31Af 17/2011-23

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce  JUDr. J. S.,  zast. Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem v Chrustenicích 208, Loděnice, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové 2, Horova 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. prosince 2010, čj. 8953/10-1300-607589, t a k t o : 

 

  1. Žaloba   s e    z a m í t á .

 

  1. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce do rozhodnutí Finančního úřadu v Náchodě (dále jen "správce daně") ze dne 12. 6. 2008, čj. 78464/08/243912/7576, kterým byla úpadci, tj. společnosti KTP Quantum, a. s., vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec roku 2007.

V jeho odůvodnění uvedl, že správce daně neuznal úpadci uplatněný nárok na odpočet daně z důvodu porušení § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z

 

Pokračování                                                                                            31Af 17/2011

-2-

 

přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"), když dle jeho názoru neprokázal použití přijatého zdanitelného plnění od společnosti KOUKAAM, a. s., Praha (dále jen "společnost KOUKAAM"), pro uskutečňování své ekonomické činnosti. Takový závěr vyplynul ze  zprávy z vytýkacího řízení, která se stala podkladem pro vydání platebního výměru, proti kterému směřovalo žalobcovo odvolání.

Žalovaný se ztotožnil se závěrem učiněným správcem daně, tj. s neuznáním odpočtu daně ve výši 376.580,-  Kč, ale neztotožnil se s odůvodněním tohoto výsledku vytýkacího řízení. Se svou odlišnou právní kvalifikací žalobce také následně seznámil. Žalovaný tak konstatoval, že úpadce byl v době, kdy si odpočet daně ve shora uvedené výši uplatnil,  v konkursu a svoji činnost z období před jeho vyhlášením již nevykonával. Bylo však nepochybné, že přijatá zdanitelná plnění (datové práce) úzce souvisely s činností před vyhlášením konkursu. Přestože odpočet daně byl uplatněn později, než když úpadce finanční činnost vykonával, považoval žalovaný za zřejmé, že se přijatá zdanitelná plnění k této činnosti vztahovala a byla tedy úpadcem použita pro jeho ekonomickou činnost. Pokud by  svoji ekonomickou činnost neprovozoval, nebylo by ani nutné datové práce nakoupit. Ekonomická činnost úpadce z období před vyhlášením konkursu spočívala zejména v obchodování s cennými papíry, obstarávání pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytování s tím souvisejících služeb, obstarávání pro emitenta splácení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich a provádění poradenské činnosti ve věcech týkajících se cenných papírů. Ve všech shora uvedených případech se jednalo o činnost uvedenou v § 54 zákona  o DPH, tedy finanční činnosti. Ty jsou ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. c) cit. zákona plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Dle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o DPH  nemá plátce daně nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v ustanovení § 51 téhož zákona.

Žalovaný tedy na rozdíl od správce daně konstatoval, že zdanitelné plnění (datové práce) od společnosti KOUKAAM použil úpadce pro svoji ekonomickou činnost. Ovšem tato ekonomická činnost spočívala v uskutečňování činností osvobozených od daně z přidané hodnoty a nárok na odpočet daně mu tedy nevznikl. Žalovaný dále zdůraznil, že neuznáním odpočtu daně nebyla zpochybňována činnost správce konkursní podstaty ve smyslu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o konkursu a vyrovnání"), ani jeho povinnost vést účetnictví úpadce. Přijaté zdanitelné plnění se však vztahovalo k původní činnosti úpadce a tato činnost spočívala v plněních ve smyslu § 51 a § 54 zákona o DPH, tedy v plněních osvobozených od této daně bez nároku na odpočet daně. Přijaté zdanitelné plnění nelze přiřadit k vlastní činnosti správce konkursní podstaty, která není plněním osvobozeným od daně. Pokud by se jednalo o plnění související s činností správce konkursní podstaty, pak by toto plnění jistě bylo fakturováno přímo tomuto subjektu, tedy v daném případě správci konkursní podstaty, který je samostatným ekonomickým subjektem a plátcem daně z přidané hodnoty.

Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí a jeho zrušení, jakož i zrušení jemu předcházejícího

Pokračování                                                                                            31Af 17/2011

-3-

 

rozhodnutí orgánu prvého stupně. Uvedl, že správce daně neuznal nárok na nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty ve výši 376.580,- Kč, když uvedenou částku tvořila daň z přidané hodnoty na vstupu za fakturu č. 01/2007/838 ze dne 19. 7. 2007, kterou zhotovitel, společnost KOUKAAM, účtovala vyhotovení datových prací, tzv. účtů SÚSA všech klientů úpadce, včetně aplikace, umožňující vytvoření tzv. runtime tak, aby bylo možno zjistit úplný výpis  účtu u každého jednotlivého klienta. Takové zpracování databáze bylo dle žalobce nezbytné pro splnění jeho úkolů jako správce konkursní podstaty. Má zato, že objednáním služby umožňující mu nikoli úpravu databáze, ale vytvoření celkového přehledu o pohybu na účtu jednotlivých klientů vedoucího ke spořitelnímu účtu správy akcií, nevykonal činnost, kterou by bylo možné podřadit pod činnost finanční, související s předchozí činností úpadce. Naopak plnil zcela novou povinnost uloženou mu zákonem, a to především povinnost zajistit řádné vypořádání nároků jednotlivých věřitelů. Zpracování databáze tak souviselo výlučně s prohlášením konkursu a následnou činností žalobce jako správce konkursní podstaty.

Dle žalobce je nepochybné, že vytvoření zvláštní evidence, která umožňovala vytvořit přehled o celkovém pohybu na účtu každého jednotlivého klienta úpadce, bylo plněním nezbytným pro uskutečnění jeho ekonomické činnosti jako správce konkurzní podstaty. K finanční činnosti, jež byla předmětem činnosti úpadce, se vytvoření databáze nijak nevztahovalo, proto na něj nelze § 54 v návaznosti na § 51 zákona o DPH aplikovat. Navíc v době, kdy byla zvláštní evidence vytvářena, již úpadce žádnou finanční činnost nevykonával a ani nemohl, neboť mu bylo odňato povolení k obchodování s cennými papíry.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož některé důvody zamítnutí odvolání zopakoval, a navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), bez nařízení jednání dle jeho ustanovení § 51, když účastníci s tímto postupem udělili souhlas způsobem předvídaným v § 51 odst. 1 větě druhé s. ř. s. Po prostudování předloženého správního spisu dospěl soud k následujícím zjištěním a právním závěrům, přičemž žalobu důvodnou neshledal.

Z listin založených ve správním spisu je zřejmé, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2002, čj. 43 K 6/2002-953, byl na majetek obchodní společnosti KTP Quantum, a. s., prohlášen konkurs. Předmětem jejího podnikání bylo zejména obchodování s cennými papíry včetně provádění poradenské činnosti ve věcech týkajících se cenných papírů, poskytování hlavních i doplňkových investičních služeb a poradenská činnost týkající se investování do investičních instrumentů. Současně s prohlášením konkursu byl správcem konkursní podstaty ustanoven žalobce. Z předloženého správního spisu dále vyplynulo, že po provedeném vytýkacím řízení správce daně neuznal nárok na odpočet daně z přidané hodnoty uplatněný správcem konkurzní podstaty za daňový subjekt – úpadce společnost KTP Quantum, a. s., na základě faktury vystavené společností KOUKAAM dne 19. 7. 2007, kterou tato společnost fakturovala vyhotovení datových prací.

 

Pokračování                                                                                            31Af 17/2011

-4-

 

Nárok na odpočet daně má dle ustanovení § 72 zákona o DPH plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 však nemá plátce nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 51 téhož zákona. Mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně patří dle zmíněného § 51 odst. 1 písm. c) i finanční činnosti uvedené v § 54 stejného zákona. Daňovým subjektem je ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (tj. v té době platného zákona), i po prohlášení konkursu úpadce, nikoliv správce konkursní podstaty, na kterého přechází pouze oprávnění nakládat s majetkem podstaty. Nelze proto zaměňovat činnost správce konkursní podstaty s činností úpadce, neboť oba jsou v konkursním řízení subjekty s jasně vymezenými úlohami a postavením.

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětem činnosti společnosti KTP Quantum, a. s., byly činnosti finanční. K tomu však žalobce upozorňoval, že v době vytvoření předmětné databáze byla již společnost v úpadku a bylo jí rozhodnutím Komise pro cenné papíry ze dne 17. 9. 2002 povolení k obchodování s cennými papíry odňato. Sporné nebylo ani to, že předmětné datové práce spočívaly ve vytvoření databáze umožňující celkový přehled o pohybu na účtech jednotlivých klientů úpadce, který požadoval Garanční fond obchodníků s cennými papíry.

Krajský soud se přiklonil k názoru žalovaného, že přestože úpadce již v roce 2007 s cennými papíry neobchodoval, předmětné datové práce s jeho předtím vykonávanou finanční činností úzce souvisely. Jestliže je totiž osobě odňato povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, nesmí již poskytovat investiční služby, ale je povinna vydat zákazníkům zákaznický majetek a může vypořádávat své pohledávky a závazky vyplývající z poskytnutých investičních služeb. Garanční fond obchodníků s cennými papíry zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům. Pro posouzení nároků těchto zákazníků požadoval Garanční fond od úpadce jako bývalého obchodníka s cennými papíry podklady pro zahájení výplaty náhrad těmto jeho zákazníkům. Za splnění této povinnosti, pokud je obchodník s cennými papíry v úpadku, odpovídá správce konkurzní podstaty (a to jak podle dřívějšího znění zákona o cenných papírech, tak i podle následně platného zákona o podnikání na kapitálovém trhu).

Dle názoru krajského soudu tak šlo v daném případě o úhradu za plnění (datové práce), které bylo poskytnuto a fakturováno úpadci v souvislosti s jeho předtím vykonávanou finanční činností, tj. s ekonomickou činností obchodníka s cennými papíry, a nešlo o ekonomickou činnost samotného správce konkursní podstaty. Pak tedy šlo o plnění spočívající v uskutečnění činnosti osvobozené od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o DPH, tudíž plátci daně (úpadci) nárok na odpočet daně nevznikl.

S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s.

Pokračování                                                                                            31Af 17/2011

-5-

 

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady vznikly.

 

P o u č e n í :

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům  (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Hradci Králové dne  27. ledna 2012                         Mgr. Marie Kocourková, v. r.

                                                                                       předsedkyně senátu