57A 106/2011 – 29
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně I.H., bytem…, zastoupené JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, ml., Společná advokátní kancelář Brno, Kobližná 19, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě žalobkyně uvedla, že rozhodnutí MěÚ Třebíč ze dne 29.11.2010 byla uznána vinnou ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 a písm. l) přestupkového zákona a dle ust. § 11 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1 písm. c) a § 22 odst. 4 přestupkového zákona ji za spáchaný přestupek byla uložena pokuta ve výši 25.000,-Kč splatná do 5 měsíců od právní moci rozhodnutí, dále zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí a povinnost uhradit náklady spojené s projednáním přestupku ve výši 1.000,-Kč, a to rovněž do 5 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Předmětného přestupku se měla dopustit tím, že dne 28.9.2010 okolo 10:20 v obci … ve směru od obce .. měla řídit osobní motorové vozidlo tov. zn…. , reg. zn. …, aniž by byla držitelkou příslušného řidičského oprávnění a nezastavila před železničním přejezdem na příkaz dopravní značky stůj, dej přednost v jízdě. Toto rozhodnutí napadla odvoláním. Rozhodnutím žalovaného ze dne 21.7.2011 bylo podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu její odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný uvedl, že oznámení o dosažení 12-ti bodů bylo žalobkyni doručeno fikcí dne 12.7.2010, tudíž dne 20.7.2010 (uplynutím 5 pracovních dní) měla pozbýt řidičské oprávnění. Opětovné doručení oznámení, které převzala dne 8.11.2010 nemá dle odvolacího správního
Pokračování -2- 57A 106/2011
orgánu žádný vliv na dřívější uplatnění fikce doručení. V době silniční kontroly (28.9.2010) žalobkyně tedy podle odvolacího správního orgánu nebyla držitelkou řidičského oprávnění. Dále odvolací orgán uvádí, že rozhodnutí v přezkumném řízení ze dne 20.12.2010 nabylo právní moci téhož dne, tedy 20.12.2010 a jeho právní účinky a závaznost se jím řídit nastávají až právní mocí. Z toho pak má vyplývat, že v období od 8.6.2010 (nabytí právní moci rozhodnutí v příkazním řízení) do 20.12.2010 (právní moc rozhodnutí v přezkumném řízení) měly trvat účinky rozhodnutí MěÚ Ivančice, čj. OSČ-od/r-299/2010. Proto dne názoru odvolacího správního orgánu v období od 20.7.2010 (okamžik, kdy měla pozbýt řidičské oprávnění) do 20.12.2010, tudíž i v den spáchání přestupku neměla být žalobkyně držitelkou řidičského oprávnění. S touto argumentací však žalobkyně nesouhlasí a cítí se být řízením a rozhodnutím žalovaného zkrácena na svých právech.
Žalobou, kterou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 21.7.2011, předně namítá, že se nedopustila spáchání přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e), bod 1 přestupkového zákona. Namítá, že se žalovaný ve svém rozhodnutí nevypořádal náležitým způsobem s námitkami uváděnými v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a dále, že nebyly naplněny všechny znaky přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 přestupkového zákona. Konkrétně vytýká rozhodnutí žalovaného následující:
1) Skutečnost, že oznámení o dosažení 12-ti bodů bylo žalobkyni doručeno fikcí a měla tak po uplynutí 5 pracovních dní (po doručení fikcí) pozbýt dle právního předpisu formálně řidičské oprávnění, nelze automaticky dávat do souvislosti, že již tímto pokud po nastalých účincích pozbytí řidičského oprávnění, řídí motorové vozidlo, automaticky spáchá přestupek. Je totiž rozdíl v tom – ve vztahu ke spáchání přestupku podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 přestupkového zákona, jakým způsobem dojde k účinkům doručení oznámení. Tedy pokud se fakticky nedozví o dosažení 12-ti bodů má za to, že není naplněna subjektivní stránka přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 přestupkového zákona. Zavinění zde není dáno ani ve formě nevědomé nedbalosti, neboť žalobkyně nemohla předpokládat, že by dosáhla 12 bodů a mohla by tak pozbýt řidičské oprávnění, když poslední přestupek, na základě něhož jí byly neoprávněně připsány body, nespáchala, což bylo dodatečně prokázáno v přezkumném řízení a rozhodnutí o přestupku bylo zrušeno.
