U  S  N  E  S  E  N  Í

 Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci navrhovatele: Ing. arch. O. K., za účasti Magistrátu města Plzně, se sídlem Nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň, jako příslušného volebního orgánu, a dále těch, jejichž volba byla napadena: 1. Mgr. M. B., 2. Ing. J. B., 3. Bc. S. B., 4. Mgr. M. B., 5. J. B., 6. M. D., 7. doc. Ing. V. D., Ph.D., 8. prof. MUDr. J. F., CSc., 9. MUDr. M. H., FICS., 10. E. H., 11. F. H., 12. R. H., 13. Dr. Mgr. F. H., 14. Bc. M. Ch., 15. M. Ch., 16. Mgr. A. J., 17. Mgr. I. J., 18. T. J., 19. E. K., 20. J. K., 21. H. M., 22. Ing. J. M., 23. H. M., 24. Ing. P. O., 25. Mgr. A. P., 26. Ing. P. R., 27. I. R., 28. Ing. P. R., 29. Ing. P. S., 30. J. S., 31. Bc. P. S., 32. Mgr. K. S., 33. Ing. M. Š., 34. Mgr. P. Š., 35. Ing. M. Š., 36. D. Š., 37. Ing. J. Š., 38. Ing. V. Š., 39. M. Š., 40. Ing. V. T., 41. Mgr. V. T., Th.D., 42. J. U., 43. Ing. M. U., 44. PhDr. Mgr. Mgr. J. V., 45. Mgr. M. V., 46. M. Z. a 47. Mgr. O. Ž., v řízení o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzně, volební obvod Plzeň, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010,

t a k t o :

I. Návrh   s e   z a m í t á . 

 II. Žádný z účastníků    n e m á    právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Návrhem podaným soudu osobně dne 27.10.2010 se navrhovatel domáhal rozhodnutí soudu o neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzně, volební obvod Plzeň, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010.

Na první straně návrhu je uvedeno: „Účastník řízení č.1: Magistrát města Plzně ...“.

Svůj návrh odůvodnil navrhovatel tím, že má informace, že v důsledku toho, že nešly zalepit obálky, mohlo dojít k vypadnutí volebních lístků a jejich zneplatnění. To je patrné z nahlédnutí na www.volby.cz při porovnání, kolik hlasů bylo neplatných z hlasů odevzdaných, protože jich bylo neobvykle mnoho. Volební komisaři neměli žádnou kontrolu, každý komisař počítal hlasy sám, a to, co zapsal, už nikdo nezkontroloval. Naopak u každých předchozích voleb vždy jeden volební komisař zapisoval a jeden až dva jej kontrolovali, zda správně zapisuje hlasy. Přitom volební lístky jsou velmi nepřehledné a je velká pravděpodobnost chyby. K prokázání toho navrhuje navrhovatel výslechy svědků – volebních komisařů B. D., P. D. a I. F. Jak vyplývá z výše uvedeného, došlo k porušení § 38 zákona č. 130/2000 Sb., protože účastník řízení č. 1 vyloučil i hlasovací lístky, které by byly jinak platné, jen proto, že mohly vypadnout z obálky proto, že obálky nešly zalepit. Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek účastník řízení č. 1 špatně rozdělil a sečetl hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, včetně přednostních hlasů, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. Navrhovatel je přesvědčen, že shora uvedená porušení zákona č. 130/2000 Sb. jsou natolik závažná, že nejen že mohla ovlivnit výsledky hlasování, ale skutečně toto hlasování i ovlivnila.

