[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobce J.Č., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.6.2011, č. ……………………,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 2.6.2011, č. …………………… žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12.4.2011 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla pro nesplnění podmínek § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku OSSZ Kroměříž ze dne 25.3.2011 není účastník řízení invalidní, protože poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 10%. V námitkách žalobce popsal svůj zdravotní stav, který se zhoršuje, není schopen žádné těžké práce, má deprese, pocity úzkosti, stavy bezmocnosti. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám žalobce a posoudila jeho invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Z posudku o invaliditě ze dne 24.5.2011 vyplývá, že účastník řízení není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění od 1.1.2010, neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 10%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V, položce 5, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 10%, na možné horní hranici rozmezí.
pokračování 34 Ad 53/2011
Žalobou ze dne 2.6.2011 se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí svého zdravotního stavu, který se v poslední době zhoršil, je dlouhou dobu v pracovní neschopnosti. Vyslovil domněnku, že zdravotní stav odpovídá alespoň částečné invaliditě.
Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 8.12.2011. Posudková komise za účasti odborného lékaře – psychiatra hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, dokumentaci k námitkovému řízení a ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky. Lékařské nálezy, které komise hodnotila, uvedla a cituje z nich ve svém posudku. Podle posudkové komise je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu smíšená porucha osobnosti lehkého stupně, když se nejedná o závažné psychotické onemocnění i přes prezentované slyšení hlasů, nejde o prokázanou mentální retardaci, intelekt odpovídá subnormě postačující pro praktickou životní i pracovní orientaci. Po suicid. pokusu a na základě následných ambulantních kontrol u psychiatra je stav setrvalý, v popředí osobnostní problematika, požaduje hospitalizaci, která je doporučena, ale neabsolvována. Celkově jde o lehký stupeň funkčního postižení. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti podle vyhl. č. 359/2009 Sb., podle kap V, položky 7 písm. a) ve výši 10%, protože se jedná o lehké postižení, stavy se zhoršenou sociální adaptabilitou, zvýšenou konfliktností, disharmonickými postoji a chováním s narušením vztahů a společenské komunikace nebo osobnosti anomální, akcentované. Horní hranici komise zvolila s ohledem na předchozí vykonávané výdělečné činnosti a k dalšímu zvýšení hodnocení neshledala objektivní podklady. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1.1.2010, nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.
K nařízenému jednání dne 3.1.2012 se žalobce nedostavil.
Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku PK MPSV v Brně ze dne 8.12.2011.
Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní žalobní námitku spočívající v nesprávném posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři soud posuzoval podle posudku PK MPSV se sídlem v Brně, který si vyžádal. V posudku ze dne 8.12.2011 se posudková komise zabývala zdravotním stavem žalobce podrobně a hodnotila ho na základě všech lékařských nálezů doložených do dne jejího zasedání a lékařské nálezy, k nimž přihlédla a jejichž závěry hodnotila z hlediska funkčnosti, v posudku uvedla a závěry z nich citovala. Dospěla k závěru, že z důvodu rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, smíšené poruchy osobnosti lehkého stupně, není objektivní důvod, ani nejsou naplněna posudková kritéria pro hodnocení zdravotního stavu s vyšším poklesem pracovní schopnosti. Nejde o invaliditu. Zhodnocení zdravotního stavu podle soudu posudková komise provedla podrobně, zdůvodnila, proč zdravotní stav nelze hodnotit pro posuzovaného příznivěji, neboť nejsou naplněna posudková kritéria pro použití jiného písmene položky 7. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková komise hodnotí přesvědčivě, objektivně, proto soud pojal posudek jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, činí
pokračování 34 Ad 53/2011-29
napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.
Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal mu náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 3. ledna 2012
JUDr. Milada Haplová, v.r.
samosoudkyně