[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobkyně:  J. S.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2020, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 7. 2020 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2020, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl změněn stupeň žalobkynina invalidního důchodu ze stupně třetího na stupeň první.
2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nesprávně a neúplně zjištěného stavu. Zejména rozporovala stabilizaci svého zdravotního stavu.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že vzhledem k námitkám žalobkyně navrhuje žalovaná přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně PK MPSV ČR, která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení.
4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 12. 6. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně je vyučená prodavačka s maturitou, následně pracovala jako prodavačka, mistrová, vedoucí a jako administrativní pracovnice. Žalovaná rozhodla dne 7. 5. 2020 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím na základě posudku lékaře OSSZ Ostrava, vypracovaného dne 17. 4. 2020. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti byl označen stav po dekompresi per laminaktomiam L4, PLIF L4/L5, fusion cage, transpedikulární fixace L5/L5 dne 2. 4. 2019, pro neurogenní klaudikace s lumboischialgiemi vlevo na podkladě stenozující listézy L4-L5, kdy toto bylo shledáno středně těžkým funkčním postižením. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 %. Po podání námitek vypracoval lékař ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 10. 6. 2020 nový posudek. V tomto byla jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označena neurogenní klaudikace, kořenový syndrom L5 vpravo, lumbalgie bilaterálně s poruchou dynamiky bederní páteře při degenerativních změnách, stav po stabilizační operaci L4/L5. Řečené bylo zhodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 %.
6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 5. 11. 2020, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy ke 12. 6. 2020, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, další lékařky s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je kořenový syndrom L5 vpravo, lumbalgie bilaterálně s poruchou dynamiky bederní páteře při degenerativních změnách a stav po stabilizační operaci L4-5. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 %. Ke změně hodnocení zdravotního stavu oproti předchozímu přiznání invalidity III. stupně posudková komise uvedla, že se t. č. jednalo o stav přechodný, související s operací, pokračující léčbou a rekonvalescencí. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí se ale již nejednalo o postižení těžké s paretickými příznaky, s poškozením nervů, se závažnými deformacemi nosně pohybového aparátu apod. Stav žalobkyně proto neodpovídal položce 1d kapitoly XIII, oddílu E přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.
7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).
8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností neurologie, tedy lékařky z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby.
10. Podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
11. Podle § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. „jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.“
12. V otázce posouzení zdravotního stavu žalované vycházel soud z výše řečeného posudku Posudkové komise, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni, když její pracovní schopnost poklesla o 40 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 7. 5. 2020, kterým byl změněn stupeň invalidního důchodu ze stupně třetího na stupeň první. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
13. Soud závěrem považuje za vhodné výslovně upozornit na skutečnost, že při změně zdravotního stavu je možné žádat o změnu výše invalidního důchodu. Žadatel pak bude za tím účelem opětně přezkoumán stran míry poklesu pracovní schopnosti.
14. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 9. prosince 2020

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně