[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Rozsudek
jménem republiky
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem
JUDr. Pavlem Vackem v právní věci žalobce: V. S., nar. xx, bytem O.xx, ČL, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19.11.2009, č.j. xx,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti
ve výroku uvedeného rozhodnutí žalované, kterým mu byla zamítnuta žádost o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 43 zákona č. 155/1995 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).
Žalobce ve své žalobě uvedl, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Uvedl, že je
od xx v pracovní neschopnosti, je závislý na druhé osobě, obvodní lékař mu vystavil hůl, bez které se nemůže pohybovat. Žádá proto o přezkum napadeného rozhodnutí.
Žalovaná navrhla ve věci důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR
ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.
Z předloženého správního spisu vyplývá, že dne 5. 11. 2009 byla u žalobce provedena lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v České Lípě (dále jen „OSSZ“) prohlídka ke zjištění zdravotního stavu ve smyslu § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, za přítomnosti žalobce. Lékařka OSSZ vyšla z vlastního vyšetření, dále z formuláře T400 vypracovaného ošetřujícím lékařem F.D. ze dne 12.10.2009, z neurologického nálezu Dr. S. ze dne 7.5.2009 a 28.5.2009, RTG LS páteře ze dne 16.4.2009, EMG Dr. K. ze dne 26.7.2007. kardiologického nálezu Dr. R. ze dne 6.10.2009, laboratorních výsledků ze dne 30.4.2009 a 8.10.2009, ortopedického nálezu Dr. B. ze dne 16.6.2009, 15.7.2009, 17.8.2009 a 16.9.2009, TRN nálezu Dr. H. ze dne 22.5.2009, očního nálezu Dr. K.ze dne 1.7.2009 a konstatovala, že žalobce je obesní diabetik na PAD, trpí bolestmi páteře při degenerativních změnách odpovídajících věku, má lehké astma s FEV1 69,1 %. Byl na ZT pro dušnost – ten byl negativní, ECHO bude teprve absolvovat. Stav žalobce lékařka OSSZ hodnotila podle kapitoly XV,oddíl F, položky 2, písm. b), přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., a to ve výši 20%. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky
se nemění. Jednání uzavřela lékařka OSSZ s tím, že žalobce není plně ani invalidní.
Na základě tohoto posouzení zdravotního stavu žalobce vydala žalovaná napadené rozhodnutí, kterým zamítla žádost žalobce o částečný invalidní důchod. V odůvodnění odkázala na posudek lékařky OSSZ ze dne 5.11.2009 a jeho závěry ohledně poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce o 20%. Dále cituje ustanovení
§ 44 zákona o důchodovém pojištění, které stanoví jako podmínku pro nárok na částečný invalidní důchod pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo pokud pojištěnci dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.
Krajský soud o žalobě zahájil řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo v rozsahu a z hlediska námitek žalobce, byl přitom vázán skutkovým
i právním stavem v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1,2 s. ř. s.).
Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
V soudním přezkumném řízení bylo doplněno posouzení zdravotního stavu žalobce
ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Ústí nad Labem (dále jen „PK MPSV“). Jednání
PK MPSV proběhlo dne 23.4.2010 v příslušném složení, za účasti odborné lékařky z oboru neurologie MUDr. R.CH. Žalobce nebyl při jednání přítomen. Při vypracování posudku PK MPSV vycházela ze spisové dokumentace OSSZ, lékařského nálezu ošetřujícího lékaře
Dr.D. ze dne 12.10.2009, neurologického vyšetření Dr. S. ze dne 7.5.2009 a 28.5.2009, ortopedického nálezu Dr. B. ze dne 16.6.2009, 15.7.2009, RTg LS páteře ze dne 16.4.2009, interního vyšetření Dr. R. ze dne 6.10.2009, plicního vyšetření Dr. H. ze dne 22.5.2009. PK MPSV konstatovala, že k datu napadeného rozhodnutí ČSSZ se
u posuzovaného jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož dominující příčinou je vetebrogenní chronický polytopní syndrom, především LS úseku páteře
na podkladě degenerativních změn, potencováno obesitou /váha 118 kg/. Není přítomen neurologický motorický či senzitivní deficit. Funkční postižení se týká především poruchy statiky a dynamiky páteře. Posuzovaný se léčí také perorálními antidiabetiky pro diabetes mellitus II. typu. Má rovněž astma bronchiale, avšak pouze s lehkou ventilační insuficiencí. PK MPSV hodnotila pokles soustavné výdělečné činnosti k datu vydáním napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.11.2009 dle přílohy č. 2 vyhl.