2) Dále namítá, že sice může být formálně pravdou, pokud se bude formalisticky držet litery zákona, že v době od 20.7.2010 do 20.12.2010 nebyla (znovu zdůraznila čistě formálně) držitelkou řidičského oprávnění, avšak v samotném průběhu řízení o přestupku před jeho pravomocným skončením (sice po rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ale před rozhodnutím odvolacího správního orgánu) došlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byla shledána vinnou z přestupku, na základě něhož jí byly připsány body a v důsledku toho měla dosáhnout 12 bodů a pozbýt tak řidičské oprávnění. Zrušující rozhodnutí bylo sice vydáno a nabylo právní moci dne 20.12.2010, avšak účinky tohoto rozhodnutí nastávají od počátku, tedy musí být zohledněno, že se dne 28.10.2009 žádného přestupku nedopustila
Pokračování -3- 57A 106/2011 – 30
a pokud by v důsledku nezákonného rozhodnutí o tom, že spáchala přestupek mělo dojít k újmě na jejich právech, musí dle jejího názoru dojít k nápravě v řízení o přestupku vedeného v důsledku předchozího nezákonného rozhodnutí o přestupku. Má za to, že odvolací správní orgán měl vzít tuto skutečnost v potaz, nedržet se formalisticky názoru, že v rozhodné době nebyla držitelkou řidičského oprávnění. Má za to, že v přestupkovém řízení se musí správní orgán i v odvolacím řízení zabývat skutečnostmi svědčícími ve prospěch obviněného z přestupku.
3) Rovněž má za to, že rozhodnutí žalovaného není v souladu se zásadami činnosti správních orgánů (zejména § 2 správního řádu) a vybočuje z mezí správního uvážení.
Má za to, že napadené rozhodnutí trpí takovými nedostatky, které ve svém souhrnu zakládají jeho nezákonnost a žalovaný tak ve svém důsledku vykonával státní moc způsobem, který zákon vylučuje. Navrhoval, aby soud rozsudkem, který vydá, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 21.7.2011 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a dále požadoval úhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek a odměnu advokáta.
V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhoval její zamítnutí. Odkázal především na odůvodnění svého napadeného rozhodnutí a dále, že v předmětné věci je zásadní to, zda žalobkyně byla či nebyla dne 28.9.2010 držitelkou řidičského oprávnění. K tomu uvedl, že ať již je oznámení o dosažení 12 bodů doručeno fikcí či nikoliv, uplynutím 5 pracovních dnů (nejsou-li podány námitky) řidič pozbývá řidičského oprávnění. Nejedná se o žádné formální pozbytí. Co se týče údajného nenaplnění subjektivní stránky přestupku, z výpisu z EKŘ vyplývá, že kromě rozhodnutí o přestupku, které nabylo právní moci dne 8.6.2011 (jedná se o příkaz, který byl následně zrušen v přezkumném řízení), byly všechny přestupky žalobkyně vyřešeny blokově. O všech těchto přestupcích tedy žalobkyně musela vědět. Za dané situace žalobkyně přinejmenším měla a mohla vědět, jaký je stav jejího bodového konta. Dle § 99 odst. 1 správního řádu účinky rozhodnutí v přezkumném řízení mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí a nebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí v přezkumném řízení. V rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, správní orgán s ohledem na obsah přezkoumávaného rozhodnutí určí, odkdy nastávají jeho účinky. Pokud tedy MěÚ Ivančice, odbor správních činností na rozhodnutí v předmětném řízení nevyznačil, že jeho účinky nastávají zpětně, tedy ke dni právní moci přezkoumávaného rozhodnutí, platí, že účinky rozhodnutí v přezkoumném řízení nastávají až spolu s jeho právní moci (v tomto případě účinky rozhodnutí v přezkumném rozhodnutí nastávají až dne 20.12.2010). Žalobkyně tedy v období od 8.6.2010 do 20.12.2010 nebyla držitelem řidičského oprávnění a dne 28.9.2010 se tedy přestupku spočívajícího v řízení vozidla bez řidičského oprávnění nepochybně dopustila. S ohledem na výše uvedené je žalovaný přesvědčen, že žalobkyně nebyla zkrácena jeho postupem ani postupem správního orgánu I. stupně na svých právech a proto navrhoval, aby soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Na toto stanovisko žalovaného žalobkyně reagovala replikou, v niž uvedla, že se stanoviskem žalovaného nesouhlasí. Správní orgán, který opětovně doručil oznámení o dosažení 12 bodů, svým postupem (opětovným doručením) žalobkyni jako účastníku řízení
Pokračování -4- 57A 106/2011
dal jasně najevo, že s prvním doručením písemnosti o dosažení 12 bodů nespojuje účinky tohoto oznámení, tedy pozbytí řidičského oprávnění po uplynutí lhůty 5 pracovních dní, jinak by oznámení znovu neposílal. Žalobkyni tak bylo jasně dáno najevo, že všem svým povinnostem plynoucím z předmětného oznámení dostojí, když bude dodržovat své povinnosti od okamžiku opětovného doručení. Správní orgán sám vyvolal pochybnosti o právech a povinnostech žalobkyně, což v žádném případě nemůže být přičítáno k tíži její osobě a musí být vycházeno ze stavu, který je pro účastníka řízení příznivější. Nemůže tak být uzavřeno odvolacím správním orgánem, že opakované doručení bylo nadbytečné a nemá žádný vliv na předchozí uplatnění fikce doručení. Argumentace žalovaného o tom, že v podstatě všechny přestupky žalobkyně byly vyřešeny v blokovém řízení, že o nich tedy musela vědět, je argumentace naprosto nepřípustná. Je pravdou, že žalobkyně věděla o přestupcích řešených v blokovém řízení ale za tyto ji bylo připsáno na její bodové konto 11 bodů, nikoliv 12, které jsou podmínkou proto, aby jí bylo zasíláno oznámení o dosažení 12 bodů a pozbývala tak řidičské oprávnění. Byla si vědoma dosažení 11 bodů a s ohledem na tuto skutečnost si dávala pozor, aby nespáchala jakýkoliv přestupek. Trvala na tom, že zavinění zde není dáno ani ve formě nevědomé nedbalosti, neboť nemohla předpokládat, že by dosáhla 12 bodů a mohla by tak pozbýt řidičské oprávnění, když řádně dodržovala předpisy a když poslední přestupek, na základě něhož jí byly neoprávněně připsány body, nespáchala, což bylo dodatečně prokázáno v přezkumném řízení a rozhodnutí o přestupku bylo zrušeno. Za této situace, pokud se fakticky nedozví o dosažení 12 bodů (1. oznámení doručováno fikcí), má za to, že není a nemůže být naplněna subjektivní stránka přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 přestupkového zákona. Dále nemůže souhlasit s argumentací žalovaného ve vztahu k § 99 odst. 1 správního řádu. Toto ustanovení jednoznačně ukládá správnímu orgánu na rozhodnutí vydaném v přezkumném řízení vyznačit, odkdy nastávají jeho účinky. Pokud tak správní orgán neučiní, neznamená to automaticky, že právní účinky nastávají od právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení. Jedná se o faktickou formální vadu, kterou lze odstranit kdykoli vyznačením data, od kdy jeho účinky nastávají a lze ji rovněž odstranit s ohledem na dikci zákona, dovozením právních účinků takového rozhodnutí od pravidel uvedených ve správním řádu.
Pouze stanovuje povinnost vyznačit, odkdy nastávají právní účinky rozhodnutí, a to u rozhodnutí, jimiž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí. V případě žalobkyně došlo ke zrušení přezkoumávaného rozhodnutí, které není předběžně vykonatelné a kterým byla ukládána povinnost. Odst. 2 § 99 správního řádu ukládá (při aplikaci na případ žalobkyně), aby správní orgán určil, že účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí, pokud okolnosti případu neodůvodňují jiné řešení, což v daném případě nepřipadá v úvahu. Z uvedeného pak vyvozuje žalobkyně jednoznačný závěr, že tedy v období od 8.6.2010 do 20.12.2010 byla držitelem řidičského oprávnění a dne 28.9.2010 se tedy přestupku spočívajícího v řízení vozidla bez řidičského oprávnění nepochybně nedopustila.
