[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci

žalobce: Ing. M. J.

zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem

sídlem Ledčická 649/15, 184 00  Praha - Dolní Chabry

proti

žalovanému:   Městský úřad Přelouč,  IČ 00274101

sídlem Československé armády 1665, 535 33 Přelouč

v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu ve zveřejňování osobních údajích žalobce na webových stránkách žalovaného

takto:

1. Řízení o žalobě v části, aby žalovanému bylo přikázáno upustit od nezákonného zásahu spočívajícího ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webové stránce žalovaného (URL http://www.mestoprelouc.cz), a to konkrétně jeho jména, příjmení, akademického titulu, data narození, adresy trvalého pobytu a bydliště a jeho e-mailu v rámci žádosti o informace a odpovědi na žádost č.j. 7853/2016/KT ze dne 9. 5. 2016, se zastavuje.  
2. Zásah žalovaného spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webové stránce žalovaného (URL http://www.mestoprelouc.cz), a to konkrétně jeho jména, příjmení, akademického titulu, data narození, adresy trvalého pobytu a bydliště a jeho e-mailu v rámci žádosti o informace a odpovědi na žádost č.j. 7853/2016/KT ze dne 9. 5. 2016, byl nezákonný.
3. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 12.203 Kč, k rukám advokáta Mgr. Václava Voříška, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. 

Odůvodnění:

1. Žaloba

1. Žalobce podal soudu dne 15. 2. 2019 žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívající ve zveřejňování jeho osobních údajů na internetu, na webových stránkách žalovaného http://www.mestoprelouc.cz, a to v rámci zveřejnění žádosti o informaci žalobce a odpovědi na žádost č.j. 7853/2016/KT ze dne 9. 5. 2016 (dále jen „zveřejněná žádost a odpověď“). Zveřejněná žádost a odpověď na webu žalovaného obsahuje žalobcovo jméno, příjmení, akademický titul, datum narození, adresu trvalého pobytu a jeho e-mailovou adresu. Žalobce proto požadoval, aby soud žalovanému přikázal upustit od zveřejňování osobních údajů žalobce; v případě (in eventum), že žalovaný od tohoto jednání upustí, domáhal se žalobce toho, aby soud deklaroval, že zveřejňování žalobcových osobních údajů na webových stránkách žalovaného bylo nezákonné.
2. Žalobce tvrdil, že žalovaný předmětný dokument zveřejnil oprávněně dle Informačního zákona, anonymizaci údajů však provedl nedostatečně. Začernění údajů v souboru PDF lze jednoduše odstranit a údaje se též objevují při vyhledávání pomocí vyhledávače Google. Zveřejněním osobních údajů mimo jiné došlo k narušení práva žalobce na soukromý a rodinný život. K žalobě přiložil otisk obrazovky (monitoru) výsledků vyhledávače Google datované dnem 1. 2. 2019, ze kterých je patrno, že určitý veřejně dostupný dokument ve formátu PDF zveřejněný na stránkách žalovaného obsahuje osobní údaje uváděné žalobcem, resp. obsahuje je úryvek (angl. snippet – pozn. soudu) vyhledávače Google k tomuto dokumentu jako výsledku vyhledávání klíčových slov „x“ a „x.“   
3. Žalobce následně sdělil, že žalovaný od zásahu upustil. Uvedl, že trvá toliko na rozhodnutí o deklaraci nezákonnosti zásahu. Dále v replice a při prvním jednání soudu odmítl, že by jeho postup spočívající v podání žaloby představoval zneužití práva. Připustil, že v několika případech vystupoval jako zmocněnec, není to však důvod pro zveřejňování osobních údajů. Předmětná žádost s činností veřejného zmocněnce nesouvisela. Satisfakci za zveřejnění údajů nežádá po malých obcích.   
4. Při dalším jednání soudu, které následovalo po rozhodnutí o kasační stížnosti, uvedl, že žalobce podal žalobu z důvodu ochrany jeho práv a nikoli pro výdělek. Nechal se zastoupit advokátem, neboť obdobných zásahů proti jeho osobě bylo více.

2. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Popsal přijetí žádosti o informaci a její vyřízení. Rovněž tak metodu zveřejňování dokumentů na webu ve formátu PDF. Uvedl, že pokud internetový vyhledávač provádí indexaci osobních údajů, nemůže je poté již žalovaný jinak nastavit či smazat. Fakticky jakkoli nezpochybnil skutková tvrzení žalobce ohledně zveřejnění osobních údajů na svých internetových stránkách. Do budoucna přijal opatření, aby k indexaci údajů a k připojování metadat ze souborů do výsledků vyhledávání v Google nedocházelo.
6. Odmítl však, že by jeho postupem došlo k zásahu do soukromí žalobce. Žalobce vystupuje jako údajný poškozený, avšak jeho osoba je žalovanému i napříč celou republikou známa, neboť vystupuje jako obecný zmocněnec, který zastupuje klienty zpravidla ve správních řízeních o dopravních přestupcích. Smyslem jeho zastupování však je však vytváření obstrukcí správním orgánům, je spojen s kontroverzními organizacemi typu Motoristická vzájemná pojišťovna, Stop pokutám, Neplaťte pokuty atd. Rovněž cíleně podává na různé úřady žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě nedokonalé anonymizace, žádá finanční satisfakci. Tyto nároky za něho posléze uplatňuje advokát Mgr. Václav Voříšek. Svou činnost žalobce provádí cíleně a úmyslně s tím, aby čerpal majetkový prospěch. Nelze proto uzavřít, že by bylo zasaženo do jeho ústavně zaručovaného práva na soukromí, osobní a rodinný život, neboť žalobce postavil svoji živnost na tom, že v různých věcech obesílá úřady, sděluje jim dobrovolně svoje osobní údaje a následně využívá jejich případných administrativních pochybení. Postup žalobce lze považovat za nemorální, jde o zjevné zneužití práva na soudní ochranu. Žalovaný rovněž odmítl, že by jeho postup měl být označován jako úmyslné jednání směřované proti žalobci.

3. Předchozí rozhodnutí a rozhodnutí kasačního soudu

7. Krajský soud již ve věci v minulosti rozhodl, a to rozsudkem ze dne 4. 7. 2019, čj. 52  A 10/2019-58, a to tak že žalobu zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 8. 2020, čj. 2 As 235/2019-56 rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Zejména v odstavcích 36 a 37 citovaného rozsudku dal soudu prvního stupně závazné pokyny, jak dále ve věci postupovat. Uložil vzít v úvahu rozsah a vyhodnotit proporcionalitu zveřejněných údajů o žalobci.          

