Číslo jednací: 56Az 51/2011 - 37
U S N E S E N Í
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Bystřickou ve věci
žalobkyně: B. Ch.,
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Poštovní
schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2011, č.j. OAM-149/ZA-ZA06-ZA09-2011,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Návrhem (žalobou) ze dne 21. 6. 2011, doručeným Krajskému soudu v Brně dne 23.6.2011, žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2011, č.j. OAM-149/ZA-ZA06-ZA09-2011, kterým byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně ve své žalobě neuvedla žádné žalobní body, nesdělila soudu skutkové důvody, pro které považuje napadené rozhodnutí za nezákonné.
Podle § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (s. ř. s.) žaloba kromě obecných náležitostí podání - musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno (§37 odst. 3), musí obsahovat i další nezbytné náležitosti. Mimo jiné musí podle § 71 odst.
1 písm. a) musí obsahovat údaj o dni doručení napadeného rozhodnutí správního orgánu žalobci, podle písm. c) musí obsahovat označení výroků, které žalobce napadá, podle písm. d) s.ř.s. nezbytnou náležitostí jsou žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, podle písm. e) musí obsahovat jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a podle písm. f) musí obsahovat návrh výroku rozsudku.
Usnesením č. j. 56Az 51/2011 - 34 ze dne 17. 1. 2012, které nabylo právní moci doručením dne 19. 1. 2012, byla žalobkyně soudem v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 s.ř.s. vyzvána k doplnění a upřesnění svého podání ze dne 21. 6. 2011 tak, aby bylo patrno, z jakých skutkových důvodů považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné
pokračování - 2. strana - 56Az 51/2011
nebo nicotné. Zároveň byla poučena o způsobu, jak má doplnění provést a o následcích nedoplnění ve stanovené lhůtě, tedy o možnosti odmítnutí žaloby.
Žalobkyně v soudem stanovené lhůtě, tj. do 3. 2. 2012, žalobu nedoplnila a nevymezila řádně žalobní body.
Návrh (žaloba) žalobkyně ze dne 21. 6. 2011 postrádalo označení žalobních bodů, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových důvodů považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
Vzhledem k charakteru této vady - absenci skutkových důvodů žalobních bodů, se dle názoru soudu se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, soud proto podání žalobce v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Soud ve svých úvahách vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 4Azs 149/2004 - 52, dostupný na www.nssoud.cz, v němž bylo vysloveno, že „žalobní body (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.“
Dále krajský soud vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č.j. 2Azs 92/2005 - 5, ve kterém bylo vysloveno, že podle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné; podle písm. e) pak též musí být uvedeno, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tak žalobci ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (srov. k tomu obdobné závěry, vyslovené ve výše zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č.j. 4Azs 149/2004-52, zveřejněném pod číslem 488/2005 Sb. NSS; z klasické starší judikatury viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 1993, č. j. 6 A85/92-5).
Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné,
pokračování - 3. strana - 56Az 51/2011 - 38
jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s. podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 21. února 2012 JUDr. Zuzana Bystřická,v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení: