č. j. 15 A 3/2020-35
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci
žalobce: O. T., narozený X,
státní příslušnost Ukrajina,
bytem X
zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Markem Čechovským,
sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha,
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha,
v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 13. 1. 2020 prostřednictvím svého právního zástupce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny ze dne 25. 6. 2019 a zároveň se po žalovaném domáhal náhrady nákladů soudního řízení.
Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vzal žalobu výslovně zpět, přičemž o obsahu tohoto právního jednání nejsou žádné pochybnosti, soud podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) řízení o této žalobě výrokem I. tohoto usnesení zastavil.
Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl výrokem II. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, který soudu uhradil za žalobu ve výši 2 000 Kč, a to toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Zásadní otázkou, kterou se v daném případě musel soud zabývat, bylo to, zda žalobce vzal žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného či nikoliv. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě sdělil, že ve věci předmětné žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu vydal zamítavé rozhodnutí ze dne 12. 11. 2019, č. j. OAM-16104-15/DP-2019. Na výzvu soudu žalovaný předložil citované rozhodnutí společně s listinou obsahující záznam historie úkonů prováděných s citovaným rozhodnutím.
V návaznosti na vydání rozhodnutí žalovaným ze dne 12. 11. 2019 (ačkoliv vypraveno bylo až dne 27. 2. 2020) ve věci žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny vzal žalobce výslovně tuto žalobu podáním ze dne 5. 10. 2020 zpět. Žalobce tento procesní návrh odůvodnil skutečností, že po podání žaloby žalovaný vydal rozhodnutí ve věci žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, které mu bylo doručeno dne 27. 2. 2020. V této souvislosti žalobce současně doplnil, že žalobu bere zpět z důvodu pozdějšího chování žalovaného, neboť žalobní návrh, jímž se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost rozhodnout ve věci jeho žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, se tak stal vydáním citovaného rozhodnutí žalovaného bezpředmětným. Z této skutečnosti žalobce zároveň vyvozuje a uplatňuje své právo na náhradu nákladů právního zastoupení, neboť dle něho byla žaloba podána důvodně, jelikož žalovaný byl v řízení o jeho žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu dlouhodobě nečinný.
Dle § 71 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne:".
Ze záznamu historie citovaného rozhodnutí soud zjistil, že toto bylo do rejstříku žalovaného zaneseno až dne 26. 2. 2020 a vypraveno bylo až dne 27. 2. 2020. Tedy citované rozhodnutí bylo vydáno ve smyslu § 71 odst. 1 písm. a) správního řádu až dne 27. 2. 2020, a nikoliv dne 12. 11. 2019, jak tvrdil žalovaný, přičemž žalobce podal tuto žalobu dne 13. 1. 2020. Žalovaný tedy zamítavé rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu vydal až po podání předmětné žaloby.
Výrok III. tohoto usnesení o přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci má oporu v § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle kterého platí, že vzal-li žalobce podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobce vzal žalobu zpět až po vydání a doručení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2019, a tedy žalobu vzal zpět v důsledku jednání žalovaného. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 13 342 Kč, která se skládá z částky 1 000 Kč, která odpovídá nevrácené části soudního poplatku, dále z částky 9 300 Kč za tři úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a návrhu na zpětvzetí žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; dále z částky 900 Kč za tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % představující částku ve výši 2 142 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Ústí nad Labem 13. ledna 2021
JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.