 2. 2019 pod č.j. S-MHMP 318029/2019 předmětné stavbě přidělil číslo evidenční X. Neformální cestou žalovaný zjistil, že Magistrát hl. m. Prahy míní jako vhodný postup řešit případ ověřením pasportu stavby s ohledem na to, že stavba stojí na pozemku minimálně třicet let.  Žalovaný tento postup odmítá, neboť dokumentaci stavby (pasport) lze ověřit pouze v případě stavby, která je legální a byla povolena buď v režimu ohlášení, stavebního povolení či jiných tyto instituty nahrazujících postupů, což není daný případ. Ověřením pasportu nelze legalizovat nepovolené stavby, stáří stavby není dle stavebněprávních předpisů rozhodné proto, aby bylo možno stavbu (po určité době) považovat za stavbu povolenou, v souladu se zákonem.

11    O tom, že žalovaný požadovanou změnu neprovede, žalovaný informoval již právního předchůdce žalobce sdělením ze dne 15. 8. 2019, v němž trval na nepředložení důkazů                        o legálnosti uvedené stavby a udělil opakované poučení, že v daném území nelze umístit obytné objekty, ani samostatné objekty pro rodinnou rekreaci. Odkázal na ust. § 4 odst. 3 zákona                 o základních registrech a na existenci oprávněné pochybnosti o správnosti referenčního údaje (v tomto případě                 o oprávněnosti přidělení čísla evidenčního stavbě, jejíž legalita je nejednoznačná a není průkazná) ve smyslu odkazovaného ustanovení.

12     Žalovaný dále citoval z ust. § 31 odst. 1, 2 a ust. § 31a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), kde zákon vymezuje podmínky pro přidělení čísla popisného a evidenčního. Právní předchůdce žalobce měl dle dikce těchto ustanovení podat písemnou žádost, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde- li o budovy uvedené v ust. § 31 odst. 2 písm. c).            Dle žalovaného žádný takový doklad vlastník stavby nemohl Magistrátu hl. m. Prahy předložit, neboť v související korespondenci sám uvádí, že žádný takový doklad neexistuje. Stejně tak není zřejmé, z jakého důvodu bylo přiděleno právě číslo evidenční, když se z hlediska způsobu využití se nejedná o stavbu pro rodinnou rekreaci (musela by být k tomuto způsobu využití povolena stavebním úřadem, navíc ani s ohledem na platný Územní plán ani povolena být nemůže), stejně tak se nejedná o stavbu dočasnou a ani stavbu podřaditelnou pod bod c) ust. § 31 odst. 2 zákona o obcích.  S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 26. 2. 2019 o přidělení č. evidenčního X nepovolené stavbě na pozemku č. parc. X               v k.ú. X je v rozporu se zákonem.

13     Žalovaný dále vyslovil názor, že ve věci není pasivně legitimován, neboť je editorem v případech identifikačních údajů stavebního objektu a údajů o jeho vazbách na ostatní územní prvky a na územně evidenční jednotku části obce, zatímco editorem pro případy změny údajů o adresním místě a změny příslušnosti stavebních objektů do části obce je dle ust. § 44 odst. 1 zákona                   o základních registrech příslušná obec, v daném případě Magistrát hl. m. Prahy. Za situace, kdy stavba na pozemku č. parc. X v k. ú. X již byla v RUIAN zaevidována (bez přidělení evidenčního čísla) a následně jí bylo evideční číslo přiděleno, vzniklo nové adresní místo, respektive došlo ke změně údajů o adresním místě, je editorem příslušná obec. Žalovaný je názoru, že by byl editorem evidenčního čísla pouze za situace, že by se jednalo o nově zapisovaný stavební objekt a kdy číslo by popisné či evidenční bylo přidělováno na základě žádosti stavebního úřadu, jak je uvedeno v ust. § 31a odst. 1 písm. a) zákona o obcích.

14    Bez ohledu na to, který orgán veřejné moci je editorem daného údaje, je žalovaný přesvědčen, že editor je zodpovědný za to, že jím zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými               v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do příslušného základního registru zapsány. Editor není oprávněn zaevidovat údaj, který je získán z dokumentu vydaného v rozporu se zákonem. V daném případě je takovým dokumentem Doklad o přidělení čísla evidenčního ze dne                   26. 2. 2019, šlo o rozpor s ust. § 31a odst. 1 písm. b) zákona o obcích, neboť nebyl předložen doklad o užívání.

15    Žalovaný je rovněž přesvědčen o nedostatku aktivní legitimace žalobce, neboť má za to, že k tvrzenému zásahu do práv žalobce na nakládání se stavbou odepřením zápisu čísla evidenčního do RUIAN nedochází, toto právo není nijak omezeno, což lze dovodit ze skutečnosti, že bylo za stejného skutkového a právního stavu převedeno vlastnické právo z právního předchůdce na žalobce a bylo též zřízeno zástavní právo.