K tomuto návrhu na neplatnost hlasování se Magistrát města Plzně, jako příslušný volební orgán, vyjádřil tak, že námitku stěžovatele, že nemožností zalepit úřední obálku s hlasovacími lístky mohlo dojít při jejich vyjímání z volební schránky k vypadnutí hlasovacího lístku z úřední obálky a tím se stal neplatným, považuje za naprosto hypotetické a účelové tvrzení. Navrhovatel informací, že by k něčemu takovému došlo (nikoli mohlo dojít), sotva může disponovat, když jím navržené důkazy pro podporu jeho tvrzení jsou většinou zcela irelevantní, jelikož z osob navržených k výslechu v okrskové volební komisi v rámci statutárního města Plzně pracovala pouze paní P. D. a náhledem na server www.volby.cz opět žádný důkaz být předložen nemůže, jelikož údaj o počtu neplatných hlasovacích lístků není nikde zaznamenáván. Tento počet nelze zjistit jinak než rozpečetěním volební dokumentace z jednotlivých volebních okrsků a sečtením vyřazených neplatných hlasovacích lístků. Údaj o počtu platných hlasů nemá s námitkou stěžovatele nic společného a je údajem, ze kterého nelze k platnosti hlasovacích lístků učinit žádný závěr. K meritu této stěžovatelovy námitky je nutno uvést, že nemožnost zalepení úřední obálky není žádným porušením zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jelikož tento takovouto možnost nepředepisuje. Způsob hlasování řeší ustanovení § 34 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde je uvedeno, že volič hlasovací lístek vloží do úřední obálky. Uzavření úřední obálky zákon nepožaduje, nepožaduje ani možnost takového úkonu. Veškeré obálky jsou navíc jednotně v rámci celé ČR dodávány firmou Moraviapress a.s., která je na základě vítězství ve výběrovém řízení vypsaném Ministerstvem vnitra ČR dodává volební materiály všem obcím v rámci celé ČR. Organizace práce a činností při posuzování odevzdaných hlasovacích lístků a sčítání hlasů v jednotlivých okrskových volebních komisích je plně v kompetenci příslušné okrskové volební komise. Magistrát nemá žádné informace, že by některá okrsková volební komise v rámci města zvolila takový postup, kdy každý člen počítá hlasy sám, jak uvádí navrhovatel. I v případě, že by takový postup byl zvolen, nejedná se opět o porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Magistrát města Plzně se k uvedenému návrhu na neplatnost hlasování dále vyjádřil tak, že navrhovatel neuvádí ve své stížnosti žádné konkrétní porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, rovněž žádné konkrétní místo, kde by k takovému jednání došlo. Uvádí pouze obecně své ničím nepodložené domněnky. Tvrzení o tom, že Magistrát po vynětí hlasovacích lístků špatně rozdělil a sečetl hlasovací lístky, je zcela liché, jelikož Magistrát žádné hlasovací lístky nevyjímá a nesčítá, to činí jednotlivé okrskové volební komise, přičemž žádné konkrétní pochybení okrskové volební komise v některém z volebních okrsků na území města není ve stížnosti uvedeno. Oproštěn od spekulací o domněnkách stěžovatele považuje Magistrát za stěžejní sdělení, že k tomu, aby soud mohl vyslovit neplatnost hlasování, je zapotřebí splnění dvou kumulativních podmínek spočívajících za prvé v porušení některého z ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí a za druhé musí jít o porušení zákona takové závažnosti, kdy mohlo dojít k ovlivnění výsledku hlasování. Z návrhu stěžovatele nevyplývá žádné konkrétní porušení ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tedy Magistrát považuje stížnost za bezdůvodnou.

Z těch, jejichž volba byla napadena, se k výše uvedenému návrhu na neplatnost hlasování vyjádřili v samostatných podáních MUDr. M. H., FICS., a Mgr. P. Š. 

MUDr. M. H., FICS., ve svém vyjádření zejména uvádí, že obálky se před vhazováním do uren nezalepují již 20 let při žádných volbách. Proč si navrhovatel stěžuje až nyní? Obálky mají přehýbací okraj, vypadnutí lístku je téměř nemožné, přehýbací okraj by se musel ustřihnout, jinak to nevypadne. Neobvykle mnoho neplatných hlasů bylo pro nepřehlednost volebního systému. Dle informací účastníka šlo drtivou většinou o zakřížkování dvou stran a nebo při vykřížkování 47 osob napříč stranami o přešvihnutí o 1 či 2 křížky počtu. Jsme jen lidé a dalo se to čekat. Ano, volební systém není nejšťastnější, ale v tomto duchu stížnost nestojí. Nelze jednoznačně tvrdit, že obecně a všude počítal hlasy každý sám. U volebních komisí, kde seděli známí účastníka, se kontrolovali. Tři uvedené svědkyně jsou jen nepatrnou hrstkou volebních komisařů v Plzni.

Mgr. P. Š. ve svém vyjádření zejména uvádí, že náležitosti úředních obálek jsou stanoveny v § 31 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, jiné náležitosti úředních obálek tento zákon ani jiný právní předpis nestanoví. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení o náležitosti úředních obálek nebylo porušeno, nelze z tohoto důvodu považovat navrhovatelem namítané za důvod neplatnosti hlasování voleb do zastupitelstva města Plzně. K otázce množství neplatných hlasovacích lístků v napadených volbách a volbách do zastupitelstva města Plzně v roce 2006 účastník poznamenává, že podle jeho názoru nelze za množstvím neplatných volebních lístků hledat nezalepené úřední obálky, ale spíše výraznou kampaň křížkování a kroužkování po celé období roku 2010. Výši neplatných hlasovacích lístků však mohlo způsobit i více faktorů navzájem, jako např. vyjádření voliče nezvolit žádného z kandidátů nebo volební stranu, složitost volebního systému atd. Ať už výši neplatných hlasovacích lístků vyvolaly výše uvedené skutečnosti či skutečnosti jiné, je účastník názoru, že při hlasování nebylo porušeno žádné z ustanovení o hlasování dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, a proto je podaný návrh v tomto směru zcela nedůvodný. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí nepožaduje na členech okrskové volební komise, aby se navzájem kontrolovali při sčítání hlasů, nýbrž jednotlivým členům okrskové komise přiznává toliko právo nahlížet do jakéhokoliv hlasovacího lístku. Je tedy dle názoru účastníka čistě na jednotlivých členech okrskové volební komise, zda svého práva nahlížet do hlasovacích lístků sčítaných jiným členem okrskové komise využijí či nikoliv. Navíc kontrolu sčítání hlasů provádí předseda okrskové volební komise. Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí je právem každého z členů okrskové komise odepřít podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování s uvedením důvodu. Dle vědomosti účastníka se to v žádném z volebních okrsků nestalo, a proto případné výslechy svědků navržených navrhovatelem nemohou mít žádný význam ve vztahu k rozhodnutí soudu. Pokud navrhovaní svědci měli za to, že výsledek hlasování neodpovídal skutečně odevzdaným hlasům pro jednotlivé politické strany nebo kandidáty, měli tuto skutečnost namítnout při sčítání hlasů předsedovi okrskové komise nebo poznamenat ve výše uvedeném zápise, nikoliv však dodatečně, jak navrhuje navrhovatel. Co se průběhu a výsledku hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzně v roce 2010 týče, nedošlo k jakémukoliv porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, tedy úřední obálky, do kterých byly vhazovány volební lístky, měly veškeré zákonem požadované náležitosti, stejně tak ze strany žádného z volebních komisařů nedošlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).

Návrh na neplatnost hlasování ve volbách není důvodný.

Ve smyslu § 90 odst. 1 s.ř.s. se za podmínek stanovených zvláštními zákony [mj. zákonem č. 491/2001 Sb.] může občan nebo nezávislý kandidát návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti hlasování.

Podle § 90 odst. 2 s.ř.s. účastníky jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena.

Podle § 90 odst. 3 s.ř.s. soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.

Volby do zastupitelstev obcí jsou upraveny zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“).

Ve smyslu § 60 odst. 1 věty prvé zákona o volbách do zastupitelstev obcí podáním návrhu na neplatnost hlasování se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen (dále jen „navrhovatel“).

Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.

Navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že jím uváděná porušení zákona č. 130/2000 Sb. jsou natolik závažná, že nejen že mohla ovlivnit výsledky hlasování, ale skutečně toto hlasování i ovlivnila.

Navrhovatel předně tvrdí, že v důsledku toho, že nešly zalepit obálky, mohlo dojít k vypadnutí volebních lístků a jejich zneplatnění.

K tomu soud konstatuje, že podle § 31 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí volební místnost musí být vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků a prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.

Podle § 31 odst. 2 věty prvé zákona o volbách do zastupitelstev obcí úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy.

Podle § 33 odst. 3 věty třetí zákona o volbách do zastupitelstev obcí po záznamu ve výpisu ze seznamu obdrží [volič] od okrskové volební komise úřední obálku.

Podle § 34 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 31 odst. 3).

Podle § 34 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí po úpravě hlasovacího lístku podle odstavců 3 a 4 jej volič vloží do úřední obálky, kterou obdržel od okrskové volební komise. V územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze volič vloží hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva územně členěného statutárního města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a hlasovací lístek pro volby do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části do jedné úřední obálky.

Podle § 34 odst. 6 věty prvé zákona o volbách do zastupitelstev obcí volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky.

Ježto, jak patrno, zákon o volbách do zastupitelstev obcí v citovaných ustanoveních (ani nikde jinde) nestanovuje, že úřední obálky mají jít zalepit, nemohlo tím, že obálky nešly zalepit, dojít k porušení ustanovení tohoto zákona (natož pak způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování).

 K tomu zdejší soud poznamenává, že v analogickém řízení o neplatnosti volby kandidáta na poslance Státní volební komise uvedla, že je na voliči, aby vložil svůj hlasovací lístek do úřední obálky takovým způsobem, aby z této úřední obálky nevypadl, a Nejvyšší soud i tomuto vyjádření Státní volební komise přitakal (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.7.2002 sp. zn. 11 Zp 23/2002 = č. 128/2002 SoJ).

Navrhovatel se tu dovolával „nahlédnutí na www.volby.cz“.

S ohledem na uvedené (= nejde tu o porušení ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí) zdejší soud jen pro úplnost konstatuje, že má za to, že „nahlédnutí na www.volby.cz“ nikterak neprokazuje tvrzení prezentované navrhovatelem o vypadávání volebních lístků z obálek a jejich zneplatňování při letošních volbách. Z údajů na internetových stránkách Českého statistického úřadu lze propočítat, že při volbách do zastupitelstva města Plzně (při konstantním počtu 47 zastupitelů) bylo v roce 2010 odevzdáno 0,9987 % vydaných obálek, v roce 2006 0,9982 % vydaných obálek, v roce 2002 0,9978 % vydaných obálek, v roce 1998 0,9988 % vydaných obálek a v roce 1994 0,9994 % vydaných obálek a že na jednu odevzdanou obálku připadalo v roce 2010 43,0008 platných hlasů, v roce 2006 43,7926 platných hlasů, v roce 2002 42,0873 platných hlasů, v roce 1998 43,7102 platných hlasů a v roce 1994 42,9359 platných hlasů. Možno tudíž říci, že poměr odevzdaných ku vydaným obálkám byl oproti letošnímu roku vyšší v roce 1998 a 1994, ale nižší v roce 2006 a 2002, a že počet platných hlasů připadajících na jednu odevzdanou obálku byl oproti letošnímu roku vyšší v roce 2006 a 1998, ale nižší v roce 2002 a 1994. Letošní – historicky průměrné – výsledky však podle názoru soudu nijak neprokazují navrhovatelovo tvrzení, že mohlo dojít k vypadnutí volebních lístků z obálek a jejich zneplatnění při letošních volbách.

 K dalšímu soud uvádí, že účastník řízení č. 1 nemohl vyloučit žádné hlasovací lístky, protože platnost hlasovacích lístků nepotvrzuje s konečnou platností Magistrát města Plzně, nýbrž okrsková volební komise [§ 41 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. V tomto případě nemohlo dojít k porušení žádného ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., neboť volby do zastupitelstev obcí jsou upraveny zákonem o volbách do zastupitelstev obcí (= č. 491/2001 Sb.) a nikoli zákonem o volbách do zastupitelstev krajů (= č. 130/2000 Sb.).

V daném případě tudíž soud neshledal, že by v předmětných volbách byla ve směru namítaném navrhovatelem (= nešly zalepit obálky) porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Navrhovatel dále tvrdí, že volební komisaři neměli žádnou kontrolu, každý komisař počítal hlasy sám, a to, co zapsal, už nikdo nezkontroloval.

K tomu soud konstatuje, že podle § 40 odst. 4 věty prvé zákona o volbách do zastupitelstev obcí po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise sečte hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty.

Podle § 40 odst. 4 věty třetí zákona o volbách do zastupitelstev obcí hlasuje-li se v okrsku do zastupitelstva města nebo do Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, hlasovací lístky se před sčítáním rozdělí podle jednotlivých druhů zastupitelstev, a poté se sčítají zvlášť.

Podle § 40 odst. 6 zákona o volbách do zastupitelstev obcí každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

Podle § 42 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

Ježto, jak patrno, zákon o volbách do zastupitelstev obcí v citovaných ustanoveních (ani nikde jinde) nestanovuje, že hlasy (z určitého počtu hlasovacích lístků) musí sčítat více členů okrskové volební komise, nemohlo – bez dalšího – tím, že hlasy (z určitého počtu hlasovacích lístků) sčítal jen jeden člen okrskové volební komise, dojít k porušení ustanovení tohoto zákona (natož pak způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování).

Navrhovatel zde navrhoval „výslechy svědků, volebních komisařů – B. D., P. D. a I. F.“.

Ohledně toho Magistrát města Plzně uvedl, že dle sdělení jednotlivých úřadů městských obvodů došel ke zjištění, že z uvedených navržených svědků („volebních komisařek“) pracovala v okrskové volební komisi pouze P. D. (komise č. 3), B. D. ani I. F. dle jejich záznamů nepracovaly v žádné okrskové volební komisi v rámci statutárního města Plzně.

Soud  toto sdělení akceptoval.

Soud rovněž požádal Magistrát města Plzně o předložení xerokopie zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 3 ve volebním obvodu Plzeň. Z tohoto zápisu soud zjistil, že v době jeho vyhotovení bylo přítomno všech 7 členů okrskové volební komise s právem hlasovat (tj. včetně P. D.). Zápis byl za jejich účasti přečten a schválen. Každý ze členů okrskové volební komise s právem hlasovat zápis podepsal a žádný neodmítl zápis podepsat (natož aby důvody odmítnutí uváděl v samostatné příloze k zápisu).

Soud dále požádal o předložení vyjádření k tvrzení navrhovatele předsedu okrskové volební komise volebního okrsku č. 3 ve volebním obvodu Plzeň L. P. Předseda komise L. P. se k tomu vyjádřil tak, že ve dnech konání voleb ve volební místnosti volebního okrsku č. 3 se komise řídila zákonem o volbách do zastupitelstev obcí a příslušnými ustanoveními soudního řádu správního a pokyny pro postup okrskových volebních komisí při realizaci závazného systému a zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev obcí vydanými v dubnu 2010. Při práci komise volebního okrsku nebyly zjištěny žádné závady, které by měly vliv na výsledky voleb. Členové komise pracovali svědomitě v duchu slibu stvrzeného na školení komisí dne 22.9.2010.

Jelikož tvrzení navrhovatele [„volební komisaři neměli žádnou kontrolu, každý komisař počítal hlasy sám, a to, co zapsal, už nikdo nezkontroloval“] je samo o sobě dosti vágní a zcela nekonkrétní, má soud za to, že opatřování dalších podkladů pro vydání rozhodnutí (tj. zejména svědeckých výpovědí) by zde bylo již redundantní.  

K přezkoumávané věci zdejší soud poukazuje také na ustálenou judikaturu ve věcech volebních: „Legálnost hlasování ve volbách do zastupitelstva obce nemůže být zpochybněna toliko blíže nepodloženými domněnkami navrhovatelů.“ (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16.11.2006 č.j. 44 Ca 155/2006-48 = č. 1092/2007 Sb. NSS).

 K dalšímu soud uvádí, že účastník řízení č. 1 nemohl špatně rozdělit a sečíst hlasovací lístky, protože sčítání hlasů neprovádí Magistrát města Plzně, nýbrž okrskové volební komise [§ 16 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí]. Ani v tomto případě nemohlo dojít k porušení žádného ustanovení zákona č. 130/2000 Sb., neboť volby do zastupitelstev obcí jsou upraveny zákonem o volbách do zastupitelstev obcí (= č. 491/2001 Sb.) a nikoli zákonem o volbách do zastupitelstev krajů (= č. 130/2000 Sb.).

Ani v daném případě tudíž soud neshledal, že by v předmětných volbách byla ve směru namítaném navrhovatelem (= volební komisaři neměli žádnou kontrolu, každý komisař počítal hlasy sám, a to, co zapsal, už nikdo nezkontroloval) porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Ohledně celého volebního soudnictví je pak na místě zdůraznit, že Ústavní soud tu došel mimo jiné k tomuto zásadnímu závěru: „Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho [= ze zákonné úpravy volebního soudnictví a ověřování voleb] plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. ... Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality ve volebním soudnictví). ... Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26.1.2005 sp. zn. Pl. ÚS 73/04 = č. 140/2005 Sb.).

Vzhledem k výše uvedenému zdejší soud v mezích námitek uvedených v návrhu na neplatnost hlasování neshledal, že ve volbách do zastupitelstva města Plzně, volební obvod Plzeň, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, byla porušena ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, natož že byla porušena způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.

Jelikož návrh na neplatnost hlasování ve volbách do zastupitelstva města Plzně, volební obvod Plzeň, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, není důvodný, soud jej usnesením podle § 90 odst. 3 věty prvé s.ř.s. ve spojení s § 78 odst. 7 s.ř.s. per analogiam zamítl.

 Ohledně vymezení okruhu účastníků tohoto řízení se zdejší soud opírá o tento zásadní názor Nejvyššího správního soudu: „Slova zákona, že účastníkem řízení jen ten, jehož volba byla napadena, nelze vykládat restriktivně tak, že by zvolený kandidát byl účastníkem jenom tehdy, pokud by se někdo domáhal návrhem vyslovení neplatnosti volby kandidáta, ale též tehdy, usiluje-li návrh o vyslovení neplatnosti voleb či hlasování; i v posléze uvedených dvou případech totiž mohou být dotčena práva zvoleného kandidáta. Jiný výklad by nebyl konformní s článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článkem 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Tento závěr plně potvrzuje nález pléna Ústavního soudu ze dne 10.1.1996, který, když zrušoval ustanovení § 200l o. s. ř. proto, že omezovalo účastenství v řízení toliko na navrhovatele, konstatoval: „Výraz „jeho věc“ v čl. 38 odst. 2 Listiny je nutno vykládat tak, že každý, o jehož právech a povinnostech má být v soudním řízení jednáno, má mít možnost se tohoto řízení účastnit a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.“.“ (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004 č.j. Vol 13/2004-91 = č. 472/2005 Sb. NSS).

Řízení ve věcech volebních jsou podle § 11 odst. 1 písm. l) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozena od soudního poplatku.

Žádný z účastníků řízení nemá podle § 93 odst. 4 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.).

Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu, tj. 12.11.2010 (§ 93 odst. 5 věta druhá s.ř.s.).

V Plzni dne 12. listopadu 2010

JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D.

          předseda senátu