č. 284/1995 Sb., v platném znění takto : Kapitola XV oddíl F položka 2 písm. b) 20 % /rozmezí 15 – 25/. Míra poklesu soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky se nemění. Zdravotní postižení posuzovaného není uvedeno v přílohách
č. 3 a č. 4 výše citované vyhlášky.
Na základě tohoto posouzení ukončila PK MPSV jednání výrokem, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyl žalobce plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nebyl ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles schopnosti soustavné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.
Ve věci bylo nařízeno jednání, při kterém žalobce soudu sdělil, že pracuje u jedné firmy již 7 let a díky svým nemocem již pracovat nezvládá. Zástupkyně žalované uvedla,
že na svém rozhodnutí trvá a navrhuje žalobu zamítnout.
Provedené důkazy byly soudem zhodnoceny podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Při posouzení zdravotního stavu a schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce soud vycházel z posudku PK MPSV. PK MPSV vypracovala posudek v řádném složení, za účasti odborného lékaře – odborné lékařky z oboru ortopedie. Posudek PK MPSV obsahuje podrobné odůvodnění hodnocení dominantní příčiny nepříznivého zdravotního stavu žalobce. Komise měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů, obsah lékařských zpráv
ve svém závěru respektovala, zhodnotila jej dle citované vyhlášky. Při hodnocení posudku
PK MPSV soud zjišťuje, zda byla během posudkového řízení dodržena příslušná zákonná ustanovení, upravující činnost posudkových komisí a náležitosti posudku. Pokud soud neshledá žádné skutečnosti posudkový závěr zpochybňující, respektuje jeho závěr o hodnotě poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce, neboť sám soud nedisponuje pravomocí hodnotit zdravotní stav. Objektivitu přiřazení procentní hodnoty určitým zdravotním postižením v příloze 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. soud není kompetentní v rámci správního soudnictví prověřovat. V případě žalobce je hodnota poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti verifikována skutečností, že jeho zdravotní stav byl posuzován několika odbornými lékaři, kteří stanovili shodně diagnózu. Posudkoví lékaři tuto diagnózu nezpochybnili, v souladu s vyhláškou č. 284/1995 Sb. konstatovali základní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu odpovídající nálezům odborných lékařů a dle
ní určili podle přílohy 2 citované vyhlášky hodnotu poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
PK MPSV posoudila základní příčinu nepříznivého stavu žalobce shodně s lékařkou OSSZ a shodně stanovila i procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
na 20 %. Soud proto z uvedených důvodů považuje za zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce 20 %.
Podmínky pro získání a trvání nároku na částečný invalidní důchod jsou stanoveny zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle § 43 tohoto zákona má pojištěnec nárok na částečný invalidní důchod tehdy, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo následkem pracovního úrazu. V souladu s ustanovením § 44 odst. 1, 2 tohoto zákona je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo tehdy, pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Způsob posouzení, procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, jakožto i okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 284/1995 Sb.
V daném případě byl zákonným způsobem zjištěn u žalobce pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 20 %, tedy méně než o 33 %, jak vyžaduje zákon
o důchodovém pojištění v ustanovení § 44 odst. 1. Podmínky pro vznik nároku na částečný invalidní důchod dle § 43 zákona o důchodovém pojištění nebyly u žalobkyně splněny.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaná na něj v souvislosti s ustanovením § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. nemá nárok.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku, k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného, písemně, trojmo.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s., dle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
Kasační stížnost nemá odkladný účinek. Jiné opravné prostředky nejsou přípustné
V Liberci dne 2. července 2010
JUDr. Pavel Vacek, v.r.