22A 163/2010 – 160
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce A. N., zastoupen JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem v Ostravě, Českobratrská 1403, proti žalovanému Ing. B. O., o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17.9.2010 č.j. 17/9/2010 – certifikátu o ověření projektové dokumentace,
t a k t o :
I. Rozhodnutí Ing. B. O., ze dne 17.9.2010 č.j. 17/9/2010 se pro vady řízení z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16.340,- Kč do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Alfréda Šrámka, advokáta se sídlem v Ostravě, Českobratrská 1403.
III. Žalobci se z účtu Krajského soudu v Ostravě v r a c í zaplacený soudní poplatek v částce 500,- Kč.
IV. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou žalobou se žalobce domáhá přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaný jako autorizovaný inspektor podle stavebního zákona stvrdil, že ověřil projektovou dokumentaci a může podle ní být provedena stavba „INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE – VÝSTAVBA RD FOLVARK“ na pozemcích parc. č. 3718, 3689, 3683, 3665, 3751/62, 3666 a 3828/1 v katastrálním území Stará Bělá .
V žalobě namítá, že mu bylo dne 13.9.2010 doručeno sdělení žalovaného o tom, že se vede zkrácené stavební řízení podle § 117 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a ve sdělení byla určena lhůta pro námitky osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, v délce 7 dnů od doručení tohoto sdělení. Žalobce prostřednictvím svého zástupce zaslal 15.9.2010 námitky, ty byly žalovanému doručeny 20.9.2010, tj. včas. Již dne 17.9.2010 však stavebníci oznámili stavbu stavebnímu úřadu, součástí oznámení byl napadený certifikát žalovaného datovaný 17.9.2010. V certifikátu je uvedeno, že vlastníci sousedních pozemků nevyužili práva vyjádřit se a námitky nebyly uplatněny. Žalobce tedy namítá, že v rozporu se zákonem nebyly vypořádány jeho včas podané námitky, certifikát byl vydán předčasně. Navíc sdělení žalovaného neobsahovalo žádný popis stavby, nebylo zřejmé, k jakému záměru se má žalobce vyjádřit. Podklady pro provedení stavby byly umístěny 90 km od bydliště žalobce i místa stavby, takže bylo žalobci fakticky bráněno vyjádřit se bez zbytečných nákladů. Lhůta pro námitky obsahovala fakticky pouze 4 pracovní dny. Dále žalobce uvádí v žalobě své konkrétní námitky k obsahu stavby.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že jeho sdělení bylo datováno 12.8.2010, neví, jakým nedopatřením bylo expedováno až 10.9.2010. Protože činnost autorizovaného inspektora nepodléhá správnímu řádu, byla 7denní lhůta myšlena orientačně. Žalovaný měl za to, že lhůta byla před vydáním certifikátu dávno uspokojena. Žalovaný potvrzuje, že mu byl doručen dopis advokátní kanceláře datovaný 15.9.2010, avšak přiložená plná moc se týkala úkonů ve věci jiných subjektů než je žalovaný. Plná moc týkající se úkonů vůči žalovanému mu byla doručena až dopisem ze dne 21.9.2010, tedy po lhůtě. Námitky žalobce byly totožné s námitkami, které již byly uplatněny v předcházejícím územním řízení a podle § 114 odst.2 stavebního zákona se k námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, nepřihlíží.
Osoby zúčastněné (stavebníci Ing. I. R. a Ing. D. K., PhD.) ve vyjádření k žalobě namítají, že totožné námitky žalobce byly již vypořádány v rámci územního řízení a poukazují na § 114 odst.2 stavebního zákona. Sedmidenní lhůtu považují za dostatečnou, přičemž obsahovala 5 pracovních dnů, nikoli 4. Žalobci nic nebránilo v tom, aby požádal žalovaného o zaslání veškerých naskenovaných podkladů elektronicky. Předmětná stavba byla již realizována.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Činností autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) již v několika klíčových rozsudcích (dostupných na www.nssoud.cz). V rozsudku ze dne 25.5.2011 č.j. 2 As 37/2011-81 mj. uvedl : „Jakkoliv je autorizovaný inspektor nepochybně soukromou osobou, je po určitou dobu oprávněn činit úkony podle stavebního zákona a v tomto rozsahu vystupuje jako správní úřad. Tato jeho činnost totiž představuje případ zákonné delegace veřejné správy na soukromou osobu, kterou však vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.“ Již v rozsudku ze dne 4.8.2010 č.j. 9 As 63/2010-111 NSS vyslovil, že : „…je nutno na certifikát oznámený stavebnímu úřadu dle § 117 odst. 1 stavebního zákona hledět jako na výsledek činnosti správního orgánu, přestože o něm nelze bez dalšího konstatovat, že je vydáván ve správním řízení. I když zůstává sporným, zda postup autorizovaného inspektora předcházející oznámení certifikátu stavebnímu úřadu lze označit za správní řízení, vzhledem ke skutečnosti, že jak samotný postup autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení, tak i jeho výsledek má veřejnoprávní charakter, je autorizovaný inspektor při této činnosti vázán základními zásadami činnosti správního orgánu (podtrženo krajským soudem).“
Základní zásady činnosti správních orgánů jsou uvedeny v § 2 – 8 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád).
Podle § 4 odst.3 správního řádu, správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu.