Skutečnosti důležité pro rozhodnutí zjištěné ze správních spisů
Dne 30.6.2010 Magistrát města Brna, odbor dopravně správních činností pod č.j. ODSČ-311/B-2010 oznamoval žalobkyni na adresu … dosažení 12-ti bodů v bodovém hodnocení a současně vyzýval k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Z Oznámení vyplynulo, že žalobkyně ke dni 8.6.2010 dosáhla celkové počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zákonem
Pokračování -5- 57A 106/2011 – 31
č. 361/2000 Sb. Podle § 123 c) odst. 3 uvedeného zákona byla vyzývána k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu (pokud je jejím držitelem) uvedenému úřadu nejpozději do 5. pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Současně jí bylo sdělováno, že uplynutím 5. pracovních dnů ode dne, v níž bylo žalobkyni oznámení doručeno, pozbývá řidičské oprávnění (§ 123 c) odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.). Dále uvedeno, že proti provedení záznamu může jmenovaná podat písemné námitky u uvedeného městského úřadu, který provedení záznamu zpracoval. Budou-li námitky shledány oprávněnými, nejpozději do 10 pracovních dnů tento úřad provede opravu záznamů o dosaženém počtu bodů v registru řidičů a neprodleně žalobkyni písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu. Shledá-li uvedený úřad uplatněné námitky jako nedůvodné, rozhodnutím je zamítne a provedený záznam potvrdí. U tohoto oznámení byl i výpis EKŘ. Z předložené doručenky vyplývá, že zásilka s označením ODSČ – 311/B-2010 byla zasílána na jméno I.H., bytem …. Z doložené doručenky vyplývá, že adresát nebyl zastižen, byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 2.7.2010, je uvedeno i jméno a příjmení doručujícího pracovníka. Dále uvedeno, že zásilka nebyla vyzvednuta a byla vrácena odesílateli 13.7.2010, když odběrní lhůta končí dne 12.7.2010. Ve spise se pak nachází Úřední záznam z 28.9.2010 sepsaný PČR územní odbor Třebíč, dopravní inspektorát, z něhož vyplývá, že tohoto dne v 10:20 hod bylo hlídkou policie (uvedeno její složení) zastaveno předepsaným způsobem vozidlo … RZ: …, které řídila žalobkyně (uvedeny všechny údaje k její totožnosti). Vozidlo bylo zastaveno z důvodu, že řidička nezastavila před železničním přejezdem na příkaz dopravní značky, stůj dej přednost, čímž porušila ust. § 28 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., a je tak podezřelá ze spáchání přestupku dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb. Při následné lustraci bylo zjištěno, že řidička I.H. k 20.7.2010 dosáhla plného počtu bodů a je vedena jako neřidič. Tím porušila ust. § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., a je podezřelá ze spáchání přestupku dle § 22 odst. 1 písm. e)/1 zákona č. 200/1990 Sb. ŘP nebyl na místě zadržen z důvodu, že řidička uvedla, že nebyla nikým vyrozuměna o tom, že by byla vybodována a pozbyla by řidičské oprávnění. Podezření ze spáchání přestupku PČR oznamovala MěÚ Třebíč 28.9.2010.
Dne 1.11.2010 MěÚ Třebíč, odbor správních činností, oddělení správní a přestupkové zasílalo žalobkyni oznámení o zahájení přestupkového řízení a současně ji předvolával k ústnímu jednání na den 29.11.2010. Bylo doručováno na adresu… , žalobkyně nebyla při doručení zastižena, zásilka byla připravena k vyzvednutí 3.11.2010, zásilka nebyla vyzvednuta a byla vrácena odesílateli 16.11.2010.
