č. j. 15 A 104/2018-46

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Jakuba Kroupy a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

žalobce: T. V. D., narozený „X“
státní příslušník Vietnamské socialistické republiky
místem pobytu „X“

zastoupený zmocněncem C. K. P.
adresa pro doručování „X“

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 4. 2018, č. j. MV-11890-4/SO-2018

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého zmocněnce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 4. 2018, č. j. MV-11890-4/SO-2018, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 15. 11. 2017, č. j. OAM-12462-16/DP-2017, jímž bylo podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání podané podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 30. 6. 2017  (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).

Žaloba

  1. Žalobce v úvodu žaloby stručně shrnul dosavadní průběh řízení před správními orgány. Následně namítl, že byl v důsledku postupu správních orgánů, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti, zkrácen na svých právech, dále se však již ve své argumentaci věnoval pouze návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Závěrem pak navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a žalovanému stanovil povinnost nahradit mu náklady soudního řízení.

Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. Ve vztahu k uplatněným žalobním námitkám odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žaloba dle něj nepřináší žádnou novou relevantní argumentaci.

Posouzení věci soudem

  1. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný nesdělili do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoliv byli ve výzvě výslovně poučeni, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání udělují.
  2. Z obsahu spisové dokumentace, kterou soudu předložil žalovaný, byly zjištěny následující podstatné skutečnosti.
  3. Dne 12. 6. 2017 podal žalobce u správního orgánu I. stupně žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. K žádosti připojil výpis z živnostenského rejstříku, fotokopii průkazu svého dosavadního povolení k pobytu a fotokopii cestovního pasu.
  4. Protože žádost neobsahovala veškeré náležitosti stanovené zákonem o pobytu cizinců, vyzval správní orgán I. stupně žalobce dne 12. 6. 2017 k předložením fotografie průkazového formátu, dokladu o zajištění ubytování, dokladu prokazujícího, že úhrnný měsíční příjem žalobce a s ním společně posuzovaných osob odpovídá podmínkám stanoveným v § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců, platebního výměru na daň z příjmu fyzických osob, potvrzení finančního úřadu o tom, že žalobce nemá žádné vymahatelné nedoplatky včetně penále, potvrzení správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá žádné splatné nedoplatky na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále a dále dokladu o cestovním zdravotním pojištění žalobce včetně dokladu o zaplacení tohoto pojištění. Současně jej pak správní orgán I. stupně poučil o tom, že nebudou-li uvedené vady žádosti odstraněny ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy, bude řízení v souladu s § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno.
  5. Dne 18. 7. 2017 byla správnímu orgánu I. stupně doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty k odstranění vad žádosti do 30. 9. 2017, která byla zdůvodněna tím, že musí vyčkat na vydání dokladů od příslušných úřadů.
  6. Dne 27. 7. 2017 doložil žalobce správnímu orgánu I. stupně nájemní smlouvu k bytové jednotce s platností od 12. 7. 2017 do 11. 7. 2019 a dne 12. 9. 2017 pak správnímu orgánu I. stupně zaslal svou průkazovou fotografii.
  7. Dne 19. 9. 2017 vydal správní orgán I. stupně usnesení č. j. OAM-12462-12/DP-2017, jímž žalobci určil lhůtu k odstranění vad žádosti do 9. 10. 2017.
  8. Dne 4. 10. 2017 požádal žalobce opětovně o prodloužení lhůty do 30. 11. 2017, které však již usnesením správního orgánu I. stupně ze dne 15. 11. 2017, č. j. OAM-12462-15/DP-2017, vyhověno nebylo.
  9. Téhož dne pak správní orgán I. stupně vydal i shora uvedené usnesení č. j. OAM-12462-16/        DP-2017, jímž řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání zastavil.
  10. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, v němž zejména uvedl, že přes poskytnutou lhůtu k odstranění vad žádosti nemohl veškeré požadované doklady doložit především s ohledem na nedostatek svých finančních prostředků. Dle něj ale tato skutečnost již odpadla, proto by měl v dohledné době disponovat příslušnými potvrzeními správy sociálního zabezpečení a finančního úřadu. Prodloužením lhůty by podle názoru žalobce nedošlo k ohrožení účelu řízení, naopak zastavení řízení by pro něj představovalo nepřiměřený negativní zásah do jeho soukromého života.
  11. Dne 11. 1. 2018 požádal žalobce správní orgán I. stupně znovu o prodloužení lhůty k odstranění vad žádosti, přičemž k žádosti přiložil platební výměr Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 22. 5. 2017 na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 v celkové výši 1 545 Kč a dále potvrzení uvedeného finančního úřadu ze dne 18. 12. 2017 osvědčujícího neexistenci daňových nedoplatků.
  12. Dne 5. 4. 2018 rozhodl žalovaný o žalobcem podaném odvolání žalobou napadeným rozhodnutím tak, jak bylo vymezeno výše.
  13. Úkolem soudu ve správním soudnictví je ve smyslu § 2 s. ř. s. poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob, a to způsobem stanoveným tímto zákonem za podmínek jím či jiným předpisem vymezených. V případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, které se podle § 65 odst. 1 s. ř. s. může domáhat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, jsou přitom tyto podmínky vymezeny zejména v ustanovení § 71 s. ř. s. To stanoví náležitosti žaloby a v odst. 1 písm. d) výslovně určuje, že její součástí musí být konkrétní žalobní body, z nichž bude patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje účastník napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
  14. V daném případě dostál žalobce povinnosti tvrzení žalobních námitek toliko částečně, když v žalobě poukázal na to, že měl být postupem správních orgánů v souvislosti s žalobou napadenými rozhodnutím zkrácen na svých právech. Nijak však již nevymezil, o jaká práva se mělo jednat, ani jakým způsobem do nich mělo být zasáhnuto či v čem spočívalo pochybení správních orgánů co do zákonnosti jejich právních úvah nebo podstatných vad správního řízení. V důsledku toho se mohl i soud posouzením napadených rozhodnutí zabývat pouze v obecnérovině, neboť ta lze podle § 75 odst. 2 s. ř. s. přezkoumávat (s výjimkami uvedenými níže) jen v mezích žalobních bodů. Jak přitom uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78 (dostupném obdobně jako veškerá dále citovaná rozhodnutí na www.nssoud.cz), žalobní námitky musí být precizovány dostatečně konkrétně, aby je byly soudy schopny relevantně posoudit. K této úvaze pak Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004-54, či ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012-42, navíc doplnil, že obsah a kvalita žaloby vždy předurčuje následný obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Není úkolem soudů ve správním soudnictví, aby za účastníky dotvářely jejich právní názory, jelikož takovýmto postupem by byla popřena rovnost stran v řízení před soudem. Je proto odpovědností účastníka, aby v žalobě specifikoval skutkové a právní důvody, pro které rozhodnutí správních orgánů napadá.
  15. S ohledem na uvedené závěry přezkoumal i zdejší soud napadená rozhodnutí ve smyslu části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s. vycházeje z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a již zmíněného § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona pouze co do rozsahu, který žalobce vymezil v žalobě, resp. během třicetidenní lhůty ode dne doručení napadeného rozhodnutí (srov. § 72 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Nad rámec žalobních námitek pak mohl soud z úřední povinnosti přihlédnout jen k takovým vadám napadeného rozhodnutí, jež by bylo nutné zohlednit i bez návrhu, nebo které by vyvolávaly nicotnost rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s.
  16. Podle § 45 odst. 1 věty první zákona o pobytu cizinců platí, že cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu.
  17. Podle § 46 odst. 7 ve spojení s § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání předložit cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, fotografii, doklad prokazující dostatek příjmů jeho osoby a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území za podmínek stanovených tímto ustanovením, doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence, potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatky, potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, na požádání platební výměr daně z příjmů, doklad o cestovním zdravotním pojištění a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění.
  18. Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu platí, že správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.
  19. Jak již bylo uvedeno výše v souhrnu skutkových zjištění ze správního spisu, důvodem zastavení řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podané dne 12. 6. 2017 byla ze strany správního orgánu I. stupně skutečnost, že žalobce přes výzvu k odstranění vad nedoložil do stanoveného data přílohy žádosti požadované na základě shora citovaného § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců. A neučinil tak ani v průběhu odvolacího řízení před žalovaným, kdy sice prostřednictvím správního orgánu I. stupně zaslal osvědčení příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků, zbývající část podkladů ale nadále z jeho strany předložena nebyla. Žalobce sice v tomto smyslu opakovaně žádal o prodloužení lhůt k odstranění vad, což zdůvodňoval nutností vyčkání vydání dokladů příslušnými správními orgány, přes prvotní vyhovění této žádosti správním orgánem I. stupně na základě usnesení ze dne 19. 9. 2017, č. j. OAM-12462-12/DP-2017, jímž mu byla určena lhůta do 9. 10. 2017, bylo ale jediným výsledkem pouze neúměrné prodlužování řízení, aniž by z jeho strany jakkoliv došlo k nápravě vytýkaných nedostatků.
  20. Soud tedy shrnuje, že žalobce nedoložil požadované přílohy nejen spolu s žádostí, jak stanoví § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, ani v průběhu 119 dnů ode dne jejího podání do lhůty určené správním orgánem I. stupně k odstranění vad, ale dokonce ani po celou dobu řízení před prvostupňovým orgánem (celkem 156 dnů), resp. 297 dnů zahrnujících i odvolací řízení. Ve svém odvolání navíc žalobce sám přiznal, že hlavním důvodem tohoto jednání (resp. jeho absence) byla skutečnost, že nedisponoval dostatkem finančních prostředků. S ohledem na to lze postup správního orgánu I. stupně potvrzený následně i žalovaným a spočívající v zastavení řízení o žádosti žalobce podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu považovat za zcela správný, neboť neodstranění podstatných vad žádosti bránilo v jejím meritorním projednání. Uvedená námitka je tudíž nedůvodná.
  21. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. výrokem I. rozsudku v plném rozsahu zamítl.
  22. Současně s tím soud v souladu s § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. výrokem II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, a navíc je ani nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 9. prosince 2020

Mgr. Václav Trajer v.r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)