IV. Nový přezkum věci soudem

8. Předmětnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného soud posoudil podle části třetí třetího dílu hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Soud byl vázán názorem kasačního soudu dle § 110 odst. 4 s.ř.s.
9. Podle ustanovení § 82 s.ř.s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
10.            Podle § 84 s.ř.s. musí být žaloba podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. 
11.            Podle § 85 s.ř.s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
12.            Podle ustanovení § 87 odst. 1 s.ř.s. platí, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
13.            Žaloba byla podána dne 15. 2. 2019, tj. ve smyslu § 84 odst. 1 s.ř.s. včas, neboť žalobce tvrdí, že se o nezákonném zásahu do svých práv dozvěděl dne 28. 1. 2019, a z ničeho jiného nevyplynulo, že by se tak stalo v jiný okamžik. Přípustnost žaloby v tomto případě nelze podmiňovat vyčerpáním prostředku nápravy ve smyslu § 85 s.ř.s, neboť právní řád v případě postupu žalovaného spočívajícího ve zveřejnění osobních údajů žalobce na webových stránkách žádný formalizovaný prostředek nápravy nenabízí. Žaloba je tedy přípustná a včasná.
14.            Podmínky aktivní i pasivní legitimace má soud za splněné. Zveřejněná žádost a odpověď se týká žalobce a obsahuje jeho osobní údaje. Žalovaný současně nepopřel, že žádost a odpověď zveřejnil jako svůj dokument ve formátu PDF na svých veřejně dostupných webových stránkách.
15.            Jak je již shora uvedeno, v posuzovaném případě bylo zveřejněno jméno, příjmení, titul, datum narození, adresa trvalého bydliště žalobce a jeho e-mailová adresa. Jedná se o údaje, na základě kterých je bezpochyby možné danou osobu jednoznačně identifikovat i kontaktovat. Přitom právo na ochranu osobních údajů je zakotveno v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož [k]aždý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.
16.            Žalobce v podání ze dne 13. 6. 2019 soudu sdělil, že žalovaný od zásahu upustil. Soud toto vyhodnotil jako zpětvzetí části žaloby ve smyslu § 37 odst. 4 s.ř.s. a výrokem I. řízení v dotčené části zastavil dle § 47 písm. a) s.ř.s.  
17.            Předmětem soudního přezkumu tak je to, zda došlo k tvrzenému nezákonnému zásahu do práv žalobce spočívajícímu ve zveřejnění žádosti a odpovědi, která obsahovala jméno příjmení, titul, datum narození, bydliště žalobce a jeho e-mailovou adresu. O skutkovém stavu spočívajícím ve zveřejnění údajů dle předchozí věty nebylo mezi účastníky faktického sporu. Tento skutkový stav je ostatně prokázán též otiskem obrazovky s výsledky vyhledávače Google, jenž jako důkaz soud provedl a zmínil již v bodě 2. odůvodnění shora. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti podstatnější a rozhodné pro souzenou věc. Nedokonalost anonymizace osobních údajů tzv. začerněním polí v dokumentu PDF, jež nebylo trvalé a bylo lze jednoduše obejít, žalobce tvrdil, avšak jakkoli neprokazoval. Na výzvu soudu přišel v úvodní fázi řízení s návrhem důkazu videozáznamem. Tento důkaz soud neprovedl, neboť především originalitu předmětného PDF souboru by bylo stěží možno ověřit. Důkaz nebyl proveden také proto, že žalovaný před soudem tvrzení žalobce o zveřejnění nesporoval a též proto, že shora citovaný otisk obrazovky vyhledavače bez pochyb a námitek žalovaného prokázal, že osobní údaje byly postupem žalovaného dány k dispozici veřejnosti, tj. zveřejněny. Soud rovněž neprovedl k důkazu listiny předložené zástupcem žalobce před jednáním soudu dne 9. 12. 2020, neboť s věcí žalobce nesouvisí.
18.            Soud po vyhodnocení věci uzavřel, že zásah žalovaného vůči žalobci byl nezákonný (§ 85 věta za středníkem s.ř.s.). Při této úvaze soud vyšel především ze závazného názoru kasačního soudu zaujatého dříve v této věci. Soud tak vzal v úvahu především významně široký rozsah zveřejněných osobních údajů žalobce (jméno, příjmení, datum narození, adresa), který nelze v jakémkoli případě považovat za minimalistický. Míra zveřejněného rozsahu osobních údajů, byť žalovaným patrně bezděky a neúmyslně, překročila přiměřenost, kterou je třeba vztahovat na postup při zveřejnění dle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Proto bylo žalobě vyhověno. Opakovaná a nejen soudu známa mnohdy destrukční činnost žalobce jako zmocněnce v přestupkových dopravních věcech s posouzením věci optikou informačního zákona a práva na ochranu osobních údajů nesouvisí. Krajský soud však odmítá nadnesenou úvahu o pomyslném elektronickém pranýři, neboť tato je vyloučena právě skutkovým mechanismem vzniku nezákonného zásahu. Na straně žalovaného rozhodně nebyl zjištěn úmysl. 

