17Cad 61/2009 -108 |
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Gottwaldem v právní věci žalobce: R.W., zastoupeného opatrovníkem A.W., právně zastoupeného JUDr. Šárkou Bendovou, advokátkou se sídlem Karviná – Fryštát, K. Śliwky 125, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2009 č. j. X, ve věci plného invalidního důchodu,
t a k t o :
I. Rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 2. 2009 číslo X se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.702,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Šárky Bendové, advokátky se sídlem Karviná – Fryštát, K. Śliwky 125.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 23.591,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Krajského soudu v Ostravě.
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se žalobou ze dne 26. 3. 2009 domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod, když podle posouzení posudkovým lékařem OSSZ v Karviné ze dne 21. 1. 2009 není plně invalidní, neboť jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla toliko o 40% dle
přílohy č. 2 kapitoly V, položky 2, písm. b) k vyhlášce č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V průběhu řízení byl vypracován dne 22. 7. 2009 posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě posudek, v němž komise došla k závěru, že žalobce není plně invalidní podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., ale je invalidní částečně.
K námitkám žalobce, který s posudkem nesouhlasil byli v dané věci vyslechnuti svědci a dne 20. 5. 2010 vypracován Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze ústavní znalecký posudek. Komise došla k závěru, že žalobce k datu 11. 2. 2009 trpěl schizofrenií jako těžkou poruchou. Dle komise znaleckého ústavu rozhodnutí posudkové komise, která vypracovávala posudek mohlo být ovlivněno mylně uvedenou diagnózou lehká mozková dysfunkce místo diagnózy lehká mentální retardace. Míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnotila komise znaleckého ústavu jako úplnou ztrátu, tj. 100% pokles.
Žalobce se k nařízenému ústnímu jednání s omluvou nedostavil a s ohledem na závěry ústavního znaleckého posudku navrhoval zrušit napadeného rozhodnutí.
Žalovaná po provedeném dokazování s ohledem na závěry znaleckého posudku ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.
Krajský soud provedeným dokazováním (zejména z ústavního znaleckého posudku) zjistil a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
U žalobce se k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy rozhodující příčinou poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti je schizofrenie jako těžká porucha podle kapitoly V, položky 2, písm. c) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. U žalobce jde o úplnou ztrátu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, kdy u něj lze pozorovat zhoršení stavu i postupné snížení úrovně rozumových schopností.
Po právní stránce dospěl soud na základě uvedených skutkových zjištění k závěru, že si žalovaná ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci, čímž zatížila řízení vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Proto soud napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalované dle § 78 odst. 4 s. ř. s. k dalšímu řízení.
S ohledem na to, že v posuzovaném případě bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí došlo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ve vyšší míře než 66%, je nutno žalobce považovat za plně invalidního ve smyslu § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
V dalším řízení bude na žalované, aby posoudila, zda jsou v žalobcově případě splněny i další podmínky nároku na plný invalidní důchod (§ 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) a poté o věci znovu rozhodla.
Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
Výrok o nároku na náhradu nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce měl ve věci úspěch a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Ustanovené advokátce byla přiznána odměna za šest úkonů právní pomoci á 500,- Kč a 6x režijní paušál á 300,- Kč v souladu s ustanovením § 9 odst. 2, § 7 bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále byla zástupkyni přiznána náhrada za promeškaný čas v rozsahu 8 x ½ hodiny, tj. 800,- Kč a náhrada cestovních výdajů ve výši 554,- Kč za 2 cesty ze sídla advokátní kanceláře k jednání soudu a zpět při použití osobního automobilu rz. 5T02952 při ujetí 50 km, sazbě základní náhrady 3,90 Kč/km, průměrné spotřebě 5,73 l/100 km a ceně paliva 28,50 dle vyhlášky č. 451/2008 Sb. Celkem advokátce bylo přiznáno, a to včetně DPH, jehož je plátcem, 7.385,- Kč. Dále byla k rukám právní zástupkyně poukázána náhrada nákladů žalobce, a to cestovní výdaje z bydliště žalobce do Prahy a zpět k vyšetření jeho zdravotního stavu pro vypracování znaleckého posudku, ve výši 4.317,- Kč při použití osobního automobilu rz. 3T92291, při ujetí 790 km, sazbě základní náhrady 3,90 Kč/km, průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a ceně paliva dle přiloženého daňového dokladu 32,60 Kč/l. Žalobci nebyla přiznána požadovaná náhrada nákladů za jízdné hromadnou dopravou v Praze 5x18, tj. 90,- Kč, neboť žalobce vyšetření absolvoval dne 4. 5. 2010 a 4 jízdenky jsou ze dne 11. 4. 2010 a 1 ze dne 12. 4. 2010 a také mu nebyla přiznána náhrada za nákup dálniční známky, jelikož potvrzení o její koupi, které soudu předložil je ze dne 5. 5. 2010, tj. z následujícího dne po dni, kdy žalobce cestoval do Prahy k vyšetření. Částku celkem 11.702,- Kč je žalovaná povinna ze svého účtu vyplatit k rukám právní zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V průběhu řízení bylo přiznáno znaleckému ústavu – Všeobecné fakultní nemocnici v Praze znalečné ve výši 22.978,- Kč a MUDr. Alexandře Sedlářové svědečné ve výši 613,- Kč. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto byla žalované stanovena povinnost uhradit náklady znalečného a svědečného, tj. celkem 23.591,- Kč na účet Krajského soudu v Ostravě, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, nemá-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 14. července 2010
Mgr. Jiří Gottwald
samosoudce