10 A 238/2010-29
[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: E. M. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu
t a k t o :
Odůvodnění
Žalobce se podanou žalobu domáhá toho, aby žalovanému bylo uloženo rozhodnout o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany. K tomu uvedl, že žádost podal dne 11.11. 2006 a ke dni podání žaloby nebylo o této žádosti rozhodnuto. Žalobce podal žádost o opatření proti nečinnosti k ministru vnitra, avšak této jeho žádosti nebylo usnesením ze dne 9.4. 2010 vyhověno.
V žalobě současně žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. K tomu uvedl, že je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany a žije v pobytovém středisku. Žádný příjem ani majetek větší ceny nemá.
Podle ust. § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Soud dospěl k závěru, že majetkové poměry žalobce osvobození od soudních poplatků odůvodňují, neboť je zcela nemajetný. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě, které bylo soudu doručeno dne 9.12. 2010, uvedl, že žalobu považuje za bezpředmětnou, protože dne 3.12. 2010 bylo o žalobcově žádosti rozhodnuto, a to tak, že mu mezinárodní ochrana udělena nebyla.
Žalobce soud vyzval, aby k tomuto vyjádření žalovaného podal repliku, avšak žalobce tak ve stanovené lhůtě neučinil.
Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.
Podle § 81 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
Soud proto vycházel z ustanovení § 81 odst. 1 s. ř. s. a shledal, že ke dni jeho rozhodování již nečinnost žalovaného netrvá, neboť dne 3.12. 2010 vydal rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhal. Stejnopis tohoto rozhodnutí žalovaný soudu zaslal, společně s dokladem o tom, že toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno. S ohledem na to soudu nezbylo než podanou žalobu podle § 81 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítnout, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a násl. s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.
Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).
V Praze dne 17. února 2011
Mgr. Jana Brothánková, v.r.
předsedkyně senátu