42 A 3/2010-25
U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: „X“, zastoupený JUDr. Vladimírem Bartošem, advokátem se sídlem Lucemburská 4, Praha 3, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 1138/48, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.1.2010 č.j. 101/DS/2010, JID 10472/2010/KUUK/Sur,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou u zdejšího soudu podanou osobně dne 7.4.2010 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18.1.2010 č.j. 101/DS/2010, JID 10472/2010/KUUK/Sur, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, odboru kontroly ze dne 19.10.2009 č.j. MM/OK/PD/170704/09/R.
Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., správního řádu (dále jen „s.ř.s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je též zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle § 40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
Soud si v dané věci vyžádal od žalovaného příslušný správní spis. Z obsahu správního spisu jednoznačně vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo doručováno advokátovi JUDr. Vladimíru Bartošovi, který žalobce na základě generální plné moci ze dne 1.10.2009 zastupoval v odvolacím řízení. Ve správním spise je založena doručenka od zásilky, kterou bylo napadené rozhodnutí právnímu zástupci žalobce doručeno. Právní zástupce si vyzvedl osobně zásilku uloženou na poště dne 26.1.2010. Tento den je tedy nutno považovat za den oznámení napadeného rozhodnutí žalobci. To je také datum, od kterého se odvíjí počátek lhůty pro podání správní žaloby.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí úterý 26.1.2010 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila v pátek 26.3.2010.
Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žaloba byla podána osobně u zdejšího soudu až dne 7.4.2010. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitelem poštovní licence.
S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s.ř.s. nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, rozhodl rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 2.000,- Kč, který bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního. Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 5. srpna 2010
Mgr. Václav Trajer v.r.
Samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová