[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobce:   M. M., narozen X

státní příslušník Ukrajiny

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Čižinským

sídlem Baranova 1026/33, 130 00  Praha 3

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení č. j. OAM-09536/DP-2020

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 1. 9. 2020 Městskému soudu v Praze a následně postoupenou usnesením ze dne 23. 9. 2020, č. j. 9 A 94/2020-12, Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podané dne 17. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že nebylo nijak reagováno ani na jeho žádost o vydání opatření proti nečinnosti podanou dne 31. 7. 2020, žalobce žádá, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
2. Žalovaný ve vyjádření namítl, že žaloba je nedůvodná, neboť v řízení nebyl nečinný a ve věci rozhodl. Řízení o žalobcově žádosti bylo vedeno pod č. j. OAM-0536/DP-2020, přičemž žalovaný o žádosti rozhodl dne 25. 5. 2020 a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 9. 2020. Žalobu proto navrhl zamítnout jako bezpředmětnou.
3. Žalobce na vyjádření žalovaného v soudem stanovené lhůtě a ani později nereagoval.
4. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci na výzvu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. ve lhůtě dvou týdnů nesdělili, že trvají na konání jednání. Jednání nebylo třeba nařizovat ani za účelem dokazování, jelikož soud nepokládal za potřebné provádět důkazy nad rámec toho, co plyne ze správního spisu.
5. Soud nejprve ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené, včetně bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany, jež měl žalobce k dispozici ve správním řízení. Soud se proto zabýval žalobou věcně. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je nedůvodná.
6. Ze správního spisu žalovaného č. j. OAM-0536/DP-2020 soud zjistil, že zastoupený žalobce doručil dne 17. 5. 2020 do datové schránky žalovaného a posléze dne 22. 5. 2020 i poštou žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, již následně dne 26. 5. 2020 ještě osobně potvrdil. Žalovaný si obstaral výpisy z různých rejstříků a evidencí a dne 30. 7. 2020 bylo podle předkládací zprávy navrženo a schváleno prodloužení platnosti povolení. Dne 31. 7. 2020 žalobce uplatnil u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o opatření proti nečinnosti, jež byla založena do správního spisu, aniž by ze spisu plynulo, že by žádost byla projednána. Dne 26. 8. 2020 žalobce osobně převzal výzvu k převzetí průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu v den 9. 9. 2020 a podepsal protokol o zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji. Poté žalobce osobně dne 9. 9. 2020 na tiskopisu žádosti potvrdil, že převzal průkaz o povolení k pobytu č. X.
7. Podle § 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 9. 2020 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) se v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti.
8. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
9. Soud žalobě na ochranu proti nečinnosti může vyhovět pouze tehdy, jestliže ke dni vydání rozsudku povinnost žalovaného vydat žalobou požadované rozhodnutí trvá a zároveň již uplynula doba, v níž takové rozhodnutí mělo být vydáno. Ze shora citovaného ustanovení § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců přitom plyne, že žalovaný v případě vyhovění žádosti nevydává rozhodnutí jako takové, nýbrž namísto něj přímo předá příslušný průkaz o povolení k pobytu. Z uvedeného logicky plyne, že povinnost žalovaného vydat požadované rozhodnutí zaniká mj. též okamžikem převzetí průkazu o povolení k pobytu žadatelem.
10.                      Ze správního spisu přitom bezpochyby plyne, že žalobce osobně průkaz o povolení k pobytu převzal již dne 9. 9. 2020. Je tak zřejmé, že k datu vydání tohoto rozsudku již žalovaný nebyl nečinný. Není pouze pravdou, že by žalovaný vydal rozhodnutí již dne 25. 5. 2020, tato skutečnost ve smyslu § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců nastala až dne 9. 9. 2020, tedy po datu podání žaloby. Žalobci byl soudem následně poskytnut prostor na tvrzení žalovaného reagovat, žaloba však přesto nebyla vzata zpět. Za daných okolností tak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout jako nedůvodnou (§ 81 odst. 3 s. ř. s.).
11.                      O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Žalovanému, který byl ve věci úspěšný, žádné náklady řízení přesahující jeho běžnou administrativní činnost nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 7. ledna 2021

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu