19 Ad 58/2011- 35

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]19Ad 58/2011-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobkyně B. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

19.4.2011, o invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně žalobou ze dne 7.6.2011 se domáhala nového posouzení svého
zdravotního stavu. Uvedla, že její zdravotní stav se nezlepšil. Není schopna delší
chůze, stání, sezení i ležení. Tedy soustavné výdělečné činnosti. Navrhovala zrušení
rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.2.2011. K žalobě připojila rozhodnutí žalované ze dne

19.4.2011 a rozhodnutí ze dne 18.2.2011.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 2 - 19Ad 58/2011

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 24.6.2011 uvedla, že na základě
námitek žalobkyně přezkoumala rozhodnutí ze dne 18.2.2010 v plném rozsahu.
Vypracovaný posudek ČSSZ-Lékařskou posudkovou službou, pracoviště pro
námitkové řízení Karviná ze dne 5.4.2011, sloužící jako podklad pro účely správního
orgánu v prvním stupni řízení, jen potvrdil závěry posudku OSSZ Karviná ze dne

9.2.2011. Navrhovala ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 z.č. 582/1991 Sb. vyhotovení
nového posudku u příslušné PK MPSV ČR.

II.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne

19.4.2011, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne
10.8.2011 a doplňujícím posudkem téže komise ze dne 11.11.2011, jakož i obsahem
posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího.
Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl.
soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán
v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu
správního).

III.

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

1) Okresní správa sociálního zabezpečení v Karviné (dále jen OSSZ) dne 24.3.2000
posoudila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý, jehož hlavní příčina
jsou chronické vertebrogenní potíže přetrvávající po operaci bederní páteře.
Uvažováno o event. reoperaci. Dále podráždění slinivky a astmatické potíže. Stav byl
hodnocen dle kap. XV, odd. E, pol. 4c příl.č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. -70% poklesem
schopnosti soustavné výdělečné činnosti.Byl vydán výrok, že posuzovaná je plně
invalidní dle § 39 odst.1 písm. a) zák.č. 155/1995 Sb. s datem vzniku invalidity dnem

23.3.2000.

2) Dne 10.2.2009 OSSZ Karviná posuzovala zdravotní stav žalobkyně tak, že trvá
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro vertebrogenní nález po opakované operaci
bederní páteře, naposledy v r. 2007, se stabilizací. Dle kap. XV, odd. F, pol. 3, písm.
b) přílohy č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. míra poklesu činí 40%. Ve výroku je uvedeno, že
posuzovaná již není nadále plně invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., ale je
částečně invalidní dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. s datem změny invalidity dnem

10.2.2009.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] 3) Dne 9.2.2011 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl v posudku o invaliditě, že
u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení
§ 26 z.č. 155/1995 Sb. Žalobkyně není invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.
Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze
o 30%. Den změny byl stanoven na 9.2.2011. Za rozhodující příčinu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo označeno zdravotní postižení uvedené
v kapitole XIII, odd. E, položka 1, písm.c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.

pokračování - 3 - 19Ad 58/2011

4) Žalobkyni byl přiznán částečný invalidní důchod dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. od 2.4.2009.

5) Rozhodnutím ze dne 18.2.2011 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen
ČSSZ) odňala žalobkyni podle ustanovení § 56 odst.1 písm. a) a ustanovení § 39
odst.1 zák. č. 155/1995 Sb. od 2.4.2011 invalidní důchod mimo jiné s odůvodněním,
že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 9.2.2011 již není invalidní, neboť z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnosti poklesla pouze
o 30 %.

6) Žalobkyně dne 3.3.2011 na OSSZ Karviná uplatnila námitky vůči shora
označenému rozhodnutí, ve kterých uvedla, že žádá o přezkoumání a znovu
posouzení svého zdravotního stavu.

7) ČSSZ-Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení v Karviné,
vypracovala dne 5.4.2011 posudek o invaliditě žalobkyně, dle jehož závěru se jedná
u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č.
155/1995 Sb. Žalobkyně není invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze
o 30%. Den zániku invalidity byl stanoven na 9.2.2011.

Z posudku vyplývá, že lékař LPS ČSSZ prostudoval lékařské nálezy,
použité v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu
a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro
hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Po prostudování
podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěl
k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí jde o dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní
schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je
stav po opakované operaci v jednom segmentu bederní páteře. Při první operaci
byla provedena extirpace degenerované ploténky v segmentu L4/L5, při druhé
operaci byla provedena stabilizace tohoto segmentu, která je dobře funkční.
Jako reziduální nález je postižení kořene L5 - emg prokazuje chronické periferně

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] neurogenní změny v myotomu L5 vpravo. Celkově funkční postižení hodnotil na
rozmezí lehkého a středně těžkého. Uvedl, že některé denní aktivity jsou
vykonávány s obtížemi. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní
schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c,
přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní
schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 4
citované vyhlášky nemění. Neshledával důvod pro hodnocení vyšší míry poklesu
pracovní schopnosti s odůvodněním, že jde o postižení funkčně na rozmezí
lehkého a středně těžkého. Zdravotní postižení nelze hodnotit podle pol. d/
z toho důvodu, že porucha statiky a dynamiky páteře je lehká (nehybnost
v segmentu L4/L5 je dána způsobem operace), nejsou přítomny parézy ani
atrofie svalové, ani poruchy hybnosti končetin, ani projevy poruchy
funkce svěračů. Od posledního posouzení nedošlo ke změně zdravotního stavu,
pokračování - 4 - 19Ad 58/2011

ale k další stabilizaci zdravotního stavu a adaptaci na zdravotní postižení. Po
snížení stupně invalidity v r. 2009 se posuzovaná správně pracovně zařadila
v plném pracovním úvazku. Schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti
a znalosti jsou zachovány. Schopnost rekvalifikace je zachována. Zdravotní stav
posuzovanou omezuje pro práci s přetěžováním páteře - se zvedáním
a přenášením těžkých břemen a práci ve vynucených polohách.

8) ČSSZ rozhodnutím ze dne 19.4.2011 zamítla námitky žalobkyně, které směřovaly
proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.2.2011 a rozhodnutí žalované ze dne 18.2.2011
potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná mimo jiné uvedla, že lékař ČSSZ
přezkoumal posudkový závěr OSSZ Karviná ze dne 9.2.2011. Také
prostudoval lékařské nálezy použité v průběhu řízení o námitkách jako doplnění
informací o zdravotním stavu a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti
posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí.

Provedeným přezkumem zdravotního stavu účastnice řízení lze konstatovat,
že k datu vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení šlo o
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Vzhledem k jeho funkčním důsledkům však
tento zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. V rámci přezkumu
napadeného rozhodnutí se Česká správa sociálního zabezpečení zabývala
všemi námitkami účastnice řízení, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad
jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu činí pokles
pracovní schopnosti účastnice řízení 30%, nejsou tak splněny podmínky pro trvání
invalidity podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, Česká správa sociálního zabezpečení shledala námitky jako nedůvodné.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] 9) Posudková komise MPSV ČR v Ostravě vypracovala dne 10.8.2011 posudek,dle
kterého ke dni 19.4.2011 žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995
Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu nejméně o 35%. V posudku je uvedl tento diagnostický souhrn: stav
po exstirpaci hernie disku L4-5 v r. 1999, stav po dekompresi a stabilizaci L4-5
kostními štěpy a stabilizaci segmentu L4-5 v 10/2007, chronický vertebrogenní algický
syndrom s lehkou poruchou statodynamiky. Chronická dysfunkce krční páteře - dle
dokumentace.

Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované s
nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po opakované
operaci v jednom segmentu bederní páteře. Jako residuální nález je postižení kořene
L5, EMG. Vyšetření prokazuje chronické periferně neurogenní změny v myotomu L5
vpravo. Celkově funkční postižení hodnotila posudková komise MPSV na rozmezí
lehkého a středně těžkého stupně. Uvedla, že stav je srovnatelný se zdravotním
postižením uvedeným kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písmena c) přílohy k vyhlášce
č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 30-40% stanovila dolní procentuální hranici 30%
vzhledem k jisté stabilizaci klinického stavu a zřejmé adaptaci posuzované na něj.
Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu §3 citované vyhlášky

pokračování - 5 - 19Ad 58/2011

neměnila. Posudková komise nehodnotila odlišně od posudkového lékaře OSSZ, ani
od posudkového lékaře v rámci_ námitkového řízení a uvedla, že posuzována je
schopna pracovat s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností, je schopna
rekvalifikace. Jako dělnice schopna za uvedených podmínek.

9) Dle doplňujícího posudku vypracovaného posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě
dne 11.11.2011, k námitkám žalobkyně, se jedná o diagnostický souhrn: stav po
exstirpaci hernie disku L4-5 v r. 1999, stav po dekompresi a stabilizaci L4-5 kostními
štěpy a stabilizaci segmentu L4-5 v 10/2007, chronický recidivující vertebrogenní
algický syndrom s lehkou poruchou statodynamiky, chronická dysfunkce krční páteře -
dle dokumentace.