29.11.2010 se konalo ústní jednání o přestupku, jehož se žalobkyně nezúčastnila, jak vyplývá z protokolu o ústním jednání o přestupku. Téhož dne bylo vydáno rozhodnutí, kdy MěÚ Třebíč rozhodl tak, že žalobkyně je vinna z přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 a písm. l) zákona o přestupcích, kterých se dopustila tím, že dne 28.9.2010 okolo 10:20 hod v obci .. ve směru od obce … řídila osobní motorové vozidlo tov. zn. …, reg. zn. …, aniž by byla držitelkou příslušného řidičského oprávnění a nezastavila před železničním přejezdem na příkaz dopravní značky stůj dej přednost v jízdě. Dopustila se tak přestupku podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 a písm. l) zákona o přestupcích a za to jí byla uložena pokuta ve výši … a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a dále byla zavázána k povinnosti nahradit náklady řízení ve výši 1.000,-Kč. Toto rozhodnutí bylo doručováno pod č.j. … na adresu … , tato adresa je škrtnuta a je uvedeno, psáno rukou doslat na adresu … na této adrese bylo rozhodnutí
Pokračování -6- 57A 106/2011
převzato žalobkyni 14.12.2010. 16.12.2010 proti uvedenému rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, v němž uvedla, že po obdržení informace o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výpisu z registru řidičů, podala ,,Námitku proti připsání bodů na konto bodového hodnocení řidiče“, tato byla přijata Magistrátem města Brna, odborem dopravně správních činností, který při jeho zkoumání zjistil, že k vedení řízení v dané věci není příslušný, k vedení řízení v dané věci je vzhledem k obsahu a učiněnému podání věcně a místně příslušným Městský úřad v Ivančicích. Proto věc postoupil MěÚ Ivančice. Podle průkazních materiálů, tj. fotografie pořízené radarem v městě Ivančice je zřetelné, že uvedený přestupek podle ust. § 11 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 2, § 22 odst. 9 přestupkového zákona byla na bodové konto žalobkyně, tedy řidičky, připsán neprávem. Po osobní návštěvě MěÚ v Ivančicích žalobkyni bylo na základě výše uvedených skutečností sděleno, že příslušné body jí budou smazány. Nicméně lhůta na vyřízení dané záležitosti je 2 měsíce.
20.12.2010 MěÚ Ivančice, odbor správních činností – přestupky v dopravě vydal rozhodnutí, v jehož výroku uvedeno, že přezkumné řízení zahájené na podnět I.H., učiněný dne 20.12.2010, se v plném rozsahu vyhovuje, rozhodnutí v příkazním řízení o přestupku ze dne 28.10.2009 se ruší a řízení o přestupku se dle ust. § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se zastavuje. Na tomto rozhodnutí je vyznačeno, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 20.12.2010. 6.1.2011 MěÚ Třebíč požádal Magistrát města Brna, registr řidičů z výpisu evidenční karty řidiče, žalobkyně, jež byla zaslána a uzavřena ke dni 8.1.2011. Stav bodového hodnocení k tomuto datu u žalobkyně je 7 bodů a toho byl seznam přestupků, kterých se jmenovaná v provozu na pozemních komunikacích dopustila.
21.7.2011 žalovaný vydal rozhodnutím, kdy rozhodl tak, že odvolání žalobkyně zamítl a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že z výpisu z EKŘ obviněné z přestupku vyplývá, že 30.6.2010 dosáhla v bodovém hodnocení řidiče 12 bodů, dne 12.7.2010 nastala fikce doručení oznámení o dosažení 12 bodů a dne 20.7.2010 obviněná z přestupku pozbyla řidičské oprávnění. Z tohoto výpisu taktéž vyplývá, že jí bylo oznámení o dosažení 12 bodů doručeno opětovně s tím, že dne 8.11.2010 si ji osobně převzala a 8.11.2010 (opožděně) podala námitky proti provedenému záznamu. Dne 20.12.2010 nabylo právní moci rozhodnutí v přezkumném řízení a byla ji zrušena blokace řidičského oprávnění. Žalovaný uvedl, že podle ust. § 123 c) odst. 3 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. Podle ust. § 123 f) odst. 4 zákona o silničním provozu, podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123 