20Ad 12/2010-77

[OBRÁZEK]

          ČESKÁ REPUBLIKA

   ROZSUDEK

                           JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně A. O., právně zastoupena JUDr. Helenou Hájkovou, advokátkou se sídlem Brno, Masarykova 37 proti  žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti  rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2009 o  plný invalidní důchod

t a k t o :

 I. Žaloba  s e   z a m í t á .

 II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

 Žalobkyně podala včasnou žalobu  proti výše označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav a zejména na skutečnost, že podle ošetřující lékařky MUDr. P. její zdravotní potíže jsou zařazeny do kategorie NYHA III, což neodpovídá míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pouze o  45 %. Navrhla    zrušit    napadené    rozhodnutí    a    věc    nařídit    k  novému     projednání

pokračování                   - 2 -           20Ad 12/2010

orgánům sociálního zabezpečení.

 Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

V projednávané věci žalovaná rozhodnutím ze dne 23.3.2009 zamítla žalobkyni žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek  ustanovení  § 38 zákona číslo 155/95 Sb. v platném znění s  odůvodněním, že podle posudku  Okresní správy sociálního zabezpečení  v Bruntále ze dne 30.1.2009 není plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého  zdravotního stavu poklesla schopnost soustavné  výdělečné  činnosti o  45 %. Posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále dne 30.1.2009 hodnotil míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle příl. č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění kap. IX, odd. A, položky 8 písm. b) o 45 %.

Krajský soud na základě posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě a posudkem lékaře OSSZ v Bruntále  vzal za prokázané, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný chronickou ICHS se stavem po non Q IM přední stěny a septa v únoru 2000, stavem po prosté angioplastice přední mezikomorové tepny v září 2001 s reziduální systolickou dysfunkcí levé komory s EF 50%, dle hodnot EF LK a bicyklové ergometrie NYHA II, dále hypertenzní nemocí III. stádia, t.č. kompenzovaná léčbou, stavem po tranzitorní ischemické atace v r. 2005 s přetrvávajícím centrálním vestibulárním syndromem, obezitou II. stupně s BMI 35,4, hyperlipoproteinemií, varixy dolních končetin více vlevo, koxartrozou vpravo I.-II. st, gonartrózou vpravo I. stupně, psoriasou, nyní již nepopisovanou.  Rozhodující příčinou   dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který k datu napadeného rozhodnutí byl stabilizován, byla chronická ICHS se stavem po non Q IM přední stěny a septa v únoru 2000, stav po prosté angioplastice přední mezikomorové tepny v září 2001 s reziduální systolickou dysfunkcí levé komory s EF 50%. Zdravotní postižení  posudkově odpovídá  hodnocení dle kapitoly IX, odd. A, pol. 8, písm. b) přílohy číslo  2 vyhlášky číslo  284/95 Sb. ve znění vyhlášky číslo 40/2000 Sb. a způsoboval pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 45 % z možného rozmezí 30 – 45 % i s ohledem na další chorobné stavy. Vzhledem uvedenému žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí  nebyla plně invalidní podle § 39 zákona číslo 155/95 Sb.

Krajský soud rozsudkem ze dne 2.9.2009 č.j. 20Cad 42/2009-26 dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba není důvodná, neboť nebyla u žalobkyně prokázána plná invalidita, a proto žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Proti rozsudku podala žalobkyně  kasační stížnost a Nejvyšší správní soud dne 18. března 2010 rozsudkem č.j. 4 Ads 4/2010-49 zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a věc tomuto soudu vrátil  dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem zdejšího soudu o přesvědčivosti a úplnosti posudku posudkové komise MPSV ČR pro rozpor mezi názorem ošetřující kardioložky a posudkovou   komisí   MPSV   v   rozsahu   srdečního    postižení    žalobkyně,   neboť 

pokračování                      - 3 -          20Ad 12/2010

kardioložka určila srdeční postižení stupněm  NYHA III. a posudková komise stupněm NYHA II, když navíc souhrnná zpráva z vyšetření ze dne 20.2.2008 prokazovala hodnotu METs 4.04, což odpovídá rozmezí hodnot uvedených v položce 8 písm. c) oddílu A, kapitoly IX, přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v plat. znění a dále, že ejekční frakce levé komory poklesla během 10 měsíců o 13% z 63 % na 50 %. Nejvyšší správní soud zavázal krajský soud k vyžádání doplňujícího posudku od posudkové komise, ve kterém komise znovu posoudí rozsah a intenzitu zdravotního postižení.

Krajský soud v intencích závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu vyžádal u posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě doplnění posudku. Posudková komise setrvala na svém závěru o existenci pouze částečné invalidity k datu napadeného rozhodnutí (k 23.3.2009). V doplňujícím posudku uvedla, že údaj o NYHA je údaj subjektivní a pomocný, který klasifikuje stupeň dušnosti dle subjektivních údajů. NYHA II znamená, že již  běžná námaha vede k dušnosti (nemocný vyjde bez zastavení nejvíce do II. patra), III.st. znamená, že menší než běžná námaha vede k dušnosti (nemocný nevyjde bez dušnosti do II. patra). Toto hodnocení slouží hlavně při klinických kontrolách léčených pacientů k hodnocení léčby. Nález ze dne 29.12.2009 (MUDr. P.) uvádí, že u posuzované jde o NYHA III, i když v něm blíže nespecifikuje, jak velká námaha dušnost vyvolává. Tolerance zátěže 100 W a v tomto konkrétním případě 1,1, W/kg by měla odpovídat subj.dušnosti v pásmu NYHA II, což posudková  komise MPSV při absenci přesnějších subjektivních údajů v předmětném nálezu takto zhodnotila. Jak hodnoty ejekční frakce 50 %, tak tolerance zátěže 1,1 W/kg jsou důvodem pro hodnocení dle kap. IX, odd. A, pol. 8, písm. b/ a pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nelze hodnotit dle písm. c).  Soud k tomu konstatuje, že pokud se týká lékařských nálezů od MUDr. P., ty vypovídají, že dle nálezu ze dne 20.2.2008 byla provedena echokardiolografie i ergometrie. Tento nález prokazuje  mimo jiné hodnotu EFLK 63% a výkon při bicyklové ergometrii 1,1, W/kg. V nálezu ze dne 29.12.2008  je stanovena hodnota EFLK 50%, ergometrie provedena nebyla, dokonce zpráva obsahuje sdělení, že od r. 2005 tato provedena nebyla, což je v rozporu z obsahem zprávy ze dne 20.2.2008.

Krajský soud opětovně i po provedeném dokazování doplňujícím posudkem posudkové komise MPSV závěry komise nezpochybnil a pro své rozhodnutí jej v plné šíři převzal.  Při přezkoumání správního rozhodnutí ve věcech nároků na důchodovou dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem,  je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku.  Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 16.7.2009 a vzhledem ke zrušujícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu i doplňující posudek  posudkové   komise MPSV dne 1.7.2010.  Posudky   podala

pokračování                     - 4 -                                20Ad 12/2010

posudková komise vždy  v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl vždy další odborný lékař, a to odborný internista, tedy odborník v oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně a odborný neurolog.  Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl.znění v kap. IX, odd. A, položce 8 písm. b) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro stavy po srdečních operacích s poklesem výkonu při obvyklém tělesném zatížení (téměř úplná korekce vady, snížená funkce LK, EF 40-50 %, výkon při bicyklové ergometrii 1 – 2 W/kg, 5-7 METs, VO2 max. 16-520 ml/kg/min, NYHA III). U žalobkyně byla dne 20.2.2008 zjištěna EFLK v míře 63 % a dne 29.12.2008 v míře 50%, což odpovídá při obou hodnotách zařazení pod písm. b). Uvedená položka udává možný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v míře 30-45% a komise hodnotila  45 %. Stanovení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v míře 45 % je tedy horní hranice z možného rozmezí v zařazení v písmenu b). V této souvislosti soud zdůrazňuje, že i při event. zařazení do písmene c), kde je procentuelní rozmezí možného poklesu soustavné výdělečné činnosti 50 – 60 %, nezakládá toto plnou invaliditu.

 V řízení nebylo prokázáno, že by u žalobkyně ke dni přezkoumávaného rozhodnutí docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 66 %, ani nebyl zjištěn zdravotní stav, jež by vyžadoval vytvoření zcela mimořádných podmínek pro výkon soustavné výdělečné činnosti, neboť nebylo prokázáno onemocnění uvedené v příloze číslo 3 vyhlášky číslo 284/95 Sb.

 Skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 30.1.2009,  posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 16.7.2007 a doplňující posudek ze dne 1.7.2010 a lékařské nálezy  kardiologické ambulance MUDr. I. P. ze dnů 29.12.2008 a 20.2.2008.

 Podle ust. § 38 zákona č. 155/95 Sb. (ve znění k datu napadeného rozhodnutí) pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal: a) plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) plně invalidním následkem pracovního úrazu.

 Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/95 Sb. (ve znění k datu napadeného rozhodnutí) pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

pokračování          - 5 -                                            20Ad 12/2010

 Pro účely posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se touto schopností rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem (§ 6 odst. 1 vyhl.č. 284/95 Sb.). Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/95 Sb.

 Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, ke dni 23.3.2009. 

 Vzhledem k tomu, že k uznání plné invalidity je nutno prokázat pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře  66 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl a nebylo prokázáno ani zdravotní postižení, jež by vyžadovalo vytvoření zcela mimořádných podmínek pro výkon soustavné výdělečné činnosti, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za plně invalidní.

 Krajský soud neshledal žalobu proti napadenému rozhodnutí žalované za důvodnou, a proto jí zamítnul (§ 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb.).

 Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační  stížnost  k  Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Ostravě dne 8. září  2010

Za správnost vyhotovení:                   JUDr. Jana Záviská, v.r.

Iva Charvátová                                                                    - samosoudkyně -