Posudková komise MPSV uvedla, že provedla v rozsahu potřebném pro účely
odvolacího řízení nové posouzení, vzala na vědomí námitky posuzované v rámci
odvolání a připomínky Krajského soudu v Ostravě. Stran namítnutí žalobkyně, že
posudková komise nevyčkala výsledků odborných vyšetření sdělila, že nebyl
předpoklad jejich podstatného vlivu na posudek v požadovaném období, což se po
zhodnocení této dokumentace - vč. uvedených odborných nálezů neurologických
a ortopedických - potvrdilo. /Kontrolní návštěvy a léčbu posuzované v odborných
ambulancích lze průběžně očekávat i nadále/. Žalobkyně je vyučena prodavačka
v r. 1964, nejdříve pracovala jako prodavačka PRIOR Ostrava, pak pečovala o dítě,
poté řidička, dále střihačka ve Vkusu, pak dělnice u různých zaměstnavatelů,
telefonistka, skladnice Rekultivace Havířov, naposledy jako vrátná. Při dotazu na

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]stanovisko k pracovnímu zařazení sdělila na OSSZ, že pracuje jako vrátná.
Z celkového hodnocení profesního rejstříku vyplývá posouzení k profesi střihačky.
Nutno konstatovat, že přes popsané degenerativní a pooperační změny u posuzované
se jedná v požadovaném období o prozatímní stabilizaci zdravotního stavu do úrovně
"středně těžkého funkčního postižení" více úseků páteře s často recidivujícími projevy
kořenového dráždění, avšak s absencí např. neurogenního močového měchýře,
s patřičným poškozením nervu, /nejsou známky redukce motorických jednotek nebo
denervace dle EMG vyšetření/. Proto zvolena dolní % taxace, v anamnéze není
prezentace žádných dalších chorobných stavů s trvalou subdekompensací. Není ani
splněna podmínka "tzv. dlouhodobé náročnosti dosavadního zaměstnání".

Žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ
ze dne 19.4.2011 nebyla schopna práce fyzicky nadměrně náročné se zvedáním
nadlimitních břemen, v nepříznivých klimatických podmínkách, tj. trvale v chladu,
vlhku. Byla schopna práce v tepelně stabilizovaném prostředí s výše uvedeným
omezením. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po
opakované operaci v jednom segmentu bederní páteře. Jako residuální nález je
postižení kořene L5, EMG vyšetření prokazuje chronické periferně neurogenní změny
v myotomu L5 vpravo. Celkově funkční postižení hodnotila posudková komise MPSV
na rozmezí lehkého a středně těžkého stupně a uvedla, že stav je srovnatelný se
zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písmena c)
přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 30-40% stanovila dolní
procentuální hranici 30%, vzhledem k stabilizaci zdravotního stavu ke dni napadeného
rozhodnutí. /Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu §3 citované
pokračování - 6 - 19Ad 58/2011

vyhlášky nemění/.

Posudková komise MPSV nehodnotila odlišně od posudkového lékaře OSSZ,
ani od posudkového lékaře v rámci námitkového řízení a uvedla, že posuzována
schopna pracovního zařazení s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností, je
schopna ev. rekvalifikace. Jako dělnice schopna za uvedených podmínek.

IV.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku
podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném
lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav
a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými
posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl
vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 10.8.2011
a doplňující posudek téže komise dne 11.11.2011. Tento důkaz považuje soud za

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho
přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen posudkovou komisí
PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře
z oboru neurologie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobkyně
komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, vypořádala se se všemi
lékařskými nálezy a námitkami žalobkyně.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity
podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní
důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti
nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost
pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým
pokračování - 7 - 19Ad 58/2011

a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem
a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se
rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení
tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl
u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti
se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření;
přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní
schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec
schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

VI.

Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu
v sociální oblasti. Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových
kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita)
v systému důchodového pojištění a o některé další související změny.

K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu
a částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních.

Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.

Pro uznání invalidity ke dni 19.4.2011 by muselo dojít k poklesu pracovní
schopnosti žalobkyně z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
nejméně o 35 %. Protože ke dni 19.4.2011 pracovní schopnost žalobkyně poklesla
toliko o 30 %, nejedná se o invaliditu. Žalobkyně nebyla invalidní ani následkem
pracovního úrazu. Jestliže žalobkyně nebyla invalidní, pak nesplňovala podmínky
nároku na invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu
žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale
pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je
součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si
soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými
medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala
se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod
příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém

pokračování - 8 - 19Ad 58/2011

pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím
způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobkyně.
Subjektivní přesvědčení žalobkyně o tom, že splňovala ke dni vydání
přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno
objektivními zjištěními.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se
u žalobkyně ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 19.4.2011
nejednalo o invaliditu. Shodně s předchozími posudky popsala rozhodující příčinou
poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí
žalované. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení,
splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl,
neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobkyně
nebyla v řízení úspěšná a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení
ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou
týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více)
vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6,
Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty
nejblíže následující pracovní den. Zmeškáni lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti
němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj
o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 3.1.2012

JUDr. Bohuslava Drahošová

samosoudkyně