c) odst. 3 zákona o silničním provozu se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odst. 3 nabude právní moci. Podle ust. § 73 odst. 1 správního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání. Podle odst. 2 § 73 je pak pravomocné rozhodnutí závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány. Závaznost rozhodnutí pro účastníky řízení pak znamená, že pravomocné rozhodnutí jim v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti, nebo k určité věci závazně prohlašuje, že práva nebo povinnosti mají anebo nemají. Podle ust. § 74 odst. 1 správního řádu je rozhodnutí vykonatelné nabytím právní moci, nebo pozdějším dnem, který je v jeho
Pokračování -7- 57A 106/2011 – 32
výrokové části uveden. Vykonatelnosti rozhodnutí se obecně rozumí jeho exekuční proveditelnost, tzn. možnost vymáhat splnění rozhodnutím uložené povinnosti formou exekuce, v tomto případě je však vykonatelnost vyložit spíše v tom smyslu, že se jedná o vlastnost rozhodnutí, která způsobuje, že od určitého okamžiku existuje právní povinnost se jím řídit. Ze spisového materiálu je zřejmé, že oznámení o dosažení 12 bodů bylo obviněné doručeno fikcí dne 12.7.2010, tudíž dne 20.7.2010 (uplynutím 5 pracovních dnů) pozbyla v souladu s ust. § 123 c) odst. 3 zákona o silničním provozu řidičské oprávnění. Odvolacímu orgánu není zřejmé, z jakých důvodů bylo oznámení o dosažení 12 bodů doručováno obviněné opětovně, nicméně pozdější doručení nemá v žádném případě vliv na dřívější uplatnění fikce doručení ze dne 12.7.2010. V době silniční kontroly, tzn. dne 28.9.2010, nebyla tedy obviněná držitelem řidičského oprávnění. Rozhodnutí v přezkumném řízení ze dne 20.12.2010 nabylo právní moci téhož dne, což znamená, že toto rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení, a jeho účinky, tudíž i právní povinnost se jím řídit, nastávají až ode dne právní moci rozhodnutí, tj. ode dne 20.12.2010. Z uvedeného pak vyplývá, že v období od 8.6.2010 (nabytí právní moci rozhodnutí v příkazním řízení) do 20.12.2010 (právní moc rozhodnutí v přezkumném řízení) trvaly účinky rozhodnutí v příkazním řízení Městského úřadu Ivančice, kterým byla obviněna uznána vinnou z přestupku dle ust. § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o přestupcích. Toto rozhodnutí bylo zrušeno až rozhodnutím v přezkumném řízení (s účinností až od 20.12.2010). Proto v období od 20.7.2010 do 20.12.2010, tudíž i v den spáchání přestupku, obviněná nebyla držitelkou řidičského oprávnění.
Právní zhodnocení věci:
Krajský soud v Brně se s tímto stanoviskem žalovaného ztotožňuje, neboť bylo prokázáno, že Magistrát města Brna oznámil zákonným způsobem žalobkyni, že dosáhla ke dni 8.6.2010 12 bodů podle bodového hodnocení a vyzval ji dle § 123 c) odst. 3 zákona č. 361/2000 k odevzdání řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení uvedeného oznámení s tím, že byla poučena také v tom smyslu, že uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž jí bylo oznámení doručeno, pozbývá dle § 123 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., řidičské oprávnění a dále byla poučena v tom smyslu, že proti provedení záznamu bodů může podat písemné námitky u uvedeného úřadu s tím, že budou-li námitky shledány oprávněnými, nejpozději do 10-ti pracovních dnů uvedený úřad provede opravu záznamu o dosažení počtu bodů v registru řidičů a neprodleně ji vyrozumí o provedené opravě záznamu. Shledá-li však uvedený úřad uplatněné námitky jako neodůvodněné, rozhodnutím je zamítne a provedený záznam potvrdí.
Toto rozhodnutí, jak ze založené doručenky vyplývá, bylo žalobkyni doručováno dne 2.7.2010 na adresu jejího trvalého bydliště, protože si je ve lhůtě stanovenou v ust. § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., nevyzvedla, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty, což v daném případě je den 12.7.2010.
Krajský soud v Brně z dokladu založeného ve správním spise má za zcela jednoznačně prokázáno, že dne 12.7.2010 bylo žalobkyni řádně oznámeno, že ke dni 8.6.2010 dosáhla počtu 12 – ti bodů a že do 5 – ti pracovních dnů od tohoto dne pozbývá řidičské oprávnění, což je den 20.7.2010. Tohoto dne tedy žalobkyně pozbyla řidičské oprávnění, neboť v zákonné lhůtě námitky do oznámení o dosažení počtu 12 – ti bodů nepodala.
Pokračování -8- 57A 106/2011
Krajský soud v Brně má také za to, že je zcela bez významu, že bylo, jak uvedeno, žalobkyni doručováno i později oznámení o dosažení počtu 12 bodů a toto oznámení si žalobkyně již osobně vyzvedla, neboť v prvém případě, o kterém soud hovoří, bylo doručováno zákonným způsobem, tedy bylo řádně doručeno fikcí.
Krajský soud v Brně vzal tedy za prokázané, že dne 28.9.2010 řídila žalobkyně bez řidičského oprávnění.
Pokud pak žalobkyně namítá, že mělo být žalovaným přihlédnuto k tomu, že 20.12.2010, tedy před vydáním rozhodnutí žalovaného, MěÚ Ivančice rozhodl tak, že zrušil rozhodnutí vydané v příkazním řízení o přestupku ze dne 28.10.2009 a řízení o přestupku, k němuž mělo dojít uvedeného dne, vůči žalobkyni zastavil, tedy že žalobkyně se jednoho z přestupkových jednání nedopustila a ke dni rozhodování žalovaného počtu 12 – ti bodů nedosáhla, Krajský soud v Brně se ztotožňuje i v tomto případě se stanoviskem žalovaného, a to v tom, že uvedené rozhodnutí, kterým bylo zrušeno jedno z rozhodnutí o přestupku žalobkyně, bylo zastaveno, tedy že bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně se přestupkového jednání dne 28.10.2009 nedopustila, je pravdou nicméně, toto rozhodnutí bylo vydáno až 20.12.2010, tedy až po datu 28.9.2010 a na tomto rozhodnutí je vyznačeno, že rozhodnutí nabývá právní moci dnem 20.12.2010. Krajský soud v Brně zaujímá rovněž stanovisko, že zcela prokazatelně v období od 8.6.2010 do 20.12.2010 žalobkyně nebyla držitelem řidičského oprávnění a k její opětovnému nabytí oprávněně došlo až dnem 20.12.2010, když k přestupku, řízení vozidla bez řidičského oprávnění, došlo 28.9.2010.
V tomto směru soud odkazuje na znění § 99 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dle něhož účinky rozhodnutí v přezkumném řízení mohou nastat zpětně od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti přezkoumávaného rozhodnutí anebo od právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí v přezkumném řízení. V rozhodnutí, jímž se ruší nebo mění přezkoumávané rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, správní orgán s ohledem na obsah přezkoumávaného rozhodnutí urči, odkdy nastávají jeho účinky.
Podle § 73 odst. 2 věta první, pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány.
Podle § 74 odst. 1 správního řádu rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvoláním nemá odkladný účinek.
Krajský soud v Brně uvádí, že v daném případě je rozhodnutí MěÚ Ivančice z 20.12.2010 závazné pro správní orgány dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, tj. dnem 20.12.2010, neboť na rozhodnutí, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o přestupku ze dne 28.10.2009, nebylo správním orgánem určeno, odkdy nastávají jeho účinky. V daném případě tedy nastávají dle názoru soudu dne 20.12.2010.
Pokračování -9- 57A 106/2011 – 32
Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
V době rozhodování žalovaného bylo nepochybně zjištěno, že v době od 8.6.2010 do 20.12.2010 žalobkyně nebyla držitelkou řidičského oprávnění a řídila přitom motorové vozidlo což bylo zjištěno silniční kontrolou 28.9.2010, kdy evidentně držitelkou řidičského oprávnění nebyla.
Ze skutečností v rozsudku uvedených, proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) zamítl.
Výrok o nákladech řízení soud odůvodnil ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci neměla úspěch žalobkyně, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, žalovanému žádné náklady kromě běžné úřednické činnosti nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
V Brně dne 4. ledna 2012 JUDr. Jana Kubenová
samosoudkyně