16    Žalovaný dále vyslovil úvahu o nepřípustnosti žaloby, neboť v daném případě se dle jeho názoru lze ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, konkrétně mohl žalobce nezákonnost přidělení čísla evidenčního zhojit předložením dokladu osvědčujícím uvedení stavby do užívání (ust. § 31a odst. 1 písm. b) zákona o obcích - a to dodatečným povolením stavby či ověřením pasportu dle ust. § 125 stavebního zákona), a následně se domáhat zápisu čísla evidenčního orgánem obce dle ust. § 44 zákona o základních registrech.

17     Z vyjádření Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu ze dne 13. 11. 2020, které si městský soud k posouzení věci vyžádal, vyplývá, že pozemek č. parc. X v k.ú. X byl do evidence nemovitostí zapsán v položce výkazu změn 94/1984, přičemž stavba na pozemku byla zprvu uvedena s charakteristikou  901 (ostatní stavební objekty - stavba s evidenčním číslem, mimo garáž), avšak v téže položce byla přeškrtnuta a nadepsána charakteristikou 401 (objekt k bydlení - stavba s evidenčním číslem, mimo garáž). Číslo evidenční však k budově zapsáno nebylo.                   Ve sbírce listin katastru nemovitostí není k tomuto zápisu založena žádná listina. V souvislosti           s tvorbou digitální katastrální mapy byl dne 23. 7. 2009 v řízení sp.zn. Z-93085/2009-101 změněn způsob využití stavby na „jiná stavba“, neboť dle tehdy platné katastrální vyhlášky nebylo přípustné evidovat v katastru stavbu pro rodinnou rekreaci bez evidenčního čísla. V současnosti je budova, která je součástí pozemku parc. č. X v k.ú. X, vedena jako budova bez čísla popisného nebo evidenčního se způsobem využití jiná stavba. Tento údaj byl též dne 1. 7. 2011 zaveden do RUIAN, při jeho prvotním naplnění z katastru nemovitostí.

18    Městský soud v Praze rozhodoval podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů.  Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas.

19     Před samotným věcným posouzením případu městský soud nejprve přezkoumal aktivní                     i pasivní legitimaci ve smyslu ust. § 82 a § 83 s. ř. s. a přípustnost žaloby.

20    Aktivní legitimace dle ust. § 82 s. ř. s. svědčí každému, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých
právech zásahem správního orgánu; určující skutečností pro vyslovení závěru o existenci
aktivní legitimace na straně žalobce je tedy fakt tvrzení přímého zkrácení na právech zásahem
správního orgánu, nikoli skutečnost, že k přímému zásahu do práv žalobce skutečně došlo                (to je již otázkou pro posouzení žaloby v meritu).

21    V posuzované věci napadá žalobce postoj správního orgánu, kterým je odmítán zápis čísla evidenčního  k stavbě na pozemku č. parc. X, k.ú. X, které bylo této stavbě přiděleno Magistrátem hl.m. Prahy, do systému RUIAN.

22    Dle názoru Městského soudu v Praze je v obecné rovině zápis příslušného editora do
základního registru RUIAN způsobilý zasáhnout do právní sféry dotčeného subjektu, neboť neprovedení zápisu může představovat zásah do vlastnického práva, spočívající v oslabení právní jistoty ohledně statutu stavby, a to v případě, že stav faktický není v souladu se stavem právním. Zásah je způsobilý projevit se i při nakládání se stavbou, jak tvrdí žalobce, neboť právní nejistota ohledně stavby může přímo ovlivnit hodnotu stavby.  Zápis v základním registru pak může být pojmově zásahem ve smyslu ust. § 82 s. ř. s. Podle názoru městského soudu je proto žalobce                  k podání zásahové žaloby aktivně legitimován.

23    Pokud jde o legitimaci pasivní, ust. § 83 s. ř. s. stanoví, že žalovaným je správní orgán, který podle
žalobního tvrzení provedl zásah. 

24    V dané věci žalobce za zásah označil odepření zápisu čísla evidenčního k stavbě do systému RUIAN. Toto jednání, která má být dle žalobce nezákonným zásahem, je přičitatelné žalovanému, neboť právě žalovaný je správním orgánem odpírajícím zápis, jak vyplývá ze sdělení žalovaného ze dne 15. 6. 2020. Pasivní legitimace žalovaného je tedy dána. 

