USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobkyně M. O., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze, Křížová 25, o starobní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 1. 9. 2011, čj. „x“, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Česká správa sociálního zabezpečení v Praze postoupila soudu žalobu, zaslanou paní a panem O., v níž žádají, aby soud projednal jejich žaloby a byl jim přiznán starobní důchod. Jako důvod je označena jejich diskriminace po řadu let komunistického režimu, kdy soukromě pracovali, odváděli daně a tato léta jim nebyla započtena do odpracovaných let, neboť jim tehdejší prominenti z ČFVU odmítali dát souhlas k nemocenskému a důchodovému pojištění.
Z vyjádření žalované ze dne 16. 12. 2011 vyplývá, že žalobkyni byla rozhodnutím ze dne 1. 7. 2011 zamítnuta žádost o starobní důchod z důvodu nesplnění potřebné doby pojištění a rozhodnutím ze dne 1. 9. 2011 o námitkách pak byly zamítnuty námitky, uplatněné proti nepřiznání starobního důchodu výše cit. rozhodnutím, a to z důvodu opožděnosti. Rozhodnutí žalované o námitkách převzala žalobkyně dne 5. 9. 2011 (totéž zjistil soud nahlédnutím do dávkového spisu žalobkyně), rozhodnutí žalované obsahovalo řádné poučení o možnosti soudního přezkumu s tím, že žalobu je možné podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u věcně a místně příslušného soudu. Lhůta pro podání žaloby proti cit. rozhodnutí žalované o námitkách tak skončila dnem 5. 11. 2011. Přípis, který by bylo možné považovat za případnou žalobu však je datován dnem 21. 11. 2011 a je tak podán opožděně. Pokud tedy svým podáním měla žalobkyně na mysli podat žalobu proti rozhodnutí žalované o námitkách, které podléhá případnému soudnímu přezkumu dle příslušných ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s., soud
Pokračování 29Ad 28/2011
-2-
nemohl postupovat jinak, než tuto žalobu jako opožděnou dle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. odmítnout.
Soud již pouze doplňuje, že pokud měla žalobkyně svým podáním na mysli případné odstranění tvrdosti zákona v rozsahu nesplněné podmínky doby pojištění z důvodu bývalé perzekuce, je k takové žádosti případně oprávněn ministr práce a sociálních věcí, a to dle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, tak, jak naznačuje žalovaná ve svém vyjádření ze dne 16. 12. 2011, které soud žalobkyni doručil.
Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. – v případě odmítnutí žaloby nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 16. února 2012 JUDr. Jana Kábrtová, v. r.
samosoudkyně