31Af 22/2010-32

 

 

 

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Končené ve věci žalobkyně EXPRESSING s.r.o., se sídlem v Jičíně, Jičínská 62, zast. Ing. Ladislavem Kubicou, daňovým poradcem v Sokolově, Rokycanova 1929, proti žalovanému Finančnímu úřadu v Jičíně, se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo nám. 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. listopadu 2009, čj. 64062/09/238912/3235,  takto:

 

 

I.  Žaloba  se odmítá.

 

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

          Včas podanou žalobou namítala žalobkyně nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný nevyhověl její reklamaci proti postupu správce daně při placení a evidenci daně.

 

Řízení o žalobě proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného nemohlo proběhnout, žaloba musela být odmítnuta, a to z následujících důvodů. 

 

Dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) se může žalobce domáhat žalobou zrušení rozhodnutí, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, pokud tvrdí, že byl na svých právech zkrácen. Předpokladem postupu podle ust. § 65 a násl. s.ř.s. je tedy existence žalobou napadeného rozhodnutí zasahujícího do subjektivního oprávnění žalobce, které se opírá o právní předpis. Žalobce musí tvrdit, že byl zkrácen na svých právech úkonem správního orgánu a že došlo k porušení zákona. Pouze takový úkon označuje s.ř.s. legislativní zkratkou „rozhodnutí“.

 

 

 

pokračování                                                                                               31Af 22/2010

-2-

 

 

Ustanovení § 70 s.ř.s.  pak vymezuje okruh úkonů správních orgánů, které jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny. Mezi ně patří i takové, které nejsou rozhodnutími.

 

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) upravuje správu daní, jíž se rozumí vyměření, vybrání, vyúčtování a vymáhání daní a dále upravuje daňové řízení. V oblasti daňového práva řada práv a povinností váže svůj vznik, změnu nebo zánik teprve na vydání rozhodnutí, jímž se autoritativně určuje, že zde právo nebo povinnost je či není. Na vydání takového rozhodnutí se následně váže i vznik práva navrhnout soudní nebo správní výkon rozhodnutí a zajistit daňové pohledávky zástavním právem.

 

Potvrzení o stavu osobního účtu je, jak ostatně plyne i z judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 29. 3. 2006, čj. 2 Afs 150/2005-53), úkonem, kterým správce daně pouze informuje daňový subjekt o stavu jeho osobního účtu. Ten je pak vytvářen jinými úkony správce daně, které bezpochyby do jeho subjektivních práv zasahují. Evidence daní tedy vychází z rozhodnutí správce daně, která následně podléhají soudnímu přezkumu ve smyslu příslušných ustanovení s.ř.s., přičemž sama evidence není považována za rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 citované právní úpravy.  Rozhodnutí o reklamaci proti postupu správce daně při placení a evidenci daně není rozhodnutím o věci samé, neboť daňovému subjektu omezuje práva, která nezasahují do jeho hmotně právní pozice. Zákonodárce takovýto úkon správního orgánu nezařazuje pod legislativní zkratku „rozhodnutí“, takže jej ve smyslu ust. § 70 písm. a/ s.ř.s. z přezkumné činnosti soudu vyloučil. Přezkum těchto správních rozhodnutí na základě žalob v řízení dle s.ř.s. proto možný není.

 

Krajskému soudu na základě podané žaloby nepřísluší přezkoumávat, zda žalobkyní podané vyúčtování daně ze závislé činnosti za rok 2008 bylo podáno v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s daňovým řádem. Pokud má žalobkyně zato, že na její podání mělo být ze strany správce daně reagováno rozhodnutím, měla se tohoto aktu domáhat jinými účinnými právními prostředky (např. žalobou proti nečinnosti).

 

Krajský soud proto musel žalobu dle ust.  § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve vazbě na ust. § 68 písm. e) s.ř.s. odmítnout.

 

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. Žaloba byla odmítnuta, proto žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

 

 

Poučení: 

 

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

pokračování                                                                                               31Af 22/2010

-3-

 

 

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

 

 

V Hradci Králové dne 21. července 2010

Mgr. Marie Kocourková, v.r.

                                                                                                 předsedkyně senátu