4. Náklady řízení

19.            Žalobce byl v řízení úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud má však za to, že ve věci jsou naplněny podmínky uvedené v § 60 odst. 7 s.ř.s. pro nepřiznání části žalobcem uplatněných (vynaložených) nákladů, byť žalobce s takovým postupem výslovně nesouhlasil. Soud jako nezbytné náklady k obraně práv žalobce považuje uhrazené soudní poplatky za žalobu ve výši 2.000 Kč a 5.000 Kč za kasační stížnost. Žalobce, případně ve spolupráci se svým právním zástupcem, podává obdobné typové žaloby proti různým úřadům opakovaně. Soud tak jeho postup má spíše za administrativní úkony založené na „formulářové“ žalobě, než za poskytování právních služeb. Odměna za všechny nárokované úkony advokáta proto přiznána nebude, stejně tak jako náhrada cestovného tohoto advokáta, resp. koncipienta k soudním jednáním (žalobce se jednání neúčastnil). Krajský soud považuje za spravedlivé přiznat žalobci nárok na odměnu za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. V kasační stížnosti byl žalobce úspěšný nezávisle na své předchozí strategii a prvotní zamítavé rozhodnutí krajského soudu mu nelze klást k tíži. Zčásti podobně, resp. přísněji postupoval i Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 9. 10. 2019, čj.  25 A 178/2019‑17.  
20.            Obdobné žaloby proti nezákonnému zásahu ve věci osoby žalobce, jako v nyní projednávané věci soud registruje příkladmo následující. Věc vedená před Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci pod sp. zn. 59 A 6/2018, před Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích pod sp. zn. 52 A 7/2019, před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 51 A 13/2019, před Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 215/2018, či před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 30 A 230/2017. Žalobce, resp. jeho advokát toliko opakuje osvědčené postupy, aniž by bylo třeba jakékoli invence v poskytování právní pomoci. Další sada obdobných žalob se týká jiného žalobce ze skupiny osob poskytujících tzv. pojištění proti pokutám pana P. K. – např. věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn.  52 A 45/2019, též další soudy vedou či vedly obdobná řízení. I v těchto věcech jsou skutkové okolnosti i obsah žaloby velmi podobné, žalobce zastupuje totožný advokát.      
21.            K přiznané částce 7.000 Kč představující uhrazené soudní poplatky a k odměně advokáta za kasační stížnost ve výši 3.100 Kč soud dále přiznává částku 1.200 Kč, tj. 4x300 Kč jako náhradu hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu za úkony – podání žaloby, podání kasační stížnosti a za účast u dvou jednání krajského soudu. Tyto úkony soud v dané věci považuje za účelně vynaložené a pro uplatnění práva nezbytné, a to též ve vazbě na „recyklaci“ jiných úkonů zástupce žalobce v dalších, shora zmíněných, obdobných řízeních (týká se předžalobní výzvy a též úkonu spočívajícího v převzetí zastoupení). Repliky žalobce ve věci nevnesly zásadní nové skutečnosti, žalobce sice učinil textově obsáhlé podání, avšak fakticky a nutně nesdělil soudu nic podstatného ve věci samotného zásahu. K formulářovým žalobám a nákladům řízení viz blíže nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp zn. I ÚS 3923/11. K odměně a náhradě hotových výdajů soud připočítává daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. částku 903 Kč, neboť advokát žalobce je plátcem DPH. 
22.            Žalobce, resp. jeho zástupce, v závěru žaloby jako v mnoha dalších žalobách podaných nejen u zdejšího soudu požadoval, aby rozhodnutí v této věci bylo na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu publikováno způsobem, který by nezasahoval do práv na ochranu soukromí jeho i jeho obhájce. K tomu krajský soud konstatuje, že nejde o výhradu či námitku, která by se týkala merita věci, resp. která by jakkoliv s věcným projednáním případu souvisela, proto nemůže být v tomto řízení jakkoli řešena či posuzována. Podotknout je nutno i to, že nesouhlas či výhrady k publikaci rozhodnutí soudů na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu nelze adresovat zdejšímu krajskému soudu, neboť ten rozhodnutí na těchto stránkách ani nezveřejňuje, ani předmětné stránky nespravuje.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 16. prosince 2020

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předseda senátu