[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

 ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D.

žalobkyně:   Y. G.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2020, č.j. X

takto:

1. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 2. 2020, č.j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí č.j. X ze dne 9. 1. 2020 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaným rozhodnutím ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s tím, že pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 30 %.
2. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná nezjistila řádně skutkový stav věci, když podhodnotila zdravotní potíže žalobkyně a následně uzavřela, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídá ani invaliditě prvního stupně. Za rozhodující zdravotní příčinu označila žalobkyně „asthma bronchiale středně těžké persistující - dlouhodobě není pod kontrolou“, přičemž žalované vytýkala, že na základě posouzení lékařem příslušné OSSZ zhodnotila její zdravotní stav jako „asthma pod částečnou kontrolou.“   
3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na skutkovém zhodnocení věci a na právním názoru předestřeném v žalobou napadeném rozhodnutí.           
4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.  
5. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že podle posudku o invaliditě, který zpracoval posudkový lékař OSSZ Pardubice dne 19. 12. 2019 podle ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“), bylo vzato za rozhodující zdravotní postižení žalobkyně zdravotní postižení (bez bližší specifikace posudkovým lékařem) uvedené v kapitole X., odd. B, položce 3b přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), čemuž odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti o 30 %. V řízení o námitkách bylo novým posudkem žalované (pracoviště ČSSZ Hradec Králové, oddělení lékařské posudkové služby) ze dne 25. 2. 2020 předchozí zařazení zdravotního stavu žalobkyně plně potvrzeno. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak byla shodně ohodnocena 30 % (rozmezí dle přílohy vyhlášky o posuzování invalidity 20-40 %) s tím, že se u žalobkyně jedná o funkční postižení odpovídající astmatu pod částečnou kontrolou, s lehkou obstrukční ventilační poruchou.
6. Krajský soud provedl ve věci důkaz posudkem poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, který byl vypracován v souladu s § 4 odst. 2 ZOPSZ posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), pracoviště v Hradci Králové dne 3. 9. 2020. V posudkové komisi jako další odborný lékař zasedal MUDr. L. S. s odborností interní lékařství. Z uvedeného posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně „astma bronchiale středně těžké persistující (přetrvávající) pod neúplnou kontrolou v kombinaci s CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) a emfyzémem (rozedmou plic).“ PK MPSV zařadila rozhodující zdravotní postižení žalobkyně do kapitoly X., oddíl B, položka 3 písm. b) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na horní hranici 40 %, což přesvědčivě odůvodnila častými exacerbacemi, komorbiditou s CHOPN, vertebrogenními obtížemi a dělnickou profesí žalobkyně.
7. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.
8. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

9. Shora uvedeným řádně odůvodněným posudkem PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, k němuž neměla žádná z procesních stran výhrady, bylo prokázáno, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podhodnotila její zdravotní stav. U žalobkyně se k datu vydání žalovaného rozhodnutí jednalo o invaliditu prvního stupně, neboť její pracovní schopnost poklesla o 40 %. Žalovaná proto nenaplnila ust. § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně stupně invalidity žalobkyně, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobkyně a procentuálního ohodnocení míry poklesu její pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, jak uvedeno shora. V dané věci proto bude žalovaná v dalším řízení vycházet z posudku PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2020. Tedy bude se dále zabývat tím, zda vedle invalidity prvního stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, která byla v tomto soudním řízení prokázána, jsou splněny i ostatní podmínky na straně žalobkyně pro přiznání invalidního důchodu (§ 38 písm. a/ zákona o důchodovém pojištění). 
10. O nákladech řízení rozhodoval krajský soud podle zásady úspěchu ve věci zakotvené v § 60 odst. 1 s. ř. s., přičemž se žalobkyně se nároku na náhradu nákladů řízení vzdala, tudíž jí nebyly žádné náklady řízení proti žalované přiznány.  

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 9. prosince 2020

JUDr. Petra Venclová, Ph. D., v. r.  

samosoudkyně