22 A 83/2011 – 5

U s n e s e n í

 Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně G. M. G., proti žalované Vězeňské službě ČR, Věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava, se sídlem Opava, Krnovská 68, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29.4.2011 o použití poutacího opasku při eskortě žalobkyně,

t a k t o :

 I. Žaloba se odmítá.

 II. Žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o tom, že při eskortě žalobkyně do civilního zdravotnického zařízení dne 29.4.2011 bude použit poutací opasek a nikoliv jen pouta. Současně žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků                  a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

          Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

          Krajský soud nejprve v souladu s usnesením Krajského soudu v Plzni                  ze dne  30.11.2006 č.j. 57 Ca 166/2005-14 konstatuje, že podle § 3 odst. 1 zákona              č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, střežení odsouzených, dozor nad nimi, metody zacházení s odsouzenými a stanovené podmínky výkonu trestu zajišťuje Vězeňská služba České republiky. Vězeňská služba činí v průběhu výkonu trestu           ve vztahu k odsouzeným nepřeberné množství činností v rámci úkolů jí stanovených [§ 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,         ve znění pozdějších předpisů], avšak každý její úkon není možné považovat za úkon správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., neboť ne každý úkon je výsledkem rozhodování o právu či povinnosti odsouzeného v oblasti veřejné správy.

        Napadený výsledek činnosti žalovaného není výsledkem rozhodování o právu  či povinnosti žalobkyně jako odsouzené v oblasti veřejné správy, když „rozhodnutími“ ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. lze rozumět jen takové akty orgánů veřejné moci,           které jsou výsledkem příslušného, často formalizovaného, řízení, a s jejichž vydáním spojuje vznik, změnu, zrušení či závazné určení práva a povinnosti některý z obecně závazných právních předpisů České republiky. Od takových rozhodnutí                               ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. je však třeba odlišovat jiné faktické pokyny či donucení  a další výsledky činnosti orgánů veřejné moci, které však rozhodnutími ve smyslu              § 65 odst. 1 s.ř.s. nejsou. Krajský soud dospěl k závěru, že právě o takový případ se jedná i v posuzované věci.

.

        Z výše uvedených důvodů krajský soud žalobu žalobkyně podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, neboť žalobkyně se domáhá přezkoumání jiného výsledku činnosti orgánu veřejné moci, který není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. a je ze soudního přezkoumání podle § 68 písm. e) s.ř.s. ve spojení s § 70 písm. a) s.ř.s. vyloučeno.

          Krajský soud žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků,               neboť podanou žalobu bylo nutné z výše uvedených důvodů odmítnout. Žalobkyně tedy nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s.ř.s., protože žaloba byla podána zjevně neúspěšně. Krajský soud současně          podle § 35 odst. 8 s.ř.s. zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů, protože v důsledku podání zjevně neúspěšné žaloby žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s.ř.s.

Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky vychází z § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení je  m o ž n o  podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 24. června 2011

Za správnost vyhotovení:                                                  JUDr. Monika Javorová, v. r.

Marcela Jánová                                                                       předsedkyně senátu