Podle § 4 odst.4 správního řádu, správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.
Jak vyplývá z § 117 odst.1 stavebního zákona, jednou z podmínek, které je nutno splnit pro oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, je, že musí být opatřena vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Pokud ve vyjádřeních byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu (srov. § 117 odst.4 stavebního zákona).
Je tedy odpovědností autorizovaného inspektora, aby umožnil osobám, které by byly účastníky stavebního řízení, vyjádřit se k zamýšlené stavbě. Musí tak učinit s dostatečným předstihem, aby se možnost uplatnění práv a oprávněných zájmů nestala pouhou formalitou.
Soud na základě vyjádření účastníků tohoto soudního řízení považuje za nesporné, že posledním dnem lhůty pro vyjádření žalobce byl den 20.9.2010. Na tuto skutečnost ukazuje také nepřímo podací lístek ke sdělení, které žalovaný adresoval žalobci (10.9.2010 Rýmařov – založen v souvisejícím spise 22 A 162/2010). Dne 20.9.2010 byly námitky žalobce doručeny žalovanému. Certifikát je datován 17.9.2010 a je v něm uvedeno, že vlastníci sousedních pozemků nevyužili práva vyjádřit se a námitky nebyly uplatněny.
Žalovaný tedy sice správně oslovil žalobce a určil mu lhůtu k vyjádření, avšak nevyčkal uplynutí této lhůty a ještě v jejím průběhu vydal certifikát, v němž uvedl, že námitky nebyly uplatněny. Žalovaný tak neumožnil žalobci uplatnit jeho práva a porušil § 4 odst.4 správního řádu. Námitky, které žalobce včas uplatnil, žalovaný neposoudil, neprojednal, své závěry nepřipojil k certifikátu. Tím porušil § 117 odst.4 stavebního zákona. Námitka žalobce, že jeho včas uplatněné námitky ve zkráceném stavebním řízení nebyly vypořádány, je důvodná.
Argumentace žalovaného datem sepsání sdělení je pro běh lhůty zcela nerozhodná, když žalovaný sám odvíjí její začátek ode dne doručení tohoto sdělení. Pokud jde o závady v plné moci a jejich vliv na včasnost námitek, soud připomíná rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2007, čj. 2 As 9/2007-54 : „Plná moc, nepochybně udělená v průběhu správního řízení, zhojuje vadu předtím udělené plné moci a zpětně schvaluje úkony na základě takovéto vadné plné moci zástupcem učiněné, není-li z obsahu plné moci či z jiných rozhodných okolností patrné, že uvedené úkony nebyly učiněny na základě zmocnění.“ Soud nevidí důvod, proč by tento obecný princip (který je užíván nejen ve správním řízení, ale i v občanském soudním řízení) neměl být uplatňován i v případě jednání s autorizovaným inspektorem, když tento vystupuje jako správní úřad.
Vzhledem k tomu, že námitky žalobce nebyly žalovaným vypořádány vůbec, považuje soud za předčasné zabývat se dalšími žalobními námitkami (délkou lhůty pro námitky, námitkou, že sdělení žalovaného neobsahovalo žádný popis stavby, že podklady pro provedení stavby byly umístěny 90 km od bydliště žalobce), natož těmi, které se již konkrétně týkají obsahu stavby.
Nad rámec však soud považuje za vhodné uvést následující : z žaloby je zřejmé, že institut zkráceného stavebního řízení bude v praxi přinášet i situace, na které nebyli účastníci stavebního řízení dosud zvyklí. Dokumentace ke stavbě byla k nahlédnutí u stavebního úřadu, tedy typicky v místě příslušném podle místa stavby, nepříliš daleko od účastníků (vlastníků sousedních nemovitostí atd.). Ve zkráceném stavebním řízení to neplatí – stavebník může uzavřít smlouvu podle § 117 odst.1 stavebního zákona s kterýmkoli autorizovaným inspektorem, třeba desítky kilometrů vzdáleným od místa stavby. Pak bude na autorizovaném inspektorovi, aby s ohledem na konkrétní okolnosti věci umožnil dotčeným osobám reálně se seznámit s podklady a vyjádřit se ke stavbě. Bude také na dotčených osobách, aby se o věc aktivně zajímaly a včas směřovaly své požadavky na autorizovaného inspektora.
Krajský soud tedy zrušil napadené rozhodnutí žalovaného pro podstatné porušení ustanovení o řízení, která mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé (§ 76 odst.1 písm.c/ s.ř.s.) a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst.4 s.ř.s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s. Procesně úspěšnému žalobci vznikly náklady řízení celkem ve výši 16.340,- Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 2.000,-Kč za žalobu a 3000,- Kč za kasační stížnost, odměnu za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 2100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a kasační stížnosti) a 1 úkon po 1050,- Kč (návrh na předběžné opatření) podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst.2 písm.a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Částka odměny a náhrad byla zvýšena o DPH, jejímž plátcem je zástupce žalobce. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.
Výrok o vrácení soudního poplatku v částce 500,- Kč je odůvodněn § 10 odst.3 zákona č.549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když návrh na předběžné opatření byl odmítnut (č.j.22 A 163/2010-105).
Výrok o náhradě nákladů osob zúčastněných je odůvodněn § 60 odst. 5 s.ř.s., když jim ze strany soudu nebyla uložena žádná povinnost.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 12. ledna 2012
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu