Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: V. M., nar. , trvale bytem, adresa pro doručování proti žalovanému: Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, se sídlem Na Sekyře 2123, 269 01 Rakovník II, o žalobě na určení hranice pozemků a proti oznámení žalovaného ze dne 6. 11. 2007, sp.zn. OR-32/2007-212, Z-10539/2007-212,
t a k t o :
I. Návrh se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 8. 2008 domáhal jako vlastník nemovitostí v katastrálním území a obci Mšecké Žehrovice, aby soud potvrdil platnost stávajících hranic pozemků v jeho vlastnictví tak jak byly vedeny v katastrální mapě před opravou, kterou mu měl oznámit žalovaný shora uvedeným oznámením podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Dále se pak domáhal zastavení řízení před žalovaným shora citované spisové značky a též zrušení duplicitního zápisu vlastnictví, který byl proveden v souvislosti s touto opravou chyby v katastru.
Žaloba byla původně projednána občanskoprávním úsekem (samosoudcem) zdejšího soudu pod sp.zn. 36 C 129/2008 v řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Rozsudek občanskoprávního samosoudce č.j. 36 C 129/2008-33 ze dne 18. 5. 2009 však byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2010, č.j. 11 Cmo 306/2009-48, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že měl postupovat podle ustanovení § 104a o. s. ř., neboť ve věci nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí správního orgánu, které by bylo možné přezkoumat. Kromě toho jsou podle ustálené judikatury zvláštního senátu (dále jen „konfliktní senát“), zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů věcně příslušné pro projednání žalob proti rozhodnutí o opravě údajů v katastrálním operátu soudy ve správním soudnictví a totéž platí i pro případy, v nichž katastrální úřad bez vydání rozhodnutí zapisuje určité údaje do katastru (např. poznámku) – v daném případě se může jednat o nezákonný zásah správního orgánu. Občanskoprávní senát poté v souladu s ustanovením § 104b odst. 3 o.s.ř. a jeho výkladem, který podal konfliktní senát v usnesení ze dne 20. 9. 2007, č.j. Konf 22/2006 – 8, zveřejněno na www.nssoud.cz, věc předal bez procesního rozhodnutí správnímu senátu příslušnému podle rozvrhu práce.
Správní senát při zkoumání žaloby dospěl k názoru, že žaloba (v důsledku nedostatku právního zastoupení žalobce značně nepřehledná a jen stěží srozumitelná) obsahuje dva různé požadavky. Prvním požadavkem žalobce, vyjádřeným pod body 1. a 2. petitu, je návrh, aby soud „potvrdil stávající vyznačenou hranici mezi vlastníky v katastrální mapě pro k.ú. Mšecké Žehrovice“. Druhým požadavkem pod bodem 3. je návrh, aby soud „zastavil řízení žalovaného sp.zn. OR-32/2007-212 a Z-10539/2007-212 a zrušil duplicitní vlastnictví“. Kromě toho pak žalobce také požaduje, aby mu byla přiřčena náhrada nákladů řízení.
Z kontextu žalobních tvrzení a obsahu přiloženého správního spisu je zjevné, že žalobce brojí proti opravě údajů v katastru provedené žalovaným, v jejímž důsledku byly z původně výlučně žalobcových pozemků geometrickým plánem odděleny parcely a k těmto nově vzniklým parcelám bylo vedle žalobce zapsáno duplicitně vlastnictví ve prospěch vlastníků sousedních pozemků. O provedené opravě měl být vyrozuměn oznámením ze dne 6. 11. 2007.
Prvním požadavkem se žalobce evidentně domáhá, aby soud určil za správnou hranici mezi jeho pozemky a pozemky jeho sousedů tu hranici, která byla v katastru před provedením opravy. K tomu však musí soud uvést, že z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 18. 3. 2003, sp.zn. 22 Cdo 2409/2002, nebo usnesení ze dne 29. 7. 2004, sp.zn. 22 Cdo 2035/2003, vše zveřejněno na www.nsoud.cz) se podává, že spory o průběh objektivně zjistitelné, mezi účastníky sporné hranice mezi pozemky je nutno považovat za spor o určení vlastnického práva ke konkrétně vymezenému pozemku podle § 80 písm. c) o. s. ř. nebo za žalobu na vyklizení takto vymezených pozemků, a žalobce je třeba vést podle § 43 o. s. ř. k tomu, aby v souladu s tím opravil svůj žalobní návrh. Je tedy zřejmé, že tento požadavek žalobce nemůže být řešen ve správním soudnictví a ani v řízení podle části páté o. s. ř. Řízení o určovacích žalobách a vlastnických žalobách přísluší okresním soudům v obecném občanskoprávním řízení podle části třetí o. s. ř.
