19Cad 166/2009-32

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

 

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce P. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 1.7.2009 číslo x, o nároku na plný invalidní důchod,

 

t a k t o :

 

 I. Žaloba  s e   z a m í t á .

 

  II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 Žalobce, zastoupený k podání žaloby svou matkou, podal včas žalobu proti České správě sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ). Domáhal se přezkoumání zdravotního stavu. Na výzvu soudu ze dne 16.9.2009 doplnil žalobu tak, že označil žalobce a žalovaného, označil rozhodnutí, jehož přezkoumání se domáhá a uvedl, že byl nedostatečně zjištěn jeho zdravotní stav. Domáhal se zrušení  rozhodnutí ČSSZ a vrácení věci žalované.

 

 Žalovaná  v písemném podání ze dne 7.12.2009 navrhovala provedení důkazu  posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.

 

 pokračování                                            - 2 -                                         19Cad 166/2009

 

 

  Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:

 

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 1.7.2009 číslo x zamítla žádost žalobce o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ)  v Karviné  ze dne 17.6.2009 není žalobce plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30%. V odůvodnění je uvedena dále věta: „Nadále Vám náleží důchod částečný invalidní“;

 

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 14.10.2009 číslo x provedla  opravu odůvodnění shora uvedeného rozhodnutí tak, že vyjmula chybně uvedenou větu “Nadále Vám náleží důchod částečně invalidní“ ;

 

- lékař OSSZ  v Karviné  dne 17.6.2009 na základě výsledků lékařského vyšetření provedl posudkové zhodnocení, ve kterém uvedl, že  u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který  odpovídá postižení uvedenému v kapitole V,  položka 6a/ přílohy č. 2  vyhl.č. 284/95 Sb. a  způsobuje 30 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti posuzovaného. Vydal výrok, že posuzovaný není plně invalidní dle § 39 z.č. 155/1995 Sb. a není ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zák.č. 155/95 Sb.;

 

- zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti  posoudila dne 24.3.2010 a 11.8.2010 posudková komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě. Dle zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. J. K., zdravotní dokumentace doložené ve spisové dokumentaci a dokumentace doložené posuzovaným se u žalobce jedná o lehkou mentální retardaci, poruchu adaptace – úzkostně depresivní reakci, org. emoční labilitu komp. na medikaci. Zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, rozhodující příčinou je lehká mentální retardace – v horní části pásma lehké mentální retardace, s poruchou adaptace a emoční labilitou kompenzovanou léčbou. PK MPSV ČR se neztotožnila s pracovním hodnocením psychologa s odůvodněním, že zjištěný mentální defekt ani průvodné poruchy jsou jen lehčího rázu a nepodmiňují pracovní nezpůsobilost žalobce obecně. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnotila PK MPSV ČR dle kapitoly V, položky 6, písm. a/ přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/95 Sb. v platném znění s přihlédnutím k závažnosti mentálního defektu, dosavadnímu výkonu práce i ostatním psychickým změnám. Posudkově hodnotila ve střední části procentního rozpětí – 30 %. Uvedla, že nejsou splněna klinická kritéria dle položky 5, písm. b/ - c/ uvedeného předpisu. Nejedná se o zdravotní postižení uvedené v příloze 3. a 4. k vyhlášce 284/1995 Sb. v platném znění. Při posouzení dne 24.3.2010 přihlédla k závažnosti mentálního defektu, dosavadnímu výkonu práce i ostatním psychickým změnám. Zohlednila lehký mentální defekt – v pásmu lehké debility, i další zdravotní postižení jako je stav po nefretomii vpravo, porucha adaptace a úzkostně depresivní reakce. Uvedla, že úroveň mentálního defektu rozhodně není důvodem k neschopnosti pracovní a výdělečné schopnosti. Dle psychiatrického nálezu je posuzovaný sledován a léčen jen pro organickou emoční labilitu, která je kompenzovaná při léčbě. PK MPSV ČR volila  střední pásmo procentního rozpětí dle kapitoly V, položky 6, písm. a/ z důvodu

pokračování                                                   - 3 -                               19Cad 166/2009

 

 

lehčí závažnosti mentální poruchy – IQ 65, tedy v pásmu lehké debility, s přihlédnutím k tomu, že není zjišťována závažná porucha osobnosti či závažná porucha sociálního přizpůsobení, není dokladována kombinace se závažným duševním onemocněním či závažnou organickou poruchou, závažnými poruchami chování a také s přihlédnutím k charakteru dosavadní práce a s ohledem na další zjištěné zdravotní změny. Věc byla projednána a posouzena v komisi psychiatrické za přítomnosti odborného psychiatra MUDr. Š. M.. Od doby, co žalobce přestal pracovat v r. 1996, došlo ve zdravotním stavu ke změně v tom, že mu byla provedena pravostranná nefrectomie, v případě tohoto onemocnění je stav stabilizován a funkce chybějící ledviny je kompenzována funkcí ledviny zbylé.

 

Pracovně je žalobce omezen zejména pro psychicky náročná a nadměrně fyzicky náročná zaměstnání, se značnou osobní odpovědností, hmotnou odpovědností, na rizikových pracovištích a ve značně nepříznivých klimatických podmínkách. Je schopen vykonávat jednoduchá pomocná dělnická zaměstnání za uvedených podmínek v menším pracovním kolektivu. Pracovní rekomandace uvedená v protokolu o jednání odpovídá zdravotnímu stavu posuzovaného žalobce. Ve výroku pak posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyl žalobce plně invalidní podle § 39 odst. 1  zákona č. 155/1995 Sb., nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.

 

Zjištění výše uvedená krajský soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí žalované ze dne 1.7.2009 a ze dne 14.10.2009  číslo x, posudek lékaře OSSZ v Karviné  ze dne 17.6.2009 a posudek PK MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 24.3.2010 a doplňující posudek téže komise ze dne 11.8.2010.

 

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

 

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek  posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 24.3.2010 a doplňující posudek téže komise dne 11.8.2010 a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku a jeho doplňku  pro jejich přesvědčivost, a proto také neprováděl další dokazování. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru psychiatrie, tedy se specializací, která odpovídá rozhodujícímu zdravotnímu postižení v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na  základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise se vypořádala se všemi

pokračování                                                - 4 -                                  19Cad 166/2009

 

 

lékařskými nálezy a námitkami žalobce.

 

Nebylo prokázáno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který by způsoboval 66 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce a nebylo ani prokázáno zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek.

 

Podle § 38 zák.č. 155/95 Sb. pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod, jestliže se stal

 

a/ plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29,  popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

 

b/ plně invalidním následkem pracovního úrazu.

 

Podle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

 

a/ poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo

 

b/ je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

 

Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

 

Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

 

Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

   pokračování                                                 - 5 -                                  19Cad 166/2009

 

 

Pro uznání plné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení vyjmenované v příloze č. 3 vyhl.č. 284/95 Sb., zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek. Poněvadž v takové míře pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyl zjištěn, a nebylo zjištěno ani zdravotní postižení, jež by vyžadovalo vytvoření zcela mimořádných podmínek podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., nelze žalobce k datu 1.7.2009 za plně invalidního považovat. Jestliže žalobce nebyl plně invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na plný invalidní důchod.

 

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

 

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona /§ 60 odst. 2 s.ř.s.

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze  podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

V Ostravě dne  21. září 2010

 

Za správnost vyhotovení:                                  JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r.

Iva Charvátová                                                              - samosoudkyně -