Číslo jednací: 33A 2/2012 - 15

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou ve věci žalobce Ing. A. G., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem tř. T. Bati 21, PO Box 220, 761 90  Zlín, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2010, č.j. KUZL-13186/2010, sp. zn. KUSP-13186/2010/DOP/Od,

 

 

 

t a k t o :

 

 

  1. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2010, č.j. KUZL-13186/2010, sp. zn. KUSP-13186/2010/DOP/Od,   s e   o d m í t á .

 

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Žalobou ze dne 9. 12. 2011, doplněnou podáním ze dne 27.12.2011, podanou                   u Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, dne 9.12.2011,  se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2010, č.j. KUZL-13186/2010, kterým bylo k odvolání žalobce změněno rozhodnutí odboru právního a přestupkového Městského úřadu Otrokovice ze dne 26.1.2010, sp. zn. PPO/PD-1037/09/SL/5050, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, tak, že výrok o vině napadeného rozhodnutí zní: „Ing. A. G., nar. .........., bytem ................, je vinen tím, že dne 24.11.2009 v 15:42 hodin v Napajedlích na silnici č. I/55 u ČS řídil osobní motorové vozidlo zn. Peugeot 405, RZ ..................., aniž by byl držitelem příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Tímto jednáním porušil ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., a tím se dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o přestupcích.“ Ve zbytku žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil.

 

 

V žalobě žalobce namítal, že žalovaný při rozhodování nezval v úvahu jeho argumenty uvedené v odvolání a danou sankci považuje za nepřiměřenou  a spíše jde  o autoritativní moc

 

pokračování                                              - 2. strana -                                                33A 2/2012

 

 

 

 

pracovníka KUZL a jeho způsoby náhledu na danou věc, se kterou se nemůže absolutně ztotožnit.

 

 

Podle ust. § 32 soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), řízení je zahájeno dnem, kdy  návrh došel soudu; týká-li se návrh věcí uvedených v § 4 odst. 1, nazývá se návrh žalobou.

 

 

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh (žalobu), jestliže návrh bude podán předčasně nebo opožděně.

 

 

Podle ust. § 72 odst. 1 s.ř.s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným  způsobem,  nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta  je zachována,  byla-li žaloba  ve lhůtě  podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

 

 

Podle ust. § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání  žaloby nelze prominout.

 

 

Podle ust. § 40 odst. 1 věty první s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

 

 

Podle ust. § 40 odst. 2 věty první s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.

 

 

Soud při svém rozhodování vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2007, čj. 9 As 24/2007-57, www.nssoud.cz), podle které v případě odmítnutí žaloby pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je soud povinen zcela jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně.

 

 

Z předloženého správního spisu žalobce, vedeného žalovaným, bylo zjištěno, že napadené rozhodnutí ze dne 8.3.2010, č.j. KUZL-13186/2010, sp. zn. KUSP-13186/2010/DOP/Od, bylo žalobci doručeno dne 12. 3. 2010, což  stvrdil svým podpisem na doručence k tomuto rozhodnutí.  Žalobce však podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně,  osobně až dne 9. 12. 2011.

 

 

Z obsahu dokladu o doručení vyplývá, že žalobce obdržel rozhodnutí žalovaného ze dne 8.3.2010, č.j. KUZL-13186/2010,  sp. zn. KUSP-13186/2010/DOP/Od  dne 12. 3. 2010  a

pokračování                                              - 3. strana -                                        33A 2/2012 - 16

 

 

 

 

následujícího dne tak počala běžet dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proti němu, která skončila uplynutím dne 12. 5. 2010 (§ 40 odst. 1 věty první, odst. 2 věty první s.ř.s.). Poslední den lhůty pro podání žaloby tedy připadl na středu 12. 5. 2010, přičemž ta byla žalobcem podána osobně u Krajského soudu v Brně, pobočky  ve Zlíně, až dne 9. 12. 2011.

 

Žalobce tím, že žalobu podal osobně u Krajského soudu v Brně až dne 9. 12. 2011, učinil tak po uplynutí dvouměsíční lhůty pro podání žaloby a soud tedy postupoval podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a žalobu pro opožděnost odmítl.

 

 

Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 60 odst. 3, větě první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

 

P o u č e n í :

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Brně dne 2. února 2012                                                        JUDr. Jarmila Ďásková, v. r.

                                                                                                        samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Marie Šeregelyová