59 Af 45/2010-14
Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl v senátu složeném
z předsedkyně senátu Mgr. Hany Burešové a soudkyň Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. v právní věci žalobkyně B.H., bytem U K.xx, L25, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalované č.j. xx a č.j. xx ze dne xx,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně podala dne 2. 9. 2010 k poštovní přepravě písemnost adresovanou České správě sociálního zabezpečení, kterou lze posoudit jako žalobu proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalované. Žalovaná postoupila tuto písemnost dne 15. 9. 2010 zdejšímu soudu. Soud si od žalované vyžádal kopie napadených rozhodnutí a jejich dodejek žalobkyni,
ze kterých vyplývá, že obě rozhodnutí byla žalobkyni doručena dne 30. 7. 2010. Z napadených rozhodnutí je rovněž zřejmé, že žalobkyně byla poučena o tom, že proti těmto rozhodnutím lze podat do 30 dnů od jejich doručení žalobu k příslušnému soudu.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. nemohlo proběhnout a žaloba musela být odmítnuta z následujících důvodů:
Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Dle § 7 odst. 4 zákona č. 261/2001 Sb., lze proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o nároku, o výši jednorázové peněžní částky a o její výplatě oprávněné osobě podat opravný prostředek k vrchnímu soudu, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné osoby.
Dle § 31 odst. 1 s.ř.s. rozhodují ve věcech správního soudnictví krajské soudy.
Dle § 129 s.ř.s. ve věcech správního soudnictví, v nichž zvláštní zákon svěřuje soudu rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. prosinci 2002, lze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinak, žalobu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky tam stanovené. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, má podání žaloby odkladný účinek.
Na projednávaný případ se vztahuje úprava v přechodném ustanovení § 129 s.ř.s., která je úpravou speciální. Žalobu ke správnímu soudu je proto nutno podat ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí.
Dle § 40 odst. 1 s.ř.s. počíná lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Dle § 40 odst. 3 s.ř.s. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
V projednávaném případě není sporu o tom, že napadená rozhodnutí byla žalobkyni doručena dne 30. 7. 2010. Aby žaloba proti těmto rozhodnutím mohla být projednána, musela by být v souladu s ustanoveními o počítání lhůt podána k poštovní přepravě nejpozději dne 30. 8. 2010. V případě žalobkyně však byla žaloba k poštovní přepravě podána až dne
2. 9. 2010.
Dle § 72 odst. 4 s.ř.s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Soud proto žalobu dle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděnou odmítl.
Vzhledem k vydání usnesení o odmítnutí žaloby soud v souladu ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto usnesení, k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného, písemně, trojmo.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle § 105 odst. 2 s.ř.s. zastoupen advokátem.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s., dle § 106 odst. 1 s.ř.s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
V Liberci dne 30. září 2010.
Mgr. Hana Burešová, v.r.
předsedkyně senátu