Ve vztahu k tomuto žalobnímu návrhu je tedy namístě žalobu odmítnout podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť o sporu mezi žalobcem a sousedním vlastníkem má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu. Vzhledem k tomu, že však soud ze spisu zjistil, že takovou žalobu již podal i sousední vlastník, sluší se žalobce upozornit na to, že okresní soud se bude muset v případě podání takové žaloby zabývat otázkou, není-li dána tzv. překážka litispendence ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř., tj. nebrání-li projednání žaloby skutečnost, že o téže věci již před soudem probíhá jiné řízení, nebo, s ohledem na značný časový odstup, není-li dána překážka věci již rozhodnuté dle § 159a odst. 5 o. s. ř.
Stejně tak ani druhému žalobnímu požadavku soud nemůže vyhovět. Požaduje-li žalobce zastavení řízení a odstranění duplicitního zápisu vlastnictví, může se jednat buď o žalobu proti správnímu rozhodnutí žalovaného podle § 65 s. ř. s. nebo o žalobu proti nezákonnému zásahu ve smyslu § 82 s. ř. s. Zde je třeba se zastavit u zvláštní povahy postupu, jímž se opravují chyby v katastru nemovitostí.
Podle ustanovení § 8 katastrálního zákona platí, že katastrální úřad opraví na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, nepřesností při měření, výpočtu výměr nebo v důsledku opravy listin, podle nichž byly údaje zapsány. Opravu na základě návrhu provede katastrální úřad do 30 dnů a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů ode dne doručení návrhu. Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost.
Z textu zákona tedy vyplývá, že vyhoví-li katastrální úřad návrhu, zapíše ve stanovené lhůtě opravu do katastru a teprve poté odesílá oznámení o provedení opravy. Teprve pokud na základě doručeného oznámení je oprávněnou osobou projeven nesouhlas, vydá katastrální úřad rozhodnutí o opravě, které lze napadnout opravným prostředkem. Až na základě takového nesouhlasu pak dojde k zahájení správního řízení (viz též kolektiv autorů: Komentář ke katastrálnímu zákonu, Právní rádce 11/1995, str. 36).
Pokud by měla být žaloba posouzena jako žaloba proti správnímu rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., je nutné uzavřít ve shodě s Vrchním soudem v Praze, že zde doposud žádné rozhodnutí vydáno nebylo, a správní soud tak nemá, co podrobit přezkumu. Takovou žalobu je tudíž třeba odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako žalobu předčasnou s ohledem skutečnost, že řízení o námitkách žalobce proti opravě chyb žalovaný přerušil do doby pravomocného skončení soudního řízení. Teprve pokud ve správním řízení žalovaný vydá rozhodnutí, a budou proti němu vyčerpány opravné prostředky, bude se moci věcí na základě nové a včasné žaloby zabývat soud ve správním soudnictví.
Protože oprava chyb v katastrálním operátu je provedena bez vydání správního rozhodnutí a tímto úkonem katastrální úřad zasahuje do práv žalobce (obdobně viz rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2006, č.j. 2 As 58/2005 – 125, www.nssoud.cz), lze ji zřejmě považovat za (nezákonný) zásah podle § 82 a násl. s. ř. s., přičemž jeho důsledky evidentně dosud trvají. Přesto však je namístě i v tomto případě žalobu podle § 85 a 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou odmítnout, neboť žalobce nevyužil nápravný prostředek v podobě nesouhlasu s oznámenou opravou ve lhůtě 30 dnů od doručení oznámení (resp. pokud jej včas využil, nebylo dosud dokončeno jím vyvolané řízení). Žalobce musí v souladu s § 85 s. ř. s. primárně využít postup § 8 odst. 5 katastrálního zákona, kterým dosáhne zahájení správního řízení a vydání správního rozhodnutí, které může být dále přezkoumáváno ve správním řízení a eventuálně i ve správním soudnictví. Pokud by katastrální úřad nereagoval, připadalo by v úvahu opatření proti nečinnosti a žaloba z tohoto důvodu. Napadení opravy žalobou proti nezákonnému zásahu, která má subsidiární povahu, je tak v podstatě vyloučeno, neboť žalobce má ke své obraně zajištěno dostatečné instrumentarium jiných nápravných prostředků.
Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žádný z dílčích návrhů v žalobě není projednatelný, a proto žalobu jako celek odmítl, aniž by se jí věcně zabýval.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu
soudu (§ 102 a násl. s. ř. s). Kasační stížnost se podává u Krajského soudu
v Praze ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Stěžovatel
musí být zastoupen advokátem. Jiné opravné prostředky nejsou
přípustné.
Žalobce je oprávněn ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu na určení vlastnictví, resp. na vyklizení předmětných pozemků k Okresnímu soudu v Rakovníku.
V Praze dne 31. srpna 2010
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Kouřimová Božena