25    Podle ust. § 85 s. ř. s. je žaloba přípustná pouze tehdy, nelze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky. Z uvedeného vyplývá, že předtím, než žalobce zvolí cestu obrany zásahovou žalobou, měl by se pokusit o ochranu uvnitř veřejné správy, pokud mu to příslušné předpisy umožňují. V dané věci je podle názoru soudu třeba vyložit tuto zásadu v kontextu pasivní legitimace žalovaného, tedy v kontextu okolnosti, který správní orgán považuje žalobce za příslušný k zápisu evidenčního čísla v předmětné věci do systému RUIAN. Žalobce považuje za příslušný správní orgán žalovaného a v jeho odpírání spatřuje nezákonný zásah, a soud neshledává, že by měl žalobce proti uvedenému postupu žalovanému jiný právní prostředek obrany ve smyslu ust. § 85 s. ř. s. Zákon o základních registrech ani jiný právní předpis žádný prostředek obrany odmítnutému žadateli o zápis evidenčního čísla do RUIAN neposkytuje. Proto soud považuje podanou žalobu za přípustnou.

26    Pro věcné posouzení žaloby je nezbytné vyložit příslušná ustanovení zákona o základních registrech.

27    Dle ust. § 42 odst. 1 zákona o základních registrech identifikační údaje stavebního objektu a údaje o jeho vazbách na ostatní územní prvky a na územně evidenční jednotku části obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad.

28    Dle ust. § 44 odst. 1 téhož zákona změny údajů o adresním místě a změny příslušnosti stavebních objektů do části obce zapisuje do registru územní identifikace editor těchto údajů, kterým je příslušná obec. Dle odst. 2 téhož ustanovení pokud adresní místo vzniká, mění se nebo zaniká současně se vznikem, změnou nebo zánikem stavebního objektu, zapisují se všechny údaje                   o adresním místě současně s údaji o stavebním objektu.

29    Dle ust. § 29 odst. 1 písm. d) zákona o základních registrech je adresním místem takové místo               v terénu, kterému lze ve vztahu ke stavebnímu objektu jednoznačně přiřadit adresu.

30    Městský soud v Praze uvedená ustanovení vykládá tak, že údaje o adresním místě a odpovídající změny údajů o stavbě zapisuje v případě, kdy je stavba již evidována v RUIAN a má přiděleno číslo evidenční, obec, v daném případě Magistrát hl. m. Prahy, neboť se nejedná o nový zápis identifikačního místa, ale o změnu v údaji o adresním místě, které je již v registru zapsáno.

31    Příslušnost Magistrátu hl. m. Prahy k zápisu evidenčního čísla je dána tehdy, pokud zároveň nedochází ke změně způsobu využití stavby. Jak městský soud zjistil z obsahu podané žaloby, z žalobního petitu a stejně tak  i z obsahu podnětu žalobce ze dne 9. 4. 2020 k provedení zápisu do RUIAN,  žalobce změnu údaje o způsobu využití stavby po žalovaném nepožaduje, domáhá se pouze zápisu již přiděleného čísla evidenčního k stavbě již zapsané do RUIAN.

32    Městský soud v této souvislosti podotýká, že správní soudnictví je vázáno dispoziční zásadou. Obsah žaloby tak předurčuje obsah soudního rozhodnutí, a soud tak nemůže žalovanému uložit něco jiného, než žalobce požaduje. Nepožadoval-li žalobce vůči žalovanému vedle zápisu čísla evidenčního též změnu zápisu o způsobu využití stavby, může se soud zabývat posouzením zákonnosti postupu žalovaného pouze z hlediska odpírání zápisu čísla evidenčního samotného. V opačném případě by totiž soud zcela nepřípustně vybočil ze zásady dispoziční a překročil by svou přezkumnou pravomoc.

33    O příslušnosti Magistrátu hl.m. Prahy jakožto obce dle ust. § 44 odst. 1 zákona o základních registrech tak soud nemá pochyb. Je to tedy právě tento správní orgán, kterému v posuzované věci náleží postavení správního orgánu zapisujícího údaje o adresním místě a odpovídající změny údajů o stavebním objektu, tj. zapisujícího přidělené evidenční číslo k již zapsané stavbě.

34    Žalovaný tedy nepostupoval vůči žalobci nezákonně, pokud odmítl zápis čísla evidenčního k stavbě na pozemku č. parc. X, k.ú. X, které bylo přiděleno Magistrátem hl.m. Prahy, do systému RUIAN provést. Naopak nezákonným postupem vybočujícím z příslušnosti správního orgánu by bylo, pokud by žalovaný požadovaný úkon provedl a číslo evidenční do systému RUIAN zapsal, pokud by zároveň nezapsal údaj o změně užívání stavby. Takový zápis však žalobce po žalovaném nepožadoval. Nadto je nepochybné, že žádost žalobce o zápis změny užívání stavby do systému RUIAN by nemohla být úspěšná, je-li změna užívání stavby v rozporu s územním plánem v dané oblasti.

35     Z uvedených důvodů městský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou podle ust. § 81 odst. 3 s. ř. s.

36    O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné účelné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.  

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem ████████████████████████. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 29. ledna 2021

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu