[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou v právní věci žalobkyně: B H, bytem, zast. Mgr. Helenou Peychlovou, advokátkou advokátní kanceláře Peychlová, Jonáková & Partners se sídlem Praha 1 – Staré Město, Na Příkopě 1047/17, PSČ 110 00, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.11.2009 č.,
t a k t o :
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.11.2009 č. s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně Mgr. Heleny Peychlové, advokátky, náklady řízení ve výši 4.800,- Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ( dále také ČSSZ ), kterým jí byl přiznán od 27.3.2009 plný invalidní důchod podle ust. § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
Žalobkyně v žalobě namítala nesprávnost data, od kterého jí byl plný invalidní důchod přiznán. Poukázala na to, že jí měl být plný invalidní důchod přiznán od doby, kdy nabyla zletilosti, t.j. od 27.3.2007. Namítala rovněž nezapočtení doby studia do 18 let. Z těchto důvodů žádala, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žádala zároveň přiznání náhrady nákladů řízení za právní zastoupení advokátem.
Žalovaná se k žalobě vyjádřila a uvedla, že zdravotní stav žalobkyně posuzoval posudkový lékař příslušné Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu 10. Ten svým posudkem ze dne 13.8.2009 shledal žalobkyni plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění se vznikem 27.3.2009. K tomuto datu byl žalobkyni plný invalidní důchod přiznán. Pokud jde o námitku týkající se nezapočtení doby studia do 18 let věku, odkázala ČSSZ na ust. § 12 odst. 1, § 5 odst. 1 písm. m) zákona č. 155/1995 Sb., kde jsou stanoveny podmínky pro hodnocení doby pojištění. ČSSZ navrhla, aby soud ve věci vyžádal posouzení data vzniku plné invalidity žalobkyně u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ve smyslu ust § 4 odst. 2 zákona č 582/1991 Sb.
Soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí ( § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále s.ř.s. ).
Ve smyslu § 77 odst. 1 a 2 s.ř.s. provedl soud dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Z posudku podaného touto komisí dne 24.6.2010 vzal za prokázané, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. se vznikem před ukončením povinné školní docházky. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.
Posudek byl vypracován na základě dokumentace PSSZ, zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. H a na základě odborných nálezů neurologického ze dne 17.2.2009 a onkologického ze dne 17.2.2009. Zjištěna byla diagnóza chabá kvadruparesa po rozsáhlém neurotoxickém postižení míchy při záměně léčivých preparátů v rámci léčby onkologické dne 27.10.1994 ( plegie dolních končetin, lehčí postižení PHK, insuficience jemné motoriky LHK ), inkontinence při poruše svěračů, atrofizace svalového korzetu a těžká kyfoskoliosa páteře ), stp. po léčbě non Hodgkinského lymfomu mediastina a krku, od 6/1996 v dlouhodobé klinické remisi, recidivující infekce močových cest.
V posudkovém zhodnocení bylo konstatováno, že žalobkyně byla léčena pro non Hodgkinský lymfom mediastina a krku v roce 1994, t.j. v pěti letech věku. Dne 27.10.1994 při záměně léčebného přípravku při léčbě onkologického onemocnění došlo k těžkému toxickému postižení míchy a následnému ochrnutí dolních končetin, s menším postižením horních končetin, atrofizací svalového korzetu a těžké deformaci páteře, k poškození sfinkterů s inkontinencí. Byla upoutána na invalidní vozík, neschopna samostatné chůze ani stoje. Onkologické onemocnění bylo od 6/1996, kdy byla ukončena léčba, stabilizované, v klinické remisi. K datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo postižení míchy s následnými závažnými neurologickými a urologickými komplikacemi – ochrnutí obou dolních končetin, atrofizace svalového korzetu s deformitou páteře, postižení svěračů s inkontinencí. Komise hodnotila dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, č. 6. Jedná se o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek. Žalobkyně byla plně invalidní. Posudkový lékař PSSZ stanovil datum vzniku invalidity 27.3.2009. Datum vzniku nebylo v posudku blíže specifikováno a nebylo zřejmé, jak k němu posudkový lékař PSSZ dospěl. Ze zdravotnické dokumentace jednoznačně vyplývá, že zdravotní postižení vzniklo dne 27.10.1994, tedy před ukončením povinné školní docházky a i před ukončením povinné školní docházky se jednalo nepochybně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který trvá dosud.
Městský soud v Praze po seznámení s tímto posudkem dospěl k závěru, že žalobkyně splnila podmínku uznání plné invalidity před datem, od něhož jí byl napadeným rozhodnutím plný invalidní důchod přiznán. Z lékařských zpráv, které byly v posudku citovány, je zřejmé a nepochybné, že žalobkyně splňovala podmínku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu od roku 1994, tedy v době před ukončením povinné školní docházky. Soud nemá pochybnosti o závěru tohoto posouzení.
Pokud žalobkyně měla námitky i k posouzení doby pojištění, soud se touto námitkou blíže nezabýval s ohledem na to, že byl posouzen vznik plné invalidity k jinému datu než bylo stanoveno původně. Změnily se tak podmínky pro posouzení nároku na plný invalidní důchod ve smyslu zákona č. 155/1995 Sb.
Soud dospěl k závěru že je dán důvod pro zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení podle § 78 odst. 1 a 4 s.ř.s.
V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku. Mezi důkazy a podklady pro nové rozhodnutí ČSSZ zahrne i posudek, který byl podán v této věci Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze dne 24.6.2010 ( § 78 odst. 5 a 6 s.ř.s. ).
Žalobkyně žádala přiznání nákladů řízení za zastoupení advokátem. Protože měla ve věci úspěch, byla jí náhrada nákladů řízení přiznána podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Odměna byla stanovena za 5 úkonů právní služby, t.j. za převzetí věci, sepsání žaloby, písemné podání soudu, prostudování spisu a účast při jednání, podle ust. § 9 odst. 2, § 7 a § 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ( advokátní tarif ), po 500,- Kč. Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu byla přiznána náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 300,- Kč. Odměna 4.000,- Kč zvýšená o DPH činí celkem částku 4.800,- Kč. Náklady řízení hradí žalovaná ve lhůtě stanovené ve výroku tohoto rozhodnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e m o ž n o podat kasační stížnost do dvou týdnů ode dne doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze za podmínek stanovených v § 102 a násl. s.ř.s.
V Praze dne 5. srpna 2010
Mgr. Dana Č e r n o v s k